Jihočeská univerzita – svět z mnoha pohledů

V Clam-Gallasově paláci v Husově ulici na pražském Starém Městě uvedla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích výstavu Univerzita – Svět z mnoha pohledů. Je to doposud největší přehlídka úspěchů, jichž JU dosáhla ve výzkumu, vědě, tvůrčí práci a v pedagogickém úsilí během dvacetiletí existence. Na vernisáž 10. září 2012, kterou moderoval publicista Vladimír Kořen za hudebního doprovodu Swing Tria Avalon, pozvalo vedení univerzity význačné představitele fakult JU, ústavů Akademie věd i další osobnosti české vědy. „Těší nás, že můžeme být první univerzitou, jež využije zdejších mimořádných prostor k prezentaci svých pracovišť. Rádi bychom ukázali, že jsme perspektivní institucí, jejíž vědecké a pedagogické výsledky představují cenný příspěvek české vzdělanosti,“ uvedl rektor JU prof. Libor Grubhoffer.

„Chceme být, excelentní instituce. Na osmi našich fakultách studuje přes 13 000 studentů v 217 oborech bakalářských, magisterských a doktorských programů. Rád bych poděkoval zvláště kolegům, kteří stáli u zrodu JU. Někteří z nich zde ale bohužel již nejsou,“ vyzdvihl při vernisáži Libor Grubhoffer; vpravo Vladimír Kořen.

Jihočeská univerzita vznikla na počátku devadesátých let minulého století, když navázala především na tradice vzdělávání učitelů na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a vysokoškolských odborníků pro různá odvětví zemědělské výroby na Provozně ekonomické (Agronomické) fakultě VŠZ. K jejímu vzniku přispělo i teologické studium z dřívější historie českobudějovického Biskupského teologického semináře, rybníkářská a rybářská tradice, stejně jako tradice českobudějovických nemocnic, sociálních zařízení a zdravotního vzdělávání.
Podstatnou součástí vědecko-výzkumné činnosti JU je spolupráce s pracovišti Akademie věd, která sídlí jednak v těsném sousedství univerzitního kampusu v Českých Budějovicích (Biologické centrum), Třeboni (Mikrobiologický a Botanický ústav) či Nových Hradech (Ústav nanobiologie a strukturní biologie CVGZ AV ČR). Všestranné partnerství podpořila letos v květnu aktualizace Rámcové smlouvy o spolupráci, v níž se obě strany zavázaly ke spolupráci na hlubším začlenění JU a pracovišť AV ČR do evropského výzkumného prostoru či k rozvoji vzdělanosti a konkurenceschopnosti v Jihočeském kraji. „Spolupráce s Akademií věd si velmi považuji. Přírodovědecká (původně Biologická) fakulta vznikla z popudu jejích pracovišť, rozvíjí se v těsné vazbě s ní a bez ní by nebyla tam, kde v současnosti je. Proto je naší povinností vracet vklad spřáteleným ústavům AV ČR a vzájemně se posunovat k vyšším metám. Přejme si, aby se to i v blízké budoucnosti dařilo,“ uvedl Libor Grubhoffer.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Přírodovědecká fakulta má ostatně vynikající předpoklady pro rozvíjení vědy a výzkumu. Pochlubit se může například intenzivním výzkumem klíšťat a vývojem vakcíny, která by zabránila přenosu všech nemocí z klíštěte na člověka. Vědcům z PřF JU a Parazitologického ústavu BC AV ČR se totiž podařilo odhalit mechanismus, kterým se klíšťata chrání před otravou železem, které přijímají ve velkém množství s nasátou krví. Ochranu má v těle klíštěte na starosti právě objevená bílkovina feritin 2 – pokud vědci v jejich organismu vyblokovali gen pro tuto bílkovinu, nastala u klíšťat porucha příjmu potravy. Právě tento mimořádný objev otevírá cestu k možné vakcíně proti nemocem přenášeným klíšťaty.

V deseti reprezentativních sálech jedné z nejvýznačnějších památek palácového baroka v Praze, o jejíž historii v úvodu vernisáže promluvil historik umění Radko Chodura z Pedagogické fakulty JU, byly kromě 65 textových a obrazových panelů v české a anglické jazykové verzi k vidění především exponáty a ukázky, které reflektují vlastní název výstavy, tj. ukazují svět z pohledu různých vědeckých disciplín. Návštěvníci tak mohli zhlédnout například archeobotanické nálezy, 3D snímky z výukového pracoviště optické mikroskopie nebo fotografie nejrůznějších dřev a uhlíků z archeologických nalezišť v ČR a v Egyptě, které vznikly při dokumentaci archeologických předmětů. Expozici dále doplnily modely v životní velikosti pro srovnání tělesného stavu a výrazu miminek od zdravé matky, narkomanky a od alkoholičky, resuscitační figurína či model těhotné ženy. Výstavu rovněž doprovázela videoprezentace z prostředí univerzity a odborných pracovišť či ukázky výtvarných děl pedagogů a studentů katedry výtvarné výchovy, artefakty z ateliéru arteterapie, pomůcky pro postižené děti, preparovaní vodní živočichové a jezírko s rostlinami. Na simulátoru, který umí měnit různé ukazatele, jste si mohli vyzkoušet řízení supermarketu a na animaci sledovat, co provedené změny způsobí. Pozoruhodné byly také „on-line“ snímané chovy afrických rypošů s okamžitou informací o jejich fyziologických parametrech. Z dalších zajímavostí jmenujme sbírky hmyzu, ukázky pestrosti genetických zdrojů pšenice a zařízení pro pěstování řas, které využívá sluneční záření jako hlavní zdroj energie pro fotosyntézu. Na výstavě pochopitelně nechyběly ani ukázky z knižní produkce některých fakult či dokumenty k dvousetleté historii teologického semináře.

Doprovodný program výstavy nabídl 25. září přednášky Proč jsou některé chemické látky nebezpečné prof. Jiřího Patočky ze Zdravotně sociální fakulty JU a Mozek a jeho člověk – Hranice lidského poznání ve výzkumu mozku Josefa Lazara z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie CVGZ AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU. Expozici završila rozprava VĚDA: NUTNOST nebo LUXUS?, jíž předsedal Libor Grubhoffer a kterou moderovali doc. Jan Konvalinka a prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Diskuse, upozorňující na fakt, že v Česku stále zeje propast mezi základním a aplikovaným výzkumem, se zúčastnili mj. členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace – prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu, prof. Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického a dr. Zdeněk Havlas z ÚOCHB. Bývalý ředitel jednoho z nejúspěšnějších pracovišť AV ČR, jež má značné zkušenosti se spoluprací s komerční sférou, vyzdvihl, že základní výzkum je nezbytným předpokladem, aby se něco vůbec dalo aplikovat: „Funguje u nás relativně dobře, ale pocit vědců, že jsou zodpovědní společnosti také za to, co vyzkoumají a co by se dalo použít, nám stále ještě chybí.“ Akademické rozpravy, jež se dotkla i tématu hodnocení a financování české vědy, se dále zúčastnili prof. Jitka Moravcová z Vysoké školy chemicko-technologické Praha či člen Národní ekonomické rady vlády doc. Daniel Münich z CERGE-EI.
Výstava připravená ve spolupráci s neziskovou společností Comenium, o. p. s., vyvrcholila 28. září Nocí vědců – tradiční celoevropskou akcí na podporu vědy a techniky.

LUDĚK SVOBODA