English
V zářijovém čísle Akademického bulletinu jsme uveřejnili úplný přehled nově jmenovaných ředitelů akademických pracovišť – veřejných výzkumných institucí. Čelným představitelům vědeckých ústavů postupně pokládáme podobně jako na přelomu let 2007–2008 tři otázky:
1. Před pěti lety jsme se nových ředitelů tázali na směr, kterým povedou rozvoj svých ústavů. Co se povedlo nejvíc? Kde zůstávají bolavá místa?
2. Odrazilo se na vaší činnosti hodnocení pracovišť? Jak se bude ústav rozvíjet dál?
3. VVI jsou financovány z dvojího druhu zdrojů. Jak by měl podle vás vypadat ideální poměr prostředků institucionálních a účelových?
II. OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚ A CHEMICKÝCH VĚD
RNDr. Martin Bilej, DrSc.
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.
(II. funkční období)
1. Před pěti lety jsem vlastně na tyto otázky neodpovídal. S odstupem času si myslím, že nejlépe jsme zvládli snížení rozpočtu v roce 2010, tedy situaci, kterou jsme na začátku funkčního období nemohli předvídat. Osmnáctimilionový deficit se nám podařilo vyrovnat, aniž bychom zásadně omezili vědecké útvary; úsporná opatření směřovala hlavně do administrativy a na úkor určitého „nadstandardu“, na který jsme si „našetřili“ v předchozích letech. Dalším pozitivem jistě bylo úspěšné hodnocení pracoviště.
A bolavá místa? V tomto okamžiku nás nejvíce trápí nedostatek laboratorních prostorů na pražském pracovišti.
2. Hodnocení pro náš ústav dopadlo velmi úspěšně. Za poslední léta se ústav určitě zlepšil. Všichni přistupovali k hodnocení nesmírně zodpovědně. Co se týče hodnocení jednotlivých skupin/laboratoří, výsledek nás příliš nepřekvapil; velmi dobře odpovídal našemu internímu hodnocení. V příštím období bude pro nás nejdůležitější úspěšná realizace projektu operačních programů.
3. Ve financování našeho ústavu lehce převládají účelové prostředky (včetně těch získaných hospodářskou činností). Účelové a vlastní prostředky jsou důležité a v budoucnu bychom je rádi nadále úspěšně získávali alespoň stejně jako doposud. Ještě více bychom ale přivítali, kdyby poměr institucionálních a účelových prostředků byl zhruba 60 : 40.
Ing. Jan Kopečný, DrSc.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.
(II. funkční období)
1. Ústav budeme směrovat k vyšší excelenci, a to jak v základním výzkumu, tak i v realizovatelných aplikacích. Současně zvyšujeme stimulační pobídky a průběžné hodnocení. Cílem je prosadit laboratoře v evropských anebo světových projektech a centrech excelence.
Cíle, které jsme si před pěti lety vytkli, jsme postupně realizovali. Získali jsme regionální operační projekt VaVpI ExAM (180 mil. Kč), který umožní výraznou restrukturaci ústavu. Vybudovali a zprovoznili jsme dvě nové laboratoře, realizace dvou dalších se chystají. Rovněž technické vybavení se výrazně zlepšilo. V krizových letech jsme eliminovali výpadky institucionálního financování a dále udržujeme rezervy. Organizačně jsme rekonstruovali složení jednotlivých organizačních složek i ústavních orgánů.
Nejhorším výsledkem za posledních pět let bylo snížení hodnocení ústavu z kategorie Ib do IIa. Přestože bylo hodnoceno především předcházející období (2005–2009), je nutné kvalitu výstupů ústavu výrazně zvýšit. Vedle toho se zaměřujeme na zvyšování grantové úspěšnosti, a to především zahraniční, kde u některých laboratoří cítíme rezervy.
2. Na základě výsledků hodnocení ústavu jsme zrušili dvě laboratoře, u všech laboratoří hodnocených stupněm 3 jsme vypsali nová výběrová řízení na jejich vedoucí i zaměření. Současně se zvyšují stimulační pobídky i restrikce průběžného hodnocení. Snažíme se budovat laboratoře s novým zaměřením pro vědce, kteří se vracejí ze zahraničních stáží. V uvedeném trendu chceme pokračovat i dále. Hodnotit budeme především vybudovanou či vznikající excelenci.
3. Optimální poměr se pohybuje okolo 50 % (±5); nižší podíl zvyšuje nestabilitu rozpočtu, vyšší méně stimuluje jednotlivé pracovníky ke grantovým aplikacím. Ústav se v současnosti pohybuje okolo 40 % institucionálních prostředků.
Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.
Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
(II. funkční období)
1. Ústav byl úspěšný v soutěži o zdroje strukturálních fondů EU (program VaVPI, centra excelence) a v současné době buduje velkou výzkumnou infrastrukturu. Nepovedla se emancipace oboru „systémová biologie“ – obor se v ústavu úspěšně rozvíjí, je součástí infrastruktury ESFRI a určitě splňuje ambice na osamostatnění, což se bohužel nestalo.
2. Určitě. Poskytlo základy pro diferenciaci týmů. Na druhé straně nás velmi mrzí, že výsledná role zahraničních oponentů byla katastrofálně ignorována.
3. Ústav bude s ohledem na skutečnost, že nebylo možné osamostatnit, institucionalizovat obor systémová biologie, fungovat jako centrum se dvěma výrazně profilovanými divizemi – systémová biologie a výzkum dopadů globální změny. Jednoduchá odpověď – 60 : 40.
III. OBLAST HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD
Ing. Martin Lhoták
Knihovna AV ČR, v. v. i.
(II. funkční období)
1. Knihovna AV ČR (KNAV) je v mnoha činnostech mezi knihovnami průkopníkem, což odpovídá tomu, že je jednou ze tří knihoven v České republice, které mají statut výzkumné organizace. Knihovědné oddělení KNAV má ve svém oboru vysoké renomé. Podařilo se nám dokončit několik významných aplikovaných výsledků v oblasti informačních systémů pro digitalizaci – nejvýznamnější jsou systémy Kramerius 4 a RegistrDigitalizace.cz. Spolehlivě zajišťujeme provoz důležitých informačních systémů, které slouží AV ČR – centrálního knihovního systému Aleph a databáze publikačních výsledků ASEP, která se v posledním roce změnila na Repozitář AV ČR umožňující vkládat plné texty. Průběžně se daří zpřístupňovat významné vědecké informační zdroje. Do budoucna je potřeba řešit především stabilní zajištění kontinuálního přístupu k informačním zdrojům, které je v současné době velmi závislé na nepříliš předvídatelně a pravidelně vyhlašovaných dotačních programech MŠMT ČR. Správa centrálních informačních systémů by měla být vzhledem ke stabilizovanému týmu administrátorů kvalitně zajištěna i v dalších letech, chtěli bychom však vzbudit větší důvěru k Repozitáři AV ČR ze strany ústavů a podnítit vkládání plných textů.
2. Hodnocení KNAV skončilo velmi dobrým výsledkem s celkovým bodovým ohodnocením 1,525. Součástí závěrečného protokolu byla doporučení k dalšímu rozvoji, která nebereme na lehkou váhu a řídíme se jimi při určování další činnosti. Jedním z cílů, na něž se zaměříme v oblasti knihovědy, je on-line zpřístupnění Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501–1800 a propojení s Knihopisem, který provozuje Národní knihovna ČR a Filosofický ústav AV ČR. Hodnocení také doporučilo, aby KNAV společně s dalšími infrastrukturními ústavy AV ČR zajistila identifikační a další služby na úrovni obecné infrastruktury využitelné napříč Akademií věd ČR i různými aplikačními oblastmi. KNAV již v tomto smyslu jednala se Střediskem společných činností. Hodnocení považujeme za dobrou zpětnou vazbu; upozornilo nás i na některá slabší místa a možná vylepšení činnosti KNAV.
3. KNAV ze své podstaty zajišťuje především infrastrukturní činnosti zabezpečující informační služby. Prostředky na tuto činnost by měly v ideálním případě pocházet z institucionálních zdrojů. Určitá míra nejistoty, zda budou vypsány dotační programy na pořízení informačních zdrojů a zda budou projekty podané v těchto programech úspěšné, není příliš vhodná z hlediska zabezpečení kontinuity v přístupu k elektronickým informačním zdrojům. KNAV se v porovnání s jinými obdobně velkými knihovnami věnuje také výzkumu a vývoji, a to v oblastech knihovědy a knihovních informačních systémů. Tato činnost je významně financována z účelových prostředků, což považuji za správné. Avšak zejména pro činnost Knihovědného oddělení je vysoká míra institucionální podpory nezbytná. V celkovém rozpočtu je (po odečtení prostředků na zpřístupnění Web of Knowledge pro celé české konsorcium) v jednotlivých letech podíl účelových financí nízký, většinou v řádu několika procent, což je poměr, který by měl být zachován i do budoucna.
(Pokračování)