Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Česká společnost experimentální biologie rostlin

Lidé se věnovali studiu rostlin již od starověku. Někdy ze zvídavosti, častěji ovšem proto, že chtěli znát odpovědi na praktické otázky. Avšak teprve v několika posledních stoletích můžeme sledovat vývoj botaniky – vědy o rostlinách. Jako první přišly studie o vnějších strukturách rostlin (morfologie), doprovázené prvními pokusy o systematické utřídění rozmanitosti rostlinné říše (systematická botanika). Známým velikánem v této oblasti byl Carl Linné. S rozvojem mikroskopů vědci získávali dále poznatky o mikroskopické struktuře jednotlivých rostlinných orgánů (anatomie a cytologie). Jako relativně poslední se objevovaly pokusy o popsání životních funkcí rostlin, tedy toho, jak vlastně rostliny žijí. Formovala se fyziologie rostlin, která je základní vědní disciplínou současné experimentální biologie rostlin.

16_1.jpg
Všechna fota: Archiv KEBR PřF UK
Hydroponické kultury Kukuřice

Minulé století svým bouřlivým rozvojem mnoha vědních oborů rozvolnilo hranice mezi botanickými disciplínami a kromě toho se nečekaným způsobem začaly uplatňovat metody molekulární biologie, moderní mikroskopie, matematických disciplín. Zásadně též přispěl rozmach informatiky a kybernetiky. Vědci začali rostliny stejně jako všechny živé organismy studovat stále více v komplexním přístupu spolupráce příbuzných vědních oborů od bioinformatiky po ekologii. Experimentálnost našeho oboru zahrnuje především práce laboratorní, skleníkové, ale i práce polního a terénního charakteru. Studium stavby a životních funkcí a dějů u rostlin provádíme na úrovni rostliny jako celku i na úrovních orgánů, pletiv, buněk i subcelulárních struktur, a to s ohledem na vztah k faktorům prostředí včetně faktorů stresových či různého vzájemného působení rostlin a organismů. Interpretace poznatků směřuje především k poznání rostliny jako funkčního, vnitřně koordinovaného celku, který žije v oboustranné dynamické inter­akci s prostředím. Obor zahrnující fyziologii rostlin se již natolik rozrostl, že bylo třeba rozšířit i jeho významové pojetí. V souladu s celosvětovým trendem se tak tradiční rostlinná fyziologie začala chápat jako experimentální biologie rostlin či experimentální botanika. Jako většina „škatulek“ i tento přívlastek „experimentální“ má své „ale“, protože nepochybně ani původní ryze popisné obory botaniky, například floristika či systematika, nelze už v současné době považovat za „neexperimentující“, neboť stále častěji se jejich výzkum odehrává i v laboratořích a využívá molekulárních a dalších metod.

16_2.jpg
Jehlice smrku ztepilého – příčný řez slunnou a stinnou jehlicí. Autfluorescence, konfokální mikroskopie.

V minulém století představovala Československá botanická společnost základnu pro vědecké pracovníky, učitele i laické zájemce, kteří měli zájem nebo se profesně věnovali studiu a poznávání rostlin a jejich života. Rostlinní fyziologové v jejím rámci měli svou sekci, která jim vytvářela podmínky pro základní spolkovou činnost. Samozřejmě ale v rámci možností, které poskytoval tehdejší politický režim.

V roce 1990 se Sekce fyziologie rostlin osamostatnila a vytvořila vědeckou společnost, která v souladu se státním uspořádáním naší země byla nejprve „československá“ a po rozdělení Československa už jen česká. Osamostatněním Fyziologické sekce vznikla tato naše profesní organizace, která se v roce 2008 přeměnila na Českou společnost experimentální biologie rostlin, občanské sdružení ­– ČSEBR, o. s. Dlouholetá tradice vztahů mezi slovenskými a českými vysokými školami a vědeckými institucemi se nadále promítá v mimořádně úzké součinnosti České společnosti experimentální biologie rostlin a Fyziologické sekce Slovenské botanické společnosti. Existují náznaky, že tato spolupráce je nejen výsledkem přání nejstarších generací experimentálních biologů rostlin na Slovensku a v Česku, ale že ji budou rozvíjet i generace mladší.

Nezastupitelnou podporu činnosti naší profesní organizace poskytuje členství v Radě vědeckých společností. Protože peníze příliš často bývají „až na prvním místě“, chci zmínit finanční podporu formou dotací na výběrové projekty nejrůznějšího druhu i formou úhrady příspěvků do některých mezinárodních organizací. Ne-jde ale jen o peníze. Velmi cenná jsou Výroční shromáždění RVS, na nichž se jednou ročně podává přehled o činnosti výboru RVS. Tato jednání včetně každoročního přehledu aktivit většiny z více než 70 profesních organizací, které RVS sdružuje, poskytují zajímavé podněty. Vždyť jednotlivé společnosti jsou nejen nesmírně různorodé v souladu s různorodostí vědních disciplín, ale mají různou organizační strukturu i počet členů. V této různorodosti se uplatňují takové formy aktivit, které jsou například pro naši organizaci velmi inspirativní. Též úspěšná činnost téměř stovky vědeckých společností je cenným stimulem zejména v případech, kdy se zamýšlíme, jestli vůbec ještě v současné době mají podobné ­organizace význam.

Opět připomínáme nelogickou skutečnost, že MŠMT ani jednotlivé univerzity vědecké společnosti obdobným způsobem finančně přímo zatím nepodporují.

16_3.jpg
Infiltrace listu tabáku suspenzí (Agrobakteria tumefaciens) vedoucí k transformaci rostlinných buněk

V posledním desetiletí se činnost ČSEBR soustřeďuje především na následující aktivity:

(1) Konference experimentální biologie rostlin pořádané společně se slovenskými kolegy jednou za tři roky, a to v různých městech na Slovensku a v Česku.
Poslední dvě se konaly výhradně v českém a slovenském jazyce. Je to zdánlivý paradox v kontextu stále obecnějšího využívání angličtiny ve vědecké komunikaci. Uvědomili jsme si však, že už je dost slovenských a českých experimentálních biologů rostlin, kteří dlouhodobě působí v zahraničí a mohou i na našich konferencích důstojně reprezentovat světovou špičku. Samozřejmě přibývá i mnoho domácích vědeckých laboratoří a vědců, kteří k takové špičce rovněž oprávněně patří. Účastí zahraničních kolegů se však naše konference řadí k obvyklému standardu, byť se na ní mluví jen domácím jazykem. Toto rozhodnutí se i k našemu překvapení ukázalo jako vítané. Na konferenci se setkávají zástupci všech generací, Češi a Slováci, kteří se chvilkově potkávají na zahraničních konferencích, oceňují možnost seznámení, a to jak odborného, tak i lidského. A protože úspěšných Čechů a Slováků v zahraničí přibývá, doufáme, že tato zásada vydrží i pro další konference. Ta letošní 12. se koná v Praze (viz www.vurv.cz/kebr), předchozí 11. se uskutečníla v Olomouci (2007), 10. v Bratislavě (2004).

(2) Konference doktorandů experimentální biologie rostlin.
Dlouhou tradici mají Dny mladých, které jsme pořádali každoročně v různých městech na Slovensku nebo v Česku. Jejich smyslem je jak potkávání naší nejmladší vědecké generace, tak i vytvoření příležitosti k mnohdy prvým přednáškovým vystoupením v angličtině před vědeckým publikem.

(3) Vydávání Bulletinu ČSEBR pro členy naší profesní organizace.
Bulletiny v nejrůznější podobě mají ve vědeckých společnostech předlouhou tradici, mnohdy jsou velmi cenným vědeckým periodikem a téměř vždy představují unikátní „paměť“ vědního oboru a jeho významných představitelů. Se stejnými záměry vydáváme s nepravidelnou frekvencí i náš Bulletin, přibližně dvakrát ročně. V posledních letech se však stále častěji vracíme k obvyklému dilematu: Pokračovat ve finančně nákladném vydávání „papírových exemplářů“ nebo se omezit na elektronickou verzi?

Elektronickou verzi jsme začali archivovat na nově vzniklých webových stránkách, ale přesto jsme zatím nenašli dostatek argumentů k tomu, abychom tisk a fyzickou podobu Bulletinu ČSEBR definitivně opustili.

(4) Webové stránky České společnosti experimentální biologie rostlin (www.csebr.cz).
Webové stránky jsme založili teprve v r. 2009, ale již v témže roce si je vybrala Národní knihovna k trvalé archivaci, což je pro nás dokladem jejich dobré obsahové i grafické podoby. Webové stránky jsme nabídli jako oborovou komunikační platformu, která by měla sloužit nejen členům ČSEBR. Přispěvatelé jsou vítáni.

(5) Spolupráce s katedrami univerzit a ústavy Akademie věd ČR při pořádání konferencí a seminářů.
V této oblasti se jedná o velmi různorodé akce pořádané ve spolupráci s dalšími organizacemi, především s ústavy AV ČR a univerzitami. Rádi bychom připomněli některé z nich.
• Metodické dny (ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR) konané jednou za tři roky – poslední v r. 2009. Mají dlouhou tradici a jsou významnou akcí podporující rozvoj nových metodických postupů v nejrůznějších oblastech experimentální biologie rostlin.
• Půldenní semináře, od r. 2008 pořádané dvakrát ročně společně s Katedrou experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (viz http://kfrserver.natur.cuni.cz/). V uplynulých dvou letech jsme tyto semináře věnovali dr. Ivaně Macháčkové (po jejím ukončení experimentální práce v oboru a vedení ÚEB AV ČR), výročí profesora Bohumila Němce (1873–1966), problematice ekozemědělství, organického a konvenčního zemědělství, fotosyntéze před rokem 2009 a po něm (u příležitosti 75. výročí narozenin prof. Lubomíra Nátra a 80. výročí narozenin dr. Bohdana Slavíka), biologickým a ekonomickým otázkám biopaliv aj.

(6) Spolupráce se zahraničními oborovými společnostmi: FESPB, EPSO, SEB.
Tradičně dobře spolupracujeme s Evropskou federací společností experimentální biologie rostlin (FESPB – dříve FESPP, viz www.fespb.org), a to zdaleka nejen bohatou účastí našich členů na evropských kongresech. Zmiňme též, že z řádného členství v ČSEBR automaticky vyplývá i členství ve FESPB. Naše organizace se také podílela na uspořádání jednoho z evropských kongresů FESPB v Brně (1994) a v současnosti se – snad nikoli beznadějně – ucházíme o zajištění této významné akce v roce 2016.

V r. 2008 jsme navázali spolupráci s další významnou evropskou organizací společností zaměřených na výzkum rostlin – EPSO (European Plant Science Organisation, viz www.epsoweb.org) – a stali jsme se čtvrtou signatářskou profesní učenou společností memoranda zaměřeného na podporu „bioekonomie“ s rostlinnými biotechnologiemi ve spolupráci základního a aplikovaného výzkumu a komerčního sektoru v Evropě.1

Letos jsme Společnosti experimentální biologie (SEB, viz www.sebiology.org) pomáhali při jejím výročním setkání, které se konalo 30. 6.–3. 7. 2010 v Praze.

Kam ČSEBR směřuje

V současné době prožíváme bouřlivý rozvoj biologie rostlin; čím více rozumíme komplexním souvislostem, tím více je zřejmá primární důležitost rostlin pro existenci naši a všeho života na Zemi. Máme-li na planetě přežít, bez rostlin to nepůjde. Musíme být schopni se uživit. Přesto ještě pořád umírají lidé hladem každý den na celém světě, a pokud výrazně nezvýšíme v nejbližších letech rostlinnou výrobu potravin, situace se během následujících let výrazně zhorší. Většinovým názorem vědecké komunity i společnosti je, že se nacházíme v období globálních klimatických změn, které velmi komplexně a provázaně ovlivňují fyziologii a výnosové parametry rostlin. Víme, že už nyní potřebujeme jiné, odolnější odrůdy šlechtěné či modifikované nikoli na současné podmínky klimatické, společenské a politické, ale na budoucí, stále se měnící. Proto si myslíme, že rostliny nikdy nebyly tak důležité jako v 21. století. A to jsou pro rostlinné biology nejen dveře otvírající se dokořán, nýbrž také výzva, která v sobě nese čím dál větší zodpovědnost. Zodpovědnost pro osud nejen lidstva, ale celé planety. Pokud má biologie rostlin zastávat důležité místo, je třeba funkční a akční oborové organizace, kterou Česká společnost experimentální biologie rostlin je a chce být i nadále. Moderní oborová vědecká společnost, která bude dávat rámec různým aktivitám v našem oboru v České republice i v kontextu Evropské unie a dalších mezinárodních spoluprací, poskytne platformu pro výměnu aktuálních informací a umožní budovat a rozvíjet kontakty. Snažíme se tudíž více komunikovat s veřejností, ozřejmit význam biologie rostlin pro současnou dobu, společnost a její ekonomické i politické rozhodování a zapojit se do mezinárodního dění.

LUBOMÍR NÁTR a JANA ALBRECHTOVÁ,
Česká společnost experimentální biologie rostlin,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
 


1 „Memorandum of Understanding (MoU) on science policy cooperation in the European plant sector and beyond towards creating the ‘Knowledge Based Bio-Economy’ between the European Plant Science Organisation, EPSO and interested National learned societies or similar national scientific organizations.“