Archiv

Co se dá najít v růži Scarlet Carson – recenze

21.7.2016

Miroslav Sosoi – Déšť který nebyl

Umberto Eco nám románem Jméno růže z roku 1980 ukázal, jak snadné je mást čtenáře a svádět ho z vlastní interpretační cesty. Vysvětlující a stěžejní verš vztahující se k poněkud záhadnému názvu knihy: „Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci.“, si nechal až na poslední odstavec. A až v dodatku Poznámky ke Jménu růže (k vydání z roku 1983), sám Eco vysvětluje, že onen verš převzatý z De contemptu mundi od historicky doloženého benediktýna z 12. století, Bernarda Morliacenského, naznačuje, že „ze všeho, co zmizelo nám zůstávají jen holá jména“. Název díla slouží jako klíč k jeho výkladu. Jako typický postmoderní autor ovšem Eco poťouchle stranou dodává, že růže je pro literaturu symbolem natolik obtěžkaným nejrůznějšími významy, že zmínka o ní vlastně nic neznamená.

Když próza nabízí více pochybností než jistot

21.7.2016

„Kdyby byl spisovatelem, přál by si být básníkem.“ Helder Macedo

Jedním ze zahraničních hostů pražského veletrhu Svět knihy 2016 byl portugalský literární vědec, básník a prozaik Helder Macedo (* 1935). Představil zde svou tři roky starou knihu Tão Longo Amgor, Tão Curta a Vida, která pár týdnů před veletrhem vyšla ve skvělém českém překladu Marie Havlíkové pod názvem Život tak krátký na lásku tak dlouhou. České verzi se dostalo publicity také prostřednictvím projektu Noc literatury, který se uskutečnil 11. května. Ukázka z Macedovy prózy ožívala v pravidelných intervalech přednesem herce Aleše Procházky v jedné z karlínských čajoven.

Letecké snímkování v Brně

18.7.2016

Pochopení vztahů mezi strukturálními charakteristikami města a jeho teplotním režimem může napomoci k zmírnění vlivu urbanizace a klimatických změn na mikroklima daného území. V rámci projektu UrbanAdapt zahájil CzechGlobe hodnocení prostorově strukturálních a materiálových charakteristik katastru města Brna z dat leteckého skenování. V roce 2015 byla provedena dvě letecká skenování s využitím hyperspektrálních senzorů CASI, SASI, snímajícím ve viditelné, blízké a střední infračervené oblasti elektromagnetického záření, TASI (ITRES, Canada) v termální oblasti a Lidar mapování s využitím skeneru Riegl 680i instrument (RIEGL, Rakousko). Zimní termální snímání se uskutečnilo v únoru, letní v červenci, Lidar skenování s hustotou 15 bodů/m² v září. Teplota povrchů z TASI dat byla odvozena za pomocí algoritmu separace teploty-emisivity a z Lidar dat byly vylišeny třídy budov, vegetace a jejich výšky, a holého terénu. První výsledky analýz prezentují badatelé na kongresu ISPRS 2016, který se právě v těchto dnech koná v Praze. Ukázky snímků naleznete na webových stránkách projektu UrbanAdapt.

Národní genetická banka živočichů

18.7.2016

Terénní stanice Ústavu biologie obratlovců AV ČR Mohelský mlýn na Třebíčsku otevřela 9. června 2016 repositorium vzorků Národní genetické banky živočichů (NGBŽ). Ceremoniálu se zúčastnili zástupci Kraje Vysočina, okolních obcí, Akademie věd a Ministerstva financí. NGBŽ je síť organizací, které spojuje společný zájem v oblasti shromažďování a dlouhodobého uchovávání genetického materiálu volně žijících organismů (prozatím především obratlovců) za účelem jeho budoucího využití ve výzkumu a také pro případný monitoring změn genetické diverzity v čase.

V srpnu 2016 začne naplno fungovat Informační systém výzkumu

13.7.2016

V neděli 10. července 2016 byla spuštěna další část informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI). Jde o modul CEA (Centrální evidence aktivit), který obsahuje informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory na výzkum. Data k prohlížení jsou přístupná na adrese www.rvvi.cz. Registrovaní poskytovatelé podpory zároveň mohou do CEA vkládat nová data. Od 21. června je plně funkční také databáze veřejných soutěží ve výzkumu (VES). Naplno by měl začít informační systém pracovat v srpnu 2016.

Koupání v pískovnách pomáhá jejich biodiverzitě

13.7.2016

Skutečnost, že rekreační funkce pískoven přispívá i k udržení druhové bohatosti v nich i v jejich okolí, ukázala právě publikovaná studie českých vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy, Biologického centra AV ČR a sdružení Calla.
Vědci si pro svůj výzkum vybrali pískovnu Cep II poblíž Suchdola nad Lužnicí na Třeboňsku, jež je významným útočištěm mnohých ohrožených druhů a v letních měsících i koupání chtivých rekreantů ze širokého okolí. Zjistili, že velká část ohrožených druhů rostlin i živočichů dlouhodobě neprospívá na nenarušovaných plochách. Jako druhově nejbohatší se naopak ukázaly pláže s největší koncentrací relaxujících lidí, respektive jejich mozaika s různě zapojenými porosty trav a bylin. Nikoho asi nepřekvapí, že biologicky nejchudšími stanovišti byly borové monokultury, které bohužel při rekultivacích pískoven stále hrají prim.

ELI-Beamlines patří měsíc červenec

12.7.2016

Vědecký novinář Kaianders Sempler ze Švédska přiřadil ve svém kalendáři pro rok 2016 měsíci červenec ilustraci z otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines. Obrázek namaloval při své návštěvě Česka v rámci Study Tripu viz http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1759.html.

AV ČR a Tchaj-wan posílily vědeckou spolupráci

11.7.2016

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a náměstek ministra pro vědu a technologii Tsai Mi- Ching podepsali 29. června 2016 novou verzi dohody o vědecké spolupráci mezi Akademií věd ČR a Ministerstvem vědy a techniky Tchaj-wanu.
Dohoda zavádí spolupráci formou tzv. projektů Mobility Plus. Jde o nový program mezinárodní spolupráce Akademie věd ČR, přičemž červencová výzva na projekty s MOST bude jeho pilotním kolem. Řešitelské týmy z pracovišť AV ČR dostanou příležitost v rámci dvouletých projektů Mobility Plus žádat o finanční příspěvek na úhradu svých mobilitních nákladů a na výzkum související s řešením projektu. Stávající mobilitní projekty budou ukončeny ke konci roku 2017.

Brněnská elektronová mikroskopie oceněna v Japonsku

7.7.2016

Japonská mikroskopická společnost ocenila práci badatelů ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kterou vede dr. Vilém Neděla. Článek v odborném časopise Kenbikyo, v němž autoři popsali čtyři nejvýznamnější výsledky brněnského týmu za posledních 15 let, ohodnotila hlavní cenou. Na příspěvku New environmental scanning electron microscope and observation of live nature (Nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop a pozorování živých organismů) se dále podíleli Ing. Eva Tihlaříková a významný vědec v oblasti elektronové mikroskopie prof. Makoto Shiojiri, který spolupracuje s vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR již řadu let (viz také příspěvek v AB 11/2009 – Na japonské téma).
Součástí článku je i prezentace Hi-tech laboratoře environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, která v ÚPT AV ČR funguje od prosince 2015. Od unikátní konfigurace nového mikroskopu QUANTA 650 FEG si vedoucí týmu dr. V. Neděla slibuje posunutí dosavadních hranic pozorování obtížně zobrazitelných vzorků. Více čtěte v AB 12/2015 – Sen o buňkách „live“ – analýza života v přímém přenosu.

Nový parazitologický pavilon a dendrologická zahrada v Českých Budějovicích

4.7.2016

Sedm laboratoří, 16 pracoven vědců, přednáškový sál, moderní technické zázemí a speciálně zabezpečená laboratoř pro výzkum vysoce patogenních virů a parazitů vzniklo v nově vybudovaném parazitologickém pavilonu v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Otevření pavilonu, který se nachází v akademickém areálu na Branišovské ulici, se 28. června 2016 zúčastnili vrcholní představitelé Akademie věd ČR. V Parazitologickém ústavu BC AV ČR vzniklo v posledních letech nejvíce nových laboratoří v jeho historii – a nové prostory s moderním vybavením umožní další rozvoj výzkumu zejména v oblasti molekulární parazitologie. Působit zde bude na 60 vědeckých pracovníků, postdoktorálních vědců a studentů.