Sedm laboratoří, 16 pracoven vědců, přednáškový sál, moderní technické zázemí a speciálně zabezpečená laboratoř pro výzkum vysoce patogenních virů a parazitů vzniklo v nově vybudovaném parazitologickém pavilonu v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Otevření pavilonu, který se nachází v akademickém areálu na Branišovské ulici, se 28. června 2016 zúčastnili vrcholní představitelé Akademie věd ČR. V Parazitologickém ústavu BC AV ČR vzniklo v posledních letech nejvíce nových laboratoří v jeho historii – a nové prostory s moderním vybavením umožní další rozvoj výzkumu zejména v oblasti molekulární parazitologie. Působit zde bude na 60 vědeckých pracovníků, postdoktorálních vědců a studentů.
Fota: Archiv BC AV ČR
„Výzkumné týmy se zabývají jednobuněčnými parazity, kteří velmi negativně ovlivňují životy lidí
žijících převážně v tropických a subtropických oblastech zeměkoule. Za použití nejmodernějších
metod molekulární biologie a genetiky charakterizujeme jedinečné buněčné procesy těchto parazitů.
Cílem je jim hluboce porozumět, aby výsledky mohly být využity pro vývoj nových léčiv a vakcín,“
uvedla parazitoložka Alena Panicucci Zíková. K rozvoji parazitologického a virologického výzkumu
přispěje také výzkumná laboratoř s vysokou úrovní zabezpečení BSL-3, která umožňuje vědcům pracovat
s infekčními viry a patogeny ohrožujícími lidské zdraví s cílem pokroku v prevenci a léčbě nemocí.
V nové laboratoři budou vědci zkoumat zejména klíšťovou encefalitidu a virus Zika. „Předmětem
výzkumu jsou především viry přenášené komáry a klíšťaty, z nichž některé spadají mezi i pro člověka
vysoce riziková infekční agens. Dále provádíme výzkum týkající se viru vztekliny a plánujeme
rozšíření výzkumu i na další exotické a importované virové nákazy,“ vysvětlil Daniel Růžek, vedoucí
laboratoře arbovirologie, jež se aktuálně podílí i na testování potenciálních antivirových látek
proti viru zika a viru klíšťové encefalitidy.
O několik dnů dříve (25. června 2016) zpřístupnilo BC AV ČR novou dendrologickou zahradu,
která vznikla v zadní části akademického areálu. Návštěvníci v ní naleznou jedinečnou sbírku
stromů, keřů a bylin ze tří kontinentů: Evropy, Asie a Ameriky; tyto tři segmenty od sebe oddělují
aleje bříz několika druhů, které dorostou výšky až 20 metrů. Sbírka čítá více než 80 druhů a celkem
je zde vysazeno 923 dřevin. Mezi cenné exempláře patří javor vlasonohý, šácholan velkokvětý, smrk
Brewerův či bříza Jacquemontova. Dendrologická zahrada přispívá k ochraně a zkvalitňování životního
prostředí a k podpoře biologické rozmanitosti v našem okolí. Poskytuje útočiště mnoha druhům
živočichů, zejména hmyzu a obojživelníků, které jsou v této městské krajině stále vzácnější. V
zahradě je rovněž umístěn hmyzí hotel a včelnice se čtyřmi včelstvy. Zahrada poslouží pro
odpočinek, studium i výzkum a bude celoročně přístupná veřejnosti. Na vzniku zahrady se podíleli
pracovníci BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
4 Jul 2016