English
Na podzimním Akademickém sněmu jsem mezi stovkami vystavených knih, které účastníkům nabízí Nakladatelství Academia, uviděl krásně vydanou knihu. Mezi ostatními přímo zářilo nové, chtělo by se říci akademické, vydání proslulého Solženicynova díla Souostroví Gulag, jehož napsání a poté vydání nejdříve v zahraničí a o skoro dvě desetiletí později i v Rusku, podstatně přispělo k pádu komunismu v tehdejším SSSR.
Pokud se nemýlím, jde o třetí, respektive čtvrté české vydání. První český překlad byl pořízen počátkem 70. let v Praze a začal kolovat v českém samizdatu. Jedna z překladatelek mi poslala, vlastně propašovala do Švédska jeden výtisk, který jsem nabídl k vydání curyšskému nakladatelství Konfrontace, jež v 70. a 80. letech vydalo pár tuctů hezkých českých knih. Protože jsem znal z horolezeckých výprav Solženicynovu ženu Natalii a po vykázání Solženicyna a jeho rodiny ze SSSR jsem s nimi udržoval sporadické kontakty, mohl jsem nakladatelství Konfrontace nabídnout pražský překlad i s copyrighty. Pouze já jsem však věděl, že se na překladu monumentálního díla v Praze podílela dr. Jana Neumannová, rozená Barešová (dcera šéfredaktora předválečného Rudého práva Gustava Bareše), která si vzala za manžela vnuka Stanislava Kostky Neumanna (v době normalizace spáchal sebevraždu). Z korespondence se dalo tušit, že na překladu tak rozsáhlého souboru pracovalo překladatelů více, avšak podrobnosti bylo neradno vědět, neboť případné prozrazení překladatelů žijících v Československu by pro ně mohlo mít velice nepříjemné důsledky.
Dílo Souostroví Gulag bylo skutečně monumentální: Konfrontace vydala první díl již v roce 1974, druhý o dva roky později (1976) a třetí, poslední, až v roce 1982. Celé české vydání mělo 1703 stran.
Po listopadové revoluci vyšlo v Praze (OK Centrum, Praha 1990) nové české vydání, které poněkud ukojilo hlad po informacích. Zajímavé ovšem je, že se obě vydání, jak curyšské, tak i pražské, úplně rozešla a stala se skoro bibliofilskou vzácností.
Před několika lety se mě jedna z redaktorek Nakladatelství Academia dotázala, co vím o překladu Solženicynova Souostroví Gulag do češtiny. Řekl jsem, co jsem věděl, a odkázal ji na syna dr. Jany Neumannové Julka, který by mohl znát další podrobnosti. Je nasnadě, že jsem nové a krásné vydání této legendární knihy otvíral s rozechvěním. Byl jsem však bohužel zklamán. V knize chybí redakční poznámka o českých vydáních, chybí i zasvěcený komentář, který by popsal naprosto výjimečné osudy a úlohu knihy, jež pomohla rozložit supervelmoc, po zuby vyzbrojenou jadernými zbraněmi.
Ačkoli je Souostroví Gulag historickým dílem popisujícím osudy nejen tisíců konkrétních osob, stovek koncentračních táborů a vůbec celého sovětského represivního aparátu, v knize naprosto chybí poznámkový aparát. Některé pojmy by se slušelo vysvětlit, taková kniha by měla mít jmenný a věcný rejstřík. Vím, že by to možná znamenalo zvětšení objemu již beztak rozsáhlé publikace a také pár týdnů práce nad rejstříky navíc. Jenže takto byla na českém knižním trhu promarněna příležitost, která se již zřejmě nikdy nevyskytne. Od Nakladatelství Academia bych očekával skutečně akademické vydání tohoto významného díla.
FRANTIŠEK JANOUCH