Akademie věd České republiky se přihlásila, a to nikoli jednorázově, k letošnímu sedmistému jubileu jedné z nejvýznamnějších osobností našich dějin, římského císaře a českého krále Karla IV., což ostatně předeslalo i panovníkovo vyobrazení na titulní straně minulého čísla Akademického bulletinu. S tématem rovněž souvisí obálka našeho březnového vydání. Pozoruhodná výtvarná satira z Jenského kodexu se totiž váže k první z nového cyklu Slavnostních přednášek Akademie věd, kterou za velké účasti přítomných v Malém sále Žofína přednesl profesor František Šmahel a kterou si i vy můžete ve zkrácené podobě přečíst přečíst v AB 3/2016.
Hodí se připomenout též další související březnové výročí, které se váže k osobnosti Karla IV. Je tomu totiž přesně 670 let, kdy roku 1346 vyjednával v Lucemburku o své volbě římským králem s otcem Janem a prastrýcem Balduinem.
Foto: Archiv Akademického bulletinu
Protože naše titulní strana přináší středověkou satiru, pojďme se při zachování kontextu výročí a Akademie věd podívat ještě na jiné nápisy. Na pražském Václavském náměstí se v místě, kde ve středověku stával pivovar, těší pozornosti kolemjdoucích budova ve stylu české novorenesance. Před 120 lety (1896) ji dostavěl významný architekt a mecenáš Antonín Wiehl. I jeho narození před 170 lety (1846) se nám hodí k výročím. Mimořádná výtvarná koncepce domu představuje Wiehlovu oblíbenou „mluvící architekturu“ s vtipnými, ironickými a zároveň moudrými průpovídkami. A tak se na fasádě například dočteme: Baba přede. Bůh jen nitku vede, výchovné ponaučení Strom, jak zroste, tak stojí, měšťanské (dnes bychom řekli střední třída) Nám dobře – nikomu zle, nebo memento Proti Mořeně není kořene (tento prvek nesou i jiné jím navržené domy). Pamětní deska připomíná, že c. k. stavební rada architekt Antonín Wiehl s manželkou Marií věnovali dům i ostatní své jmění České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, aby z něj byl založen fond k povzbuzování vědeckých objevů a technických vynálezů. Pečlivě udržovaný objekt nyní slouží vědě prostřednictvím Nakladatelství Academia, letos rovněž jubilujícího (50 let). Nezapomeňme ani na mecenášovu podporu založení Národohospodářského ústavu či na to, že významným muzeím věnoval své umělecké sbírky a knihovnu. Nezbývá než souhlasit s nápisem na Wiehlově vyšehradské hrobce …maje na srdci čest a slávu svého národa i pokrok lidský určil milionové jmění své vědeckým a technickým vynálezům českým tedy neumřel, žije…
MARINA HUŽVÁROVÁ