Společnost pro vědy a umění

 

Kulturní, nestranická a nezisková organizace. Je založena na principech svobodného poznávání pravdy a vědomostí, navazování kontaktů mezi lidmi a volné výměně a šíření názorů. SVU sdružuje vědce, pedagogy, umělce, spisovatele a další jednotlivce na celém světě, které, ať pro svůj původ nebo vzhledem ke svým zájmům a činnostem, spojuje zájem o Českou a Slovenskou republiku, jejich národy, historii, kulturu a ekonomiku.

Společnost vznikla roku 1958 a jejím posláním v době politické nesvobody bylo sdružovat české a slovenské vědce, umělce a jiné významné osobnosti ze všech zemí světa. Členové SVU se sdružují v místních pobočkách podle zemí a oblastí svého působení. Společnost působí po celém světě: ve Spojených státech amerických (Washington, D.C., Chicago, New York, Boston, Los Angeles, Albany, Cleveland, San Francisco, Pittsburgh, Hartford), v Kanadě (Toronto, Montreal, Ottawa, Battawa, Edmonton, Vancouver), v Austrálii (Melbourne, Sydney, Perth), na Novém Zélandu (Wellington), v Jižní Africe (Pretoria), v Evropě (Mnichov, Londýn, Stuttgart, Basilej, Bern, Curych, Vídeň) a v poslední době i v České a Slovenské republice (Praha, Brno, Bratislava a Košice).

Ve dnech 23.-30. června se v západočeské metropoli Plzni konal 21. světový kongres Společnosti pro vědy a umění. Na slavnostním zahájení zazněly hymny - česká, slovenská, americká, kanadská a zúčastnili se jej mj. i zástupci a diplomaté amerického, kanadského, slovenského velvyslanectví. Celý kongres se uskutečnil pod záštitou prezidenta ČR Václava Havla, který poslal do Plzně zdravici.

V 80 panelech současně běžících na různých místech se vystřídalo na 480 přednášejících. Každý z posluchačů si mohl vybrat téma, o které měl zájem.

Dle slov prezidenta společnosti Miloslava Rechcígla jr. se zasloužili o dobrý průběh kongresu plzeňští organizátoři. Kromě vedení Západočeské univerzity, které mu připravilo skutečně důstojné i praktické zázemí, se do organizátorské práce zapojilo na 40 studentů. Neváhali dokonce přijet do Prahy, přivítat účastníky a poté je speciálními autobusy odvézt do Plzně. A protože SVU klade v poslední době důraz právě na mladé nástupce, v nichž vidí budoucnost, vyjádřil dr. Rechcígl nad touto skutečností velkou radost.

Společnost pro vědy a umění je jedinečná ve svém širokém záběru - na rozdíl od úzce zaměřených vědeckých či uměleckých oborů. Tím, že propojuje různé obory lidské činnosti a navíc profesní i národní zájmy, získává si jak nové aktivní členy (občany USA s českými kořeny i Američany se zájmem o českou řeč a českou kulturu), tak pozornost veřejnosti.

To nakonec potvrdil závěrečný diskusní panel, v němž vystoupilo několik amerických účastníků nečeského původu s velkými díky za uspořádání tohoto smysluplného kongresu. Jejich chvála je velmi cenná pro propagaci České republiky.

Odborný program byl, jako vždy, doplněn bohatým programem kulturním. Koncerty, divadlo, filmy. Velkým zážitkem byl koncert Plzeňské filharmonie, na který první houslistka neváhala přiletět z USA a další den letět zpátky.

SVU se dnes kromě odborných i široce pojatých témat napříč vědeckým i uměleckým spektrem zabývá i vzrůstajícím zájmem o české kořeny usedlíků v USA i jinde a o udržování národního dědictví. Na popud SVU také vznikla National Heritage Commision, jejímiž členy jsou i největší americko-české organizace. Mapují například život Čechů v USA, kulturní památky, ale i archivy informací na různých místech ve světě.

Lidí, kteří se hlásí k českému původu, žije v USA odhadem nejméně jeden a půl milionu.

Eva Střížovská,
Předsedkyně Mezinárodního českého klubu

Prezident SVU Miloslav Rechcígl jr. odpověděl na dvě otázky:

M. Hužvárová: Jak hodnotíte 21. světový kongres Společnosti pro vědu a umění, který se konal v Plzni? Jste byl s jeho průběhem spokojen?

M. Rechcígl: Z mých slov jistě vycítíte, že jsem byl výsledkem kongresu nadšen, a to díky našim plzeňským spoluorganizátorům a hlavně jejich mladým lidem, kteří nás všechny nadchli svým nadšením, energií a iniciativou. Plzeň a Plzeňáci se též vyznamenali a svým nestrojeným přátelstvím nesmírně přispěli k celkové atmosféře a náladě. Jedním z výsledků kongresu bylo navázání spolupráce mezi městem Plzeň a městem Lincoln v Nebrasce, kde žije mnoho Čechů.

Otevření kongresu 14. června udělalo na účastníky ohromný dojem. Akademické procesí za zvuku fanfár, hraní národních hymen, zdravice významných osobností, mezi nimiž byl i americký velvyslanec v ČR Craig R. Stapleton, kanadská velvyslankyně Margaret Huber, slovenský velvyslanec v Praze Ladislav Ballek, český velvyslanec v USA Martin Palouš, předseda Senátu ČR Petr Pithart a předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, se jen tak všude nevidí.

Kongres byl i příležitostí k důstojnému připomenutí účasti Ameriky při zakládání Československa ve zvláštním tributu Americe. Dojem též učinilo zahajovací plenární zasedání se symposiem o působení české Ameriky ve prospěch staré vlasti, za účasti prezidentů a představitelů nejdůležitějších českých organizací v USA a v Kanadě. Závěrečné plenární zasedání bylo věnováno otázce vztahu mezi Českou republikou a zahraničními Čechy, na němž vystoupili, mimo jiné, senátor Josef Jařab a senátorka Jaroslava Moserová. Za českou vládu se bohužel nikdo nezúčastnil, na což bylo veřejně poukazováno. Škoda, neboť to jsou právě takovéto situace, které negativně ovlivňují vztahy mezi Českou republikou a Čechy žijícími v zahraničí. Náš kongres byl jinak velkolepou událostí: 80 akademických panelů, většinou o 6 účastnících z obou stran Atlantiku, veliké množství různých kulturních a společenských akcí atd.

M. Hužvárová: Jak se daří Radě pro záchranu českého dědictví, která byla z Vašeho podnětu založena v roce 1997 a čím se může pochlubit?

M. Rechcígl: Náš projekt za účelem zachování českého i kulturního dědictví v Americe úspěšně pokračuje. Dokončili jsme druhou zprávu, pojednávající o českých a slovenských archiváliích v USA, pod názvem Czechoslovak American Archivalia. US-Based Archival Material Relating to Emigrants and Exiles from the Territory of Former Czechoslovakia and Relevant Holdings Bearing on their Ancestral Land, která měla veliký ohlas jak v ČR, tak i v Americe. Podle názoru mnohých by bylo v zájmu veřejnosti ji publikovat spolu s naší první zprávou Czech-American Historic Sites, Monuments, and Memorabilia, pojednávající o historických památkách v Americe, které mají nějaký vztah k Čechům v Americe.

National Heritage Commission čili Rada pro záchranu českého dědictví je složena z nejdůležitějších českých organizací v Americe. V České republice jsou jejími členy Náprstkovo muzeum a Československý ústav zahraniční.

Marina Hužvárová a Šárka Husáková