Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

RUDOLFÍNSKÉ UMĚNÍ V PRAZE

 

Obrázek k článku 

 

Vědecké a dokumentační centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. Studia Rudolphina spolu se Staatliche Graphische Sammlung München zorganizovaly v Ústavu dějin umění AV ČR na jaře tohoto roku pracovní zasedání pod názvem München – Prag um 1600.

V roce 2000 vzniklo v rámci Ústavu dějin umění AV ČR vědecké a dokumentační centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. Studia Rudolphina, jež je výsledkem dlouholetého výzkumu rudolfínského umění, který se na půdě Ústavu dějin umění AV ČR vedl od poloviny 60. let minulého století. Ústav v pravidelných intervalech pořádal mezinárodní konference (1965, 1969, 1987, 1997), kde byly prezentovány nejnovější výsledky tohoto výzkumu. Pracovníci ústavu se podíleli také na přípravě první velké výstavy věnované rudolfínskému umění v roce 1988 v Essenu a po roce 1989 iniciovali a realizovali výstavu o vládě císaře Rudolfa II. v Praze. Tato nejobsáhlejší prezentace rudolfínského umění byla otevřena v roce 1997 na Pražském hradě a zahrnovala celkem pět výstavních celků. Na závěr výstavy uspořádal Ústav dějin umění mezinárodní konferenci, na níž se rozhodlo o založení centra Studia Rudolphina, které by soustředilo rozptýlený rudolfínský výzkum do Prahy na půdu Akademie věd ČR. V rámci centra se buduje specializovaná knihovna, pomocné databáze a každým rokem se zde koná několik přednášek českých i zahraničních badatelů. V roce 2003 byl založen fond určený na podporu zahraničních i domácích studentů a začínajících rudolfínských badatelů, kteří mají každoročně možnost během několikatýdenních pobytů v centru pracovat.

Centrum již od roku 2000 vydává bulletin Studia Rudolphina, v němž jsou vedle textů přednášek, jež byly během roku prosloveny na půdě ústavu, publikovány další studie k aktuálním tématům, práce stipendistů a ke každému číslu je připojena tématicky zaměřená bibliografie.

Jedním z dalších cílů centra je organizace nevelkých pracovních zasedání s mezinárodní účastí, z nichž první – München – Prag um 1600 – se konalo letos v březnu. Na jeho přípravě se podílela za českou stranu Beket Bukovinská (ÚDU AV ČR) a za stranu německou Thea Vignau-Wilberg z Mnichova. Hlavním tématem bylo vymezení podobností a odlišností mezi vévodským dvorem v Mnichově a rudolfínským dvorem v Praze v oblasti umění, zejména v souvislosti s tvorbou umělců, kteří nejdříve pracovali v Mnichově a později odešli do služeb císaře Rudolfa II. v Praze.

V prvním příspěvku s názvem München und Prag um 1600: Soziokulturelle Aspekte der Hofkunst im Vergleichse Jürgen Zimmer (Berlín) věnoval osvětlení komplikovaných vztahů mezi dvorem a městem, možnostem materiálního zabezpečení umělců i jejich roli mimo dvorské služby. V širokém záběru a na základě dobových pramenů nastínil situaci nejen v Mnichově, ale i v Praze a připravil tak potřebný základ pro následující program. Thea Vignau-Wilberg příspěvkem Joris Hoefnagel und die Freiheit des hofgeschützten Künstlers demonstrovala specifický případ konkrétního umělce a Eliška Fučíková (Senát ČR) si již v názvu Existiert die Prager Schule? položila zásadní otázku, jak dalece je pro umění na rudolfínském dvoře vhodné používat pojem "Pražská škola" a do jaké míry je v tomto směru srovnatelná situace v Mnichově. Evelyn Reitz (Humboldt Universität, Berlin), která patří k nejmladší generaci historiků umění, kteří se zabývají rudolfínským uměním, se příspěvkem Die Entwicklung Hans von Aachens zum Allegoriker: Von der Mythographie zur Herrschaftssymbolik zaměřila na zkoumání díla jednoho umělce a zajímavým proměnám alegorických námětů v jeho dílech pro různé objednavatele.

Dorothea Diemer (München), která se specializuje především na sochařství na mnichovském dvoře, ukázala na zásadní rozdíly v přístupu k zakázkám na sochařskou výzdobu ze strany bavorských vévodů a císaře Rudolfa II.

Druhý jednací den zahájil Ivan Muchka (ÚDU AV ČR, Praha) referátem München – Prag: Bemerkungen zur Architektur, ve kterém poukázal na souvislosti v řešení soudobých výstavních prostor, určených pro sbírky. Zajímavé bylo následné porovnání mnichovské a pražské kunstkomory v příspěvcích Petera Diemera (Zentralinstitut für Kunstgeschichte, München) Gedanken zur Kunstkammer in München a Beket Bukovinské Überlegungen zur Kunstkammer in Prag. Ukázaly se rozdíly v přístupech obou zakladatelů mnichovské kunstkomory Albrechta V. a pražské kunstkomory Rudolfa II., a to jak v pojetí budování sbírek, tak v jejich účelu a uspořádání, což názorně dokládají především zachované soudobé inventáře obou kunstkomor. Po každém referátu následovala živá a velmi zajímavá diskuse, při které se osvětlily ještě další specifické otázky, a otevřely se nové pohledy na diskutovaná témata.

Zasedání bylo připraveno na základě dlouhodobé spolupráce českých a zahraničních specialistů na období přelomu 16. a 17. století, kteří jsou soustředěni kolem centra Studia Rudolphina. Jednotlivé příspěvky budou publikovány v samostatném čísle bulletinu Studia Rudolphina. Součástí programu byla i exkurze do Grafické sbírky Národní galerie, kde si mohli účastníci prohlédnout kresby související s tématem zasedání.

BEKET BUKOVINSKÁ
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.