Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

GLOBÁLNÍ SPRAVEDLNOST PODLE NANCY FRASER

Obrázek k článku Obrázek k článku 

V pražské vile Lanna se 10. května 2007 uskutečnila autogramiáda a slavnostní uvítání knihy Rozvíjení radikální imaginace: globální přerozdělování, uznání a reprezentace významné profesorky sociální a politické teorie Nancy Fraser z New School University v New Yorku.

Při návštěvě Prahy na pozvání Centra globálních studií, společného pracoviště AV ČR a UK, se Nancy Fraser mimo to zúčastnila také 15. ročníku mezinárodní konference Philosophy and Social Science a pronesla na ní jednu z hlavních přednášek Abnormal Justice. Českému publiku byla Nancy Fraser poprvé představena v roce 2004 překladem knihy Přerozdělování a uznání, jejímž spoluautorem je německý kritický teoretik Axel Honneth.

Výběr textů uvedených v nové knize postihuje delší časový vývoj teoretických úvah autorky, které vedly od dvoudimenzionální teorie spravedlnosti, jež měla ambici zahrnout do jednoho teoretického rámce jak paradigma přerozdělování, tak paradigma uznání, k návrhu postvestfálské teorie demokratické spravedlnosti. Ta vedle dimenze ekonomické a kulturní zahrnuje rovněž třetí dimenzi politickou, a směřuje k nové formulaci teorie spravedlnosti, která reaguje na pokračující procesy globalizace a na transnacionální vzájemnou závislost teritoriálních států.

Tento vývoj výstižně přibližuje sama autorka v úvodním rozhovoru s editorem knihy Markem Hrubcem, který tak čtenáři poskytuje orientační rámec, do něhož jsou zasazeny konkrétní analýzy rozpracované v dalších kapitolách. Nancy Fraser v nich postupuje od genderové spravedlnosti k analýze konceptu veřejnosti, přičemž liberální model jediné všeobsáhlé veřejnosti zpochybňuje existencí opozičních podřízených feministických veřejností a feministickou kritikou striktního rozdělení soukromého a veřejného. Tuto kritiku konceptu veřejnosti dále převádí do globálního prostoru transnacionální veřejnosti, ve které se mohou odvíjet diskuse ohledně otázek spojených s nespravedlností chybného rámce a metapolitickou nerovnou reprezentací.

V současné době tedy Fraser reformuluje svou původní dvojdimenzionální teorii spravedlnosti, kterou vyložila v již zmíněné knize Přerozdělování a uznání, a dospívá k formulaci trojdimenzionální teorie spravedlnosti. Jelikož aktuální konflikty překračují rámec národních států v jejich keynesiánsko--vestfálském rámci, na pořad dne se podle ní dostává otázka rámce, ve kterém by měly být boje proti nespravedlnostem artikulovány. Fraser rozlišuje mezi třemi rovinami politické nespravedlnosti: v první se podle ní jedná o běžnou nerovnou politickou reprezentaci, nad níž vyvstávají dvě roviny nerovné metapolitické reprezentace, jednak nespravedlnosti chybného rámce a jednak nerovná metapolitická reprezentace ve smyslu vyloučení některých jedinců z procedur definování relevantního rámce spravedlnosti. Problémy reprezentace a rozhodovacích procedur tedy představují politickou dimenzi teorie spravedlnosti, kterou je třeba zahrnout do úvah, aby tato teorie byla schopna reagovat na urychlení procesu globalizace a nadnárodní charakter sociálních i kulturních konfliktů.

Charakteristickým rysem přístupu autorky je provázání spravedlnosti s demokracií jako organizačním principem, který může nárokům spravedlnosti dostát. Ačkoli sama Fraser své poslední úvahy nechápe jako konečné a plně si uvědomuje nutnost dalšího detailního rozpracování koncepce postvestfálské spravedlnosti, její teorie je již nyní nahlížena jako významný originální příspěvek k novému promýšlení otázek spravedlnosti v globalizovaném světě.

Zuzana Uhde,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.