Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

RUSKÝ POHLED NA GLOBÁLNÍ POLITIKU

Obrázek k článku 

V polovině června letošního roku navštívil Českou republiku prof. Andranik M. Migraňjan, vlivný ruský politický teoretik, člen Rady pro zahraniční a obrannou politiku Ruské federace a místopředseda komise pro otázky globalizace a národní strategie Společenské komory Ruské federace. V současné době působí v Moskvě, v minulých letech přednášel na University of California v San Diegu.

Po seminářích, které Centrum globálních studií pořádalo s členy Amerického kulturního střediska, Evropské komise a dalších institucí, dostal prostor pro prezentaci svých názorů přednášející z Ruské federace. Profesor Migraňjan pronesl na půdě Akademie věd přednášku Ruský pohled na globální politiku: otázky, výzvy, přístupy. Akce, kterou Centrum globálních studií pořádalo společně se střediskem bezpečnostní politiky CESES FSV Univerzity Karlovy, se zúčastnil také velvyslanec Ruské federace v České republice J. E. Alexej L. Fedotov a řada dalších osobností. Přednáška s diskuzí vzbudila velký zájem nejen odborné veřejnosti, ale i médií.

Profesor Migraňjan se věnoval problematice mezinárodních vztahů i ruské vnitřní politice. Zřejmě nejožehavějším bylo téma americké radarové základny na českém území. Migraňjan upozornil, že ruská strana vnímá základnu jako problematickou. Jednak proto, že reálnou hrozbu pro střední Evropu či pro USA v současnosti nevidí, ale také s ohledem na odmítavou reakci George Bushe na nabídku Vladimíra Putina umístit radar v Ázerbajdžánu. Umístění radaru v Ázerbajdžánu považuje Migraňjan za strategicky velmi výhodné, protože by zde byl zaměřen na Irán, střední Asii, Střední východ i severní Afriku – na oblasti, které za možný zdroj neklidu a hrozby pro Západ označují i samotné Spojené státy americké.

Podle Migraňjana jde o začátek nového napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Rusko by na vybudování základny reagovalo tak, že by na ni namířilo rakety. Tento akt nelze podle Migraňjana chápat jako cílení na Českou republiku, ale proti americkému vojenskému systému. Svá slova zdůvodňuje tím, že radar umístěný v České republice by dokázal monitorovat území Ruska až po Ural. Odmítl zároveň tezi, že by byl ruský odpor proti základně jen taktický, veden snahou získat za souhlas s umístěním základny více možností pro aktivity ve vnitřní politice.

Migraňjan pohovořil i o vztahu Ruska k Evropské unii. Ten považuje za nerovnovážný, neboť Rusko si zboží, které nabízí Evropská unie, může obstarat i jinde na světových trzích, kdežto EU takovou možnost nemá. Rusko podle něj nicméně nehodlá používat ropu nebo plyn, na nichž je Evropa závislá, jako nástroj politické moci – chce uplatňovat jen tržní principy. Rusko neklade žádné překážky rozšiřování Evropské unie a pro kandidáty členství NATO nepředstavuje žádnou hrozbu. Vzdalo se mnoha území a nechce obnovit své bývalé impérium; usiluje jen o klidné hranice a dobré vztahy se sousedními republikami.

Z vnitropolitických témat Ruska se soustředil především na blížící se konec prezidentského mandátu Vladimíra Putina. Upozornil, že Putin z ruské politiky neodchází a že má mnoho možností, jak v ní zůstat jako rozhodující činitel; ať už v pozici předsedy nejsilnější ruské strany Jednotné Rusko, nebo v pozici předsedy vlády. I proto od nového ruského prezidenta očekává, že bude v dosavadní politice pokračovat. Rozpočet Ruska je navíc naplánován na více let dopředu, takže jakýkoli nový prezident bude vázán stávající politikou. Odmítl spekulovat o osobě budoucího ruského prezidenta a poukázal na to, že by nebylo moudré, aby současný prezident někoho za svého nástupce označil. Hovořil rovněž o tzv. ruské oligarchii, která se podle něj do jisté míry stále snaží posílit svou politickou moc.

Ač profesor Migraňjan ve své přednášce, diskuzích a rozhovorech vystupoval přívětivým a milým způsobem, o to razantněji vyznívala některá jeho tvrzení. Setkání s ním byla přínosem i proto, že umožnila osobně poznat vlivného ruského teoretika a poradce a otevřeně s ním diskutovat.

Aleš Kubeczka,
Centrum globálních studií,
společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Filozofické fakulty UK v Praze