Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

ZÁMEK PLNÝ VĚDCŮ

 

Obrázek k článku 

 

"Jestli byl Shakespeare velký básník? Dva zámky plné spisovatelů!" Tahle slova říkal v jedné ze svých slavných předscén na prknech divadla ABC koncem padesátých let minulého století Jan Werich, a narážel tak na pozoruhodnou velkorysost, s jakou tehdejší socialistický stát rozdával někdejší šlechtické majetky různým představitelům "lidové" moci a kultury – nejen spisovatelům, kteří se usídlili v někdejším sídle Colloredo-Mansfeldů na Dobříši, ale i vojákům a Svazarmu, odborovým organizacím, domovům důchodců nebo jednotným zemědělským družstvům. Ze stovek zámků byly odvezeny vzácné mobiliáře do skladů, kde je postupně ničily chlad a voda, knihovny do sklepů a archivy do sběru, a pokud některá z těchto vznosných a výstavných budov postavených k reprezentačním účelům dostala za své nové pány právě spisovatele nebo důchodce, mohla si gratulovat, protože tak měla zaručeny alespoň občasné opravy a jakous takous úctu ke svému kulturnímu významu – desítky jiných se v rukou vojáků, esenbáků a jézéďáků nezadržitelně měnily ve vybydlené ruiny…

Také vědcům se tehdy dostalo nových zámků, a nezapomnělo se ani na Československou akademii věd, jež se záhy po svém vzniku v roce 1952 dočkala přidělení někdejšího pachtovského zámku v Liblicích, který byl po válce zabaven Thun-Hohensteinům; za tento dar se akademie odvděčila v listopadu 1953 vědeckou konferencí o Stalinově vědeckém díle a dalšími uvědomělými akcemi. Jenže naštěstí nezůstalo jenom u nich, a jestliže listujeme v análech naší vědy, záhy k svému překvapení zjistíme, že pojem "Liblice" se vyskytuje s velmi pozitivními konotacemi ve vývoji téměř každého vědního oboru u nás: plazmová fyzika, geofyzika, logika, psychologie, akustika, entomologie, komeniologie… Ve všech těchto a mnoha dalších oborech jsou Liblice spojeny zpravidla s mezinárodním symposiem nebo kolokviem, na němž došlo k tak výraznému posunu ve vývoji disciplíny, že se ono někdejší liblické setkání stalo v daném oboru mezníkem i legendou, i když se mu třeba nedostalo takové mediální proslulosti jako oné kafkovské konferenci v Liblicích v květnu 1963. Jestliže se tedy dnes má dostat symbióze mezi liblickou barokní stavbou a Akademií věd nového posvěcení, je opravdu na co navazovat.

Antonín Kostlán