Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2007  > červen  > Recenze

FLOW CYTOMETRY WITH PLANT CELLS

 

 

Zasloužený zájem přítomných médií vzbudila 4. dubna 2007 slavnostní prezentace rozsáhlé publikace Flow Cytometry with Plant Cells, která vyšla v angličtině v nakladatelství Wiley-VCH. Vernisáže se zúčastnili všichni tři editoři – Jaroslav Doležel, Johann Greilhuber a Jan Suda – i zástupci jejich domovských institucí a řada kolegů. O výjimečnosti knihy svědčí, že se jedná o vůbec první syntetické dílo o průtokové cytometrii a využití této metody při analýze rostlinných genů, chromozomů a genomů.

Průtoková cytometrie umožňuje měřit počet a velikost částic protékajících jednotlivě kapilárou. V zoologii i humánní medicíně se tato technika používá podstatně delší dobu než při studiu rostlin, kde existovaly metodické problémy. Na jejich vyřešení se úspěšně podílel i jeden z editorů knihy, Jaroslav Doležel. Publikace o rozsahu 450 stran má celkem 36 autorů z deseti zemí, včetně tří editorů samotných, v mezinárodním autorském kolektivu převládají evropská pracoviště. Silnému postavení naší země ve vývoji cytometrických metod a jejich aplikaci u rostlin odpovídá zastoupení českých laboratoří jako domovských pracovišť autorů a dvou editorů. Česká republika patří v oboru skutečně ke světové špičce. Vedoucí úloha patří Laboratoři molekulární cytogenetiky a cytometrie Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, kterou již deset let vede doc. Jaroslav Doležel. Tato laboratoř se průtokovou cytometrií intenzivně zabývá zhruba dvě desetiletí. Dlouholetá spolupráce s dalším z editorů, Johannem Greilhuberem, vedoucím Laboratoře systematické karyologie a embryologie vyšších rostlin vídeňské univerzity, vyústila v roce 1998 v první společnou publikaci mezinárodního týmu, která porovnávala data o velikosti jaderného genomu rostlin zjištěná touto technikou v různých laboratořích. Propagace průtokové cytometrie, její výuka a hlavně pak nezištné předávání zkušeností již zavedených pracovišť nově vznikajícím laboratořím byly inspirací a impulsem pro vznik Laboratoře průtokové cytometrie Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, kterou vede třetí editor knihy, Jan Suda. Pořízení cytometru a základní dovybavení laboratoře před sedmi lety ovlivnilo v Botanickém ústavu výběr projektů, zaměřených na biosystematiku a populační biologii rostlin, na něž navázala řada kvalitních vědeckých publikací. Zásluhou Jaroslava Doležela a posléze i Jana Sudy se také rozšířila síť pracovišť na dnešních šest cytometrických laboratoří v České republice.

Nová kniha věnovaná průtokové cytometrii jako nástroji při výzkumu rostlin objasňuje její princip a technický vývoj a shrnuje současné aplikace této techniky s podrobným rozborem jednotlivých témat (měření obsahu DNA, stanovení ploidie a odrazu její variability v systematice, ekologii a evoluční biologii, detekce reprodukčního způsobu, získávání a využití dat o velikosti rostlinného genomu a další). Metodu lze využít pro cévnaté rostliny i pro nižší organismy – řasy a mechorosty –, pro výzkum fytoplanktonu, patogenních mikroorganismů, rostlinných protoplastů a chloroplastů. Změny v obsahu jaderné DNA umožňují aplikaci metody při studiu buněčného cyklu a jeho kinetiky, a také endopolyploidie. Samostatné kapitoly jsou věnovány třídění a analýze chromozomů a studiu exprese genů.

Obrovský nárůst publikací zahrnujících průtokovou cytometrii rostlin vyústil v založení databáze prezentované v závěru knihy. Přes značně široký tématický rozsah se editorům podařilo sestavit čtivou a přehlednou publikaci. Čtenářům hledajícím základní i specializovanější informace usnadňuje práci závěrečný slovníček pojmů a organismů a také rozsáhlé odkazy na další literaturu uvedené za každou kapitolou. Rychlý vývoj v oboru jen za posledních deset let je zřetelný i při srovnání této aktuální knižní publikace s několikastránkovým sumarizujícím článkem J. Doležela o využití průtokové cytometrie při studiu rostlinného genomu z roku 1997. Jak naznačují další vyhlídky uvedené v závěru několika kapitol knihy, tato technika zdaleka nevyčerpala při studiu rostlin všechny možnosti svého uplatnění. Vzhledem k výše uvedenému rozmachu oboru se jistě i u nás toto dílo setká s početným a příznivým čtenářským ohlasem. Více informací o obsahu knihy, jejích editorech a autorech a o možnosti si ji objednat u nakladatele naleznete na http://www.ibot.cas.cz./fcm/.

Anna Krahulcová, František Krahulec,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.