Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2007  > červen  > Z Bruselu

NOVÉ PERSPEKTIVY EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

 

Obrázek k článku 

 

Evropská komise zveřejnila 4. dubna 2007 tzv. Zelenou knihu o Evropském výzkumném prostoru (EVP). Jejím vydáním nastartoval evropský komisař pro výzkum Janez Potočnik debatu týkající se celkového konceptu a budoucích směrů EVP. Co je obsahem dokumentu, k němuž se od 1. května až do konce srpna 2007 vztahuje Veřejná konzultace, a proč je tak důležitý?

Evropská unie se blíží vyhodnocování prvního období obnovené Lisabonské strategie, a to je ten pravý čas na zhodnocení dosavadních pokroků i na diskuzi o budoucích směrech. Výzkum je základním pilířem evropské znalostní společnosti a její konkurenceschopnosti vůči vzrůstajícím technologickým silám, zejména Číny a Indie. Koncept Evropského výzkumného prostoru z roku 2000 spojuje vnitřní trh, tj. volný pohyb výzkumných pracovníků, technologií a znalostí s efektivní evropskou koordinací výzkumných aktivit, programů a iniciativ na evropské, národní a regionální úrovni.

Za posledních sedm let se podařilo uskutečnit několik klíčových iniciativ. Byl spuštěn 7. rámcový program – největší komunitární program pro výzkum a vývoj, jehož pomocí se bude v letech 2007–2013 investovat do VaV 53,272 miliardy eur. Lepší propojení výzkumných programů umožňuje schéma ERA NET, jehož hlavním cílem je koordinace národních a regionálních programů. Evropské technologické platformy zabezpečují propojení výzkumných záměrů s vizemi a strategickými výzkumnými plány průmyslu. Aby dosáhla zlepšení rámcových podmínek pro výzkum a inovace v Evropě, schválila EU koncem roku 2006 Rámec společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a Sdělení efektivního využití daňových pobídek pro VaV. Evropská komise také stále pracuje na strategii Evropského patentu, výsledků se však zatím dosáhnout nepodařilo. Dalším důležitým nástrojem výzkumné politiky zůstávají strukturální fondy, které slouží k posílení výzkumných kapacit v méně rozvinutých členských státech, mezi něž v tomto smyslu patří i Česká republika.

I přes všechny tyto kroky se však Evropa nadále potýká s roztříštěním veřejné výzkumné základny, a tudíž se jí nedaří naplnit veškerý výzkumný a inovační potenciál. Stále existují bariéry pro mobilitu výzkumných pracovníků. A dalšími překážkami jsou malé propojení veřejného sektoru se soukromým a roztříštěnost a nekoordinovanost národních, regionálních a evropských výzkumných programů a grantů.

Podle posledního průzkumu by 83 % Evropanů uvítalo jejich lepší sladění, a tím i úsporu financí. V oblasti VaV by se určitě Evropa pro zahraniční investory stala atraktivnější. Podle statistik totiž více evropských firem investuje do VaV v USA než amerických v EU a tento trend se každým rokem zvyšuje.

Evropa potřebuje také výzkumný prostor lépe začlenit do každodenního života svých občanů, více je informovat o výzkumu v oblastech týkajících se nás všech, jako je např. zdraví, energie nebo změny klimatu. Důležité je i hledání rovnováhy mezi konkurencí a spoluprací. K dosažení světové excelence je určitá konkurence v rámci Evropy nutná, současně by se ale vědci měli více angažovat ve spolupráci s kolegy z ostatních členských států. Evropa by se také měla více zaměřit na sílu, která pramení z rozdílů jednotlivých členských zemí. A k předávání těchto znalostí a dovedností je mobilita klíčovým faktorem.

Vize vylepšení Evropského výzkumného prostoru

Zelená kniha definuje šest základních oblastí, které je nutno v Evropě zlepšit. Obsahuje i návrhy kroků k dosažení vize EVP.

 

  • Jedním z hlavních kroků je jednotný trh pro výzkumné pracovníky, který by měl zabezpečit nejen dostatečný příliv kvalifikovaných vědců do EU, ale také jejich mobilitu v rámci EU, mezi institucemi, disciplínami a sektory. Kvalitní výzkumníci jsou základním kamenem EVP, proto je nutné jim vyjít vstříc jak po stránce legislativní (koordinace sociálních systémů, penzijních jistot apod.), tak po stránce praktické (jazykové či zeměpisné bariéry) či managementu lidských zdrojů. Důležitou součástí politiky zlepšování managementu lidských zdrojů je Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování.
  • Evropská unie trpí nedostatkem excelentně vybavených pracovišť, která by zároveň mohla být přístupná evropským pracovníkům z oboru, proto jsou dalším základním kamenem špičkové výzkumné infrastruktury. Pomocí programu Výzkumné infrastruktury 7. RP začala Evropská komise tuto vizi již naplňovat. Byla definovaná tzv. mapa ESFRI obsahující seznam výzkumných infrastruktur, které jsou v Evropě potřeba a jejichž výstavbu bude EU podporovat. Ačkoli si zainteresované státy budou muset samy sehnat finanční prostředky pro výstavbu či vybavení, mohou k tomu využít např. strukturální fondy.
  • Více než 35 % výzkumu v Evropě zajišťují univerzity a veřejné výzkumné organizace, avšak potenciál tohoto výzkumu není zcela využit vinou špatného propojení veřejných a soukromých subjektů, ale i kvůli nekoordinovanosti aktivit těchto subjektů či jejich přílišné rigiditě. Zelená kniha navrhuje větší adaptaci těchto institucí vůči konkurenčnímu prostředí, tj. větší koncentraci a specializaci s cílem vytvořit opravdová evropská centra excelence; dokonalejší propojení univerzit a veřejných výzkumných pracovišť poskytující kvalitní vzdělávání a školení a důkladnější propojení veřejné a soukromé sféry. Toho však lze dosáhnout pouze za předpokladu větší autonomie subjektů a možnosti jejich zapojení do konkurenčního prostředí. Proto už EU podnikla několik kroků: propojení soukromého a veřejného sektoru mají zabezpečit Společné technologické iniciativy či Znalostní a inovativní společenství Evropského technologického institutu, zatímco Evropská rada pro výzkum umožní nejlepším vědeckým týmům obdržet granty na hraniční výzkum.
  • Sdílení znalostí a jejich využití jsou dalším stěžejním bodem EVP. Pro inovační schopnost Evropy je základem šíření informací z veřejné sféry do soukromé, a hlavně jejich dostupnost. Proto tak velký důraz na transfer znalostí a technologií. Evropské univerzity a výzkumné instituce by měly být dostatečně pobízeny k efektivnější práci s orientací na využití výsledků a spolupráci se soukromou sférou. Případy dobře fungující spolupráce, které mají sloužit jako modelové příklady, již EK identifikovala. Obtížně překonatelnými bariérami ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru nadále zůstávají otázky duševního vlastnictví. I když se zatím nepodařilo prosadit jednotný evropský patent, pracuje EK i na jiných možnostech v oblasti evropského patentového systému.
  • Koordinace výzkumných programů a priorit na evropské, národní a regionální úrovni a jejich souvislost je další prioritou. V současnosti se zvažují jednotné principy pro vzájemné hodnocení (peer review) projektů, společné evaluace projektů na všech třech úrovních, zjednodušení a zefektivnění programů jako takových a jejich hodnocení. Dokonce se uvažuje i o vzájemném otevření národních či regionálních programů účastníkům z jiných členských zemí.
  • Šestá priorita, Otevření EVP světu, spočívá ve spolupráci se zeměmi mimo EU, a to nejen ve vztahu ke globálním výzvám (např. životní prostředí, obnovitelné energetické zdroje atd.), ale i ve vztahu k sousedním či třetím zemím. Zaměřovat by se měly na globální témata, regionální potřeby nebo specifické otázky dané oblasti a upřednostňovány budou multilaterální spolupráce. Na základě veřejné konzultace na stránkách http://ec.europa.eu/research/era a podle výsledků debat s různými aktéry navrhne Evropská komise v roce 2008 konkrétní iniciativy.

Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR