Na titulní stránce Bulletinu 3/2016 se objevuje obrázek Antikrista prodávajícího odpustky. Tento obrázek však je vysoce aktuální i v současnosti. Tenkrát šlo o prodej odpustků, nyní jde snad ještě o něco horšího. Proto navrhuji, aby na titulní stránce některého z příštích čísel se objevil tento obrázek s antikristem opět, ale se změněnou nápisovou páskou pranýřující za uveřejnění článku u řady impaktovaných časopisů nutnost zaplatit –
Je to odporné, nemravné. Tak buď ty články jsou skutečně na světové úrovni a o časopis je velký
zájem a tím je ekonomicky efektivní, nebo je to kšeft jak využít hladu po impaktech; je to snadné,
výnosné a bezrizikové podnikání. Tomu nahrává současný systém hodnocení výsledků výzkumu, kdy jsou
započítávány přednostně publikace v zahraničních impaktovaných periodikách, psané v angličtině;
tento systém je pro technické oblasti zcela nevhodný, je falešný, demotivující a v nejvyšší míře
škodlivý. Jedná téměř o záměr, aby česká inženýrská obec byla od nových poznatků, jejichž získání
je financováno ze státních finančních podpor, odstřižena. Je to záměr úniku českých finančních
prostředků věnovaných na výzkum do ciziny? Znamená to postižení daňových poplatníků, ke kterým se
nejvýznamnější a nejnovější poznatky nedostanou, přestože jejich vznik zaplatili ze svých daní. Už
teď vidíme škodlivé důsledky tohoto systému, zájem o odborné akce klesá, výsledky výzkumu se tam
neprezentují, a taky proč, když se to nikam nezapočítává. To je lepší si zaplatit publikování v
impaktovaném časopisu někde v zahraničí – to se počítá. Odebírají profesní komory impaktované
časopisy z příslušného oboru a zajištují svým členům přístup k nim (profesní komory mají
desetitisíce platících autorizovaných členů – např. jen Česká komora autorizovaných inženýrů
činných ve výstavbě dnes má více jak 29 tisíc členů)? Je někoho z oblasti investorské, z projekce a
realizace, kdo si z prostředků firmy nebo z prostředků vlastních pravidelně kupuje zahraniční
impaktované odborné časopisy a výsledky v nich prezentované využívá na svém pracovišti? A kupovat
si je musí, protože jakékoli rozmnožování, kopírování – třeba i částí článků – je zakázáno. To celá
armáda již autorizovaných inženýrů by měla být pozvána k přezkoušení z odborné angličtiny jinak
totiž jejich kvalifikace by nebyla dostatečná pro sledování nejnovějších poznatků v oboru? Tak ke
kolika pracovníkům, kteří by tyto nejaktuálnější poznatky využili ve své práci, se takovéto články
dostanou do ruky a pracují s nimi? Tedy o nejpotřebnější výsledky přijdou a nutně nastane
zaostávání za nejmodernějšími poznatky. V českém jazyku inženýři totiž nic hodnotného nenajdou –
jen blázen by totiž psal česky!!!
Dopis k náhledu
zde.
Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., dr.h.c., FEng.,
člen Rady Inženýrské akademie České republiky, předseda Oborové rady oboru Konstrukce a
dopravní stavby
29 Mar 2016