XLVII. zasedání Akademického sněmu

V jubilejním roce, kdy si naše nejvýznamnější badatelská instituce připomíná 125. výročí založení České akademie věd a umění, zasedal v Národním domě na pražských Vinohradech letos podruhé Akademický sněm AV ČR. Jednání v Majakovského sále se 15. prosince 2015 zúčastnili vedle představitelů Akademie věd rovněž představitelé vědecké i politické sféry – jmenovitě předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, předseda Učené společnosti prof. Jiří Bičák, předseda Grantové agentury ČR prof. Ivan Netuka, členka předsednictva GA ČR Stanislava Hronová, předseda Rady vědeckých společností Lubomír Hrouda, předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, předseda Asociace výzkumných organizací Libor Kraus, předseda Rady vysokých škol doc. Jakub Fischer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek, poradkyně předsedy vlády ČR Alena Gajdůšková, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dr. Robert Plaga, náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, či ředitel Národního divadla Jan Burian.

Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

V úvodu jednání předseda AV ČR Jiří Drahoš upozornil mj. na problematické financování nově vznikajících výzkumných center – podle jeho názoru může ohrozit fungování stávajícího systému výzkumu v České republice. Již dnes je totiž zřejmé, že v případě pokračujícího nedostatku prostředků na finanční udržitelnost těchto center by Akademie věd musela přistoupit k redukci financování svých pracovišť, a to včetně omezení aktivit Strategie AV21, která má velkou odezvu jak v podnikatelském sektoru, tak i ve státní správě. Jiří Drahoš v této souvislosti připomněl výsledky mezinárodního posouzení 116 projektů velkých infrastruktur podaných loni do výzvy MŠMT. Doporučení na poskytnutí podpory získalo 58 projektů; aby se v letech 2016 až 2022 zaplatily, bylo by podle J. Drahoše potřeba vydat 13 miliard korun z veřejných prostředků: „Naléhavost problému spočívá v tom, že pro zajištění jejich provozu bude již v příštím roce zapotřebí asi 1,8 miliardy korun, což překračuje o více než půl miliardy aktuálně schválené prostředky. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že v rozpočtovém výhledu na rok 2017 se počítá pouze se zhruba 1,1 miliardy – pokud by mělo jít o setrvalý trend, závažným způsobem by bylo ohroženo fungování těchto strategických výzkumných infrastruktur.

Klíčovou otázkou, která má pro Akademii věd a její pracoviště mimořádný význam, je i příprava nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Přestože se AV ČR od počátku podílela na jednáních k jeho přípravě, vyjádřil J. Drahoš pochybnosti, zda lze v napjatém harmonogramu jeho přípravy realizovat odbornou a následně i veřejnou diskusi, a to zejména s ohledem na množství připomínek, kterých se již sešlo 452, z toho 256 zásadních. „Téma podpory výzkumu, vývoje a inovací je natolik závažné pro celou společnost, že prostor nutný pro odpovědné prodiskutování této problematiky by měl být podstatně větší.“

LUDĚK SVOBODA