Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Odkaz architektury, filozofie a vědy v Lannových vilách

Vojtěch Lanna II. by měl jistě radost, kdyby viděl, že jeho novorenesanční vily z druhé půle 19. století dodnes zůstávají věrny své koncepci rodinného sídla a zároveň reprezentačních prostor. Přesně před rokem jsme vás seznámili s vilou Lanna v Gmundenu u Travénského jezera, na něž se odkazuje interiérová výzdoba pražské Lannovy vily (viz AB 7-8/2014). Letos vás do rakouského Solnohradska zveme znovu, protože se tamní Villa Lanna připojila ke gmundenskému letnímu festivalu a ve dnech 14. a 15. srpna se otevřela pro účastníky semináře Was bleibt? Architektur – Philosophie – Wissenschaft.


gmunden_konference_01.jpg gmunden_konference_02.jpg  gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg  gmunden_konference_02.jpg  gmunden_konference_02.jpg gmunden_konference_02.jpg                                                                                                                                                                                  

Fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin 

  


Připomeňme jen, že vilu v Gmundenu zdědila sestra Vojtěcha Lanny III. Franciska, jejíž potomci zde dodnes žijí. A stejně jako při první návštěvě loni, nás i letos přivítal šarmantní Hubertus Trauttenberg. Účastníci semináře vstupovali z ústřední haly do přednáškového sálu, v nějž se změnila jídelna s Gärtnerovými freskami, která tak výrazně připomíná interiér největšího sálu pražské Lannovy vily – i v tomto aspektu se obě sídla shodují. Však byla také hned první přednáška „ té naší“ vile – a nejen jí – věnována. Profesor Jan Bažant seznámil přítomné publikum s lannovskou historií, rodovými kořeny v Rakousku, přesídlením do Českých Budějovic a později do Prahy. Nastínil podnikatelský záběr Vojtěcha Lanny I., vodní cesty, železnici nebo kladenské železárny. V úspěšné podnikatelské kariéře pokračoval Vojtěch Lanna II., představitel nově se rodivší společenské třídy spojující ambice průmyslnické s ambicemi kulturními a vlasteneckými, což demonstroval mj. i prostřednictvím obou neorenesančních vil (viz Vila Lanna v Praze ). Nezanedbatelnou úlohu při jejich stavbě a výzdobě hrál pochopitelně kontext doby, do něhož prof. Bažant svou přednášku zasadil. Však také téma významu obou vil ve své době i v současnosti plně odpovídá pojetí semináře coby intelektuální debaty zabývající se mimo jiné vztahem mezi architekturou a časem, střety mezi tradicí a modernou nebo aspekty udržitelnosti.
S během času souvisí například i pohled na vilu z Travénského jezera, kdy bývalou krajinnou dominantu izolovanou od okolní zástavby rozsáhlým anglickým parkem překrývají vzrostlé stromy, ale hlavně opticky agresivní budova nemocnice v pozadí, takže dá práci věžičku vily nalézt. Moderní doba tedy dává najít další společný prvek oběma vilám – více či méně těsné sousedství masivních betonových staveb. Kdo ví, třeba se podobné sympozium uskuteční někdy i v Praze, aby se o tom mohli architekti a filozofové přesvědčit. Zatím dostali pozvání od  Akadademie věd ČR v podobě publikace Villa Lanna in Prague a také informaci s kontaktem, kdyby chtěli "naši" vilu navštívit individuálně.
Přesný program dvoudenního setkání architektů, filozofů a vědců v gmundenské Lannově vile včetně přehledu přednášejících naleznete zde.
Dovětek: K aktuálně připomínanému 170. výročí příjezdu prvního vlaku na nejstarší pražské nádraží, nyní Masarykovo, dlužno dodat, že jeho stavbu realizovalo společenství firem Lanna a bratří Kleinové. Velký provoz a hlavně čoudící vlaky hned vedle Lannova paláce na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice byly jistě jedním z racionálních důvodů, proč se Lanna II. pustil do stavby předměstské vily pro svou rodinu.

MARINA HUŽVÁROVÁ   

 

26. 8. 2015