František Šmahel
Prof.
František Šmahel patří mezi nejvýznamnější současné historiky. Profesní život
zasvětil studiu husitství, které je v jeho pojetí významným předznamenáním evropské reformace.
Očištěno od nacionálních a politických kontextů 19. a 20. století je bazální součástí studia
(středo)evropského středověku. Koncept prof. Šmahela vychází z obecné historie pozdního středověku
a dotýká se otázek humanismu, renesance a reformace ve střední Evropě, dějin středověkých
univerzit, středověké ikonologie, pozdně středověkých doktrín a mentalit. Jeho příkladný kritický
přístup k pramenům a mimořádná invence jsou předmětem uznání badatelské obce, obdiv budí jeho
nesmírná pracovitost. Tvoří evropsky mimořádné dílo (dosud 32 monografií, které vydal sám nebo ve
spolupráci s význačnými medievisty, stovky studií a článků publikoval v prestižních domácích i
zahraničích nakladatelstvích a periodicích). Respekt zasluhuje i jako organizátor vědecké práce v
AV ČR a dalších vědeckých a pedagogických institucí. Prof. Šmahel je respektovaným badatelem s
vysokým vědeckým i lidským kreditem. Vedle mnohaletého působení na Filozofické fakultě UK řídil po
dvě období Historický ústav AV ČR a Centrum medievistických studií AV ČR a UK. Dále byl hostujícím
profesorem na evropských univerzitách. Je členem Učené společnosti ČR, čestným členem Americké
asociace historiků, členem korespondentem British Academy, Royal Historical Society, Monumenta
Germanie Historia a nositelem významných cen včetně Medaile za zásluhy I. stupně nebo Národní ceny
vlády ČR Česká hlava.
Jan Palouš
Prof.
Jan Palouš je významným českým astronomem. Publikoval více než 200 článků v
mezinárodních vědeckých časopisech s více než tisícem ohlasů. Věnuje se studiu galaxií, jejich
vývoji a tvorbě hvězd spouštěné na rázových vlnách v turbulentním mezihvězdném prostředí. Po
habilitaci docentem na Univerzitě Karlově v roce 1994 a jmenování profesorem v roce 2001 vychoval
řadu odborníků zabývajících se kinematikou a dynamikou galaxií a tvorbou hvězd v galaxiích. Prof.
Palouš se o rozvoj astronomie v České republice zasloužil vedle odborných výsledků působením v
orgánech AV ČR (člen Akademické rady AV ČR 1993–1996, 2004–2013; předseda Rady pro zahraniční styky
2005–2013), Mezinárodní astronomické unie IAU (místopředseda 2009) a Evropské astronomické
společnosti EAS (místopředseda 2008–2012). V letech 1996–2004 zastával funkci ředitele
Astronomického ústavu AV ČR. Jako předseda Národního organizačního výboru a spoluorganizátor dvou
sympozií se zasloužil o uspořádání a úspěšný průběh 26. valného shromáždění IAU v roce 2006 v
Praze, které délkou a 2500 účastníky patří mezi největší vědecké akce pořádané v ČR. Zásadní jsou
jeho zásluhy o připojení ČR k Evropské jižní observatoři (ESO) v roce 2007, kde mj. působí jako
člen Rady.
Maxim D. Frank-Kamenetskii
Prof.
Maxim D. Frank-Kamenetskii jako vynikající biofyzik přispěl k pokroku ve výzkumu
DNA. Kariéru zahájil v roce 1967 v Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova v Moskvě. V letech 1989–1
993 byl vedoucím Katedry genové exprese v Ústavu molekulární genetiky Ruské akademie věd. Od roku
1993 je profesorem na Department of Biomedical Engineering, Boston University (Mass, USA). V
současnosti pracuje též jako editor časopisu Physics of Life Reviews. V minulosti patřil prof.
Frank-Kamenetskii k sovětským disidentům, přátelil se s Andrejem Sacharovem a jeho je ženou Jelenou
Bonnerovou, byl zakládajícím členem intelektuálního klubu Moskevská tribuna. Publikoval více než
200 prací vesměs v renomovaných odborných časopisech včetně několika vyžádaných přehledů a knih. Z
jeho publikací sklidila největší úspěch Unraveling DNA; v ruštině vyšla ve čtyřech vydáních (300
000 výtisků), přeložena byla do pěti jazyků včetně slovenštiny. Jeho práce byly citovány více než
8000krát. Profesorova vědecká dráha je spojena s Biofyzikálním ústavem ČSAV (posléze AV ČR) v Brně,
s nímž spolupráci navázal již jako student.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin