Bečov nad Teplou – držitel prestižní ceny Europa Nostra za filosofickou koncepci obnovy horního hradu
V malebné krajině Slavkovského lesa na skalním ostrohu nad říčkou Teplá založili v první polovině 14. století páni z Oseka mohutný hrad, z něhož se dodnes zachoval původní donjon, kaplová a obranná věž. V 15. století hrad dobili husité, ovšem hned v druhé polovině téhož století doznává velkého rozmachu. Mezi donjon a kaplovou věž je dostavěno tzv. křídlo tabulnic a starý hradní palác získává renesanční podobu. V souvislosti se zánikem těžby kovu v 16. století chudla celá zdejší oblast a pustl i hrad. Ve století následujícím se opět nejprve dočkal oprav, avšak v roce 1648 jej vyplenila švédská vojska. Pro dnešní dobu bylo možná štěstí, že se z gotického hradu stává po relativně nevelkých úpravách sýpka a hospodářským účelům pak vlastně slouží nejdéle ze své existence. Objektu tak zůstala velká dávka autenticity středověku a renesance, a patrné jsou i úpravy z 18. a 19. století. To vše dodává hradu obrovskou výpovědní, historicko-dokumentární, studijní i emotivní hodnotu.
Hned na začátku 18. století začíná na místě první hradní brány a na základech dělové bašty
výstavba barokního zámku a poté i zahrad. V kontextu dnešní zámecké expozice je důležité období 19.
století, kdy zámek kupují Beafort-Spontinové, kteří zde provedli řadu modernizací, ba dokonce
zvažovali velkolepou novorenesanční romantickou úpravu středověkého hradu, který měl být propojen s
horním i níže položeným barokním zámkem. Poměrně málo je známo, že poslední majitel Bečova Maria
Eugen s manželkou z rodu Sylva-Tarouca založili na dohled od zámku botanickou zahradu nazývanou
druhými Průhonicemi. Zásluhou Heinricha Beafort-Spontina má Bečov jeden z nejvýznamnějších dokladů
středověké zlatnické práce – relikviář sv. Maura včetně detektivního příběhu jeho nalezení pod
podlahou bývalé gotické kaple horního hradu.
Po druhé světové válce byl objekt zestátněn, v zámku se vystřídaly různé instituce a areál
chátral. Barokní zámek poškodila i dobově poplatná rekonstrukce v 80. letech minulého století a
dodnes je patrná tehdejší památkářská idea „fasádismu“. Právě těmto chybám se chce vyhnout
filosofická koncepce dnešní obnovy, která respektuje prvky a vlivy všech úprav v předcházejících
historických obdobích. Areál se tak stane živou učebnicí historie, tradičních stavebních technik i
materiálů, filosofického pojetí hradního sídla. Právě toto pojetí obnovy a konzervace nejstarší
části hradu ocenila Evropská unie prestižní cenou
Europa Nostra. (Viz např.
Cena Europa Nostra
,
Soutěž o záchranu hradu Bečov
,
Národní kulturní památka hrad a zámek Bečov
)
Toto je šance předat příštím generacím nevyčíslitelný poklad autenticky zachovaného zámeckého
areálu Bečov, který zřejmě nemá v Evropě obdoby. Bečov nad Teplou – držitel prestižní ceny Europa
Nostra za filozofickou koncepci obnovy horního hradu.
Text: Marina Hužvárová
FOTOGALERIE
16 Aug 2012