Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Varšavská konference o komunistickém bezpečnostním aparátu

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Mezinárodní vědecká konference Komunistický bezpečnostní aparát ve střední a východní Evropě 1944/45–1989  se uskutečnila ve dnech 16. až 18. června 2005 ve Varšavě za účasti více než 350 historiků a politologů z 19 států.

Jejím hlavním pořadatelem byl Ústav národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej – IPN), na přípravě se však podílely i další instituce z Polska, Německa, Slovenska a České republiky (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR).

Organizátoři konference si stanovili tři cíle: vytvořit prostor pro navázání bližší spolupráce mezi institucemi a odborníky dokumentujícími historii tajných policií v zemích okupovaných Sovětským svazem (Estonsko, Litva a Lotyšsko) a v evropských státech sovětského bloku (Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko a Rumunsko), shrnout stav dosavadního bádání, nastínit témata společných vědeckých projektů a představit širší veřejnosti výsledky odborného bádání o málo známém tématu.

Předseda IPN Leon Kieres při slavnostním zahájení konference zdůraznil význam mezinárodní spolupráce nad tímto tématem, jež spojuje historiky ze všech bývalých států sovětského bloku. Vlastní odborné jednání zahájila panelová diskuze Morální aspekty vědeckých bádání a veřejná diskuze o komunistickém bezpečnostním aparátu. Na konferenci zaznělo celkem 35 referátů v pěti tematicky vymezených sekcích:

  1. pozice státobezpečnostního aparátu ve státní mocenské struktuře (vztah mezi bezpečnostním aparátem a komunistickou stranou, státní správou, armádou, veřejnou bezpečností, úloha státobezpečnostní služby ve státě);
  2. příslušníci komunistického bezpečnostního aparátu (třídní, sociální, vzdělanostní struktura, kariérní postup, příslušnost k politickým stranám, genderová struktura, kulturní vzorce);
  3. činnost komunistického bezpečnostního aparátu středo/východoevropských států mimo území sovětského bloku (vojenská a ekonomická špionáž, rozpracovávání exilových skupin, tajné operace mimo východní blok – únosy, vraždy a role komunistických tajných služeb v zemích třetího světa);
  4. spolupráce struktur komunistického bezpečnostního aparátu států sovětského bloku (role SSSR a vzájemná kontrola jeho satelitů);
  5. hlavní oblasti činnosti komunistického bezpečnostního aparátu (činnost namířená proti ozbrojenému podzemí, opozici, církvím, národnostním menšinám, ochrana ekonomiky a kontrarozvědka).

Odborná jednání, z nichž bude na konci tohoto roku publikován dvoudílný sborník, doprovázely i vernisáže tří historických výstav, Československý bezpečnostní aparát 1945–1989, Stasi – strážce komunistického režimu, Obyčejný resort. Lidé a metody bezpieky 1944–1956. Vedle doposud neznámých archivních dokumentů byly v rámci polské a německé výstavy představeny také autentické exponáty dokládající metody práce bezpečnostního aparátu, včetně rekonstrukce výslechové místnosti z padesátých let. Každý den se v hlavním sále promítaly dokumentární či dobové propagandistické filmy o bezpečnostním aparátu východoněmecké, polské a československé provenience. Pro účastníky konference připravil primátor Varšavy Lech Kaczyński společenská setkání na radnici a v muzeu nedávno zemřelého papeže Jana Pavla II.

Na konferenci byla také prezentována nová kniha A Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe, 1944–1989 za účasti jejích autorů (Jordan Baev – Bulharsko, Petr Blažek, Pavel Žáček – Česká republika, Dennis Deletant – Velká Británie, Andrzej Paczkowski, Antoni Dudek – Polsko, Jens Gieseke – Německo a Nicolas Werth – Francie). Publikace vydaná IPN v anglickém jazyce je prvním pokusem o syntetické uchopení dějin tajných policií ve vybraných státech bývalého sovětského bloku.

Konferenci ukončila panelová diskuze na téma Účtování s dědictvím komunistické diktatury.

Důraz na popularizaci výsledků historického bádání se prolínal celou konferencí. Organizátoři, kterým patří poděkování za její vynikající přípravu, například připravili zvláštní několikastránkovou přílohu o tématu konference, která vyšla v druhém největším polském deníku (Rzeszpospolita). O konferenci také podrobně referovaly místní televizní a rozhlasové stanice.

PhDr. Petr Blažek,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR