Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Královská hrobka

Obrázek k článku 

V letošním červnu rozvířila nebývalý mediální zájem informace o nálezu staré královské hrobky ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Nejen hlavní strůjce objevu Archeologický ústav AV ČR a vedoucí výzkumu Mgr. Jana Maříková-Kubková, ale také Tiskový odbor Akademie věd ČR byly atakovány spoustou dotazů týkajících se tajemného pohřebního prostoru, kdysi již odkrytého a na 130 let znovu zapomenutého.

Skutečně tomu bylo tak, že tým odborníků vedený pracovníky Archeologického ústavu AV ČR v Praze objevil a za pomoci nejnovější techniky prozkoumal pod hlavním oltářem chrámu svatého Víta místo, kam byly původně uloženy ostatky českého krále a římského císaře Karla IV. Ten hrobku nechal vybudovat pro sebe a svou rodinu. Pochováváni sem byli čeští králové a v 16. stol. panovníci z rodu Habsburků. Všechny jejich ostatky byly v roce 1590 přemístěny do nové hrobky, jejíž stavba byla zahájena v druhé polovině sedmdesátých let šestnáctého století. A právě tuto novou hrobku známe z prohlídek katedrály.

Čas ubíhal, už jen v literatuře se opakovaly zmínky o staré královské hrobce, její podoba ani poloha však známa nebyla. Až před pěti lety byly v nalezených plánech architekta Josefa Mockera objeveny zakreslené hrobky pod hlavním oltářem. Věrohodnost plánů ovšem bylo nutno dokázat. V dané situaci je jediným možným způsobem jejich ověření nedestruktivní průzkum, a tak se pod vedením Archeologického ústavu AV ČR v minulých letech uskutečnila řada v archeologii používaných geofyzikálních měření. Celou vytipovanou plochu zkoumal nejprve metodou mikrogravimetrie dr. Jan Mrlina z Geofyzikálního ústavu AV ČR a metodou termometrie Ing. Roman Křivánek z Archeologického ústavu AV ČR a Antonín Majer. Doplňkovou elektromagnetickou metodu výrazně redukovala železná konstrukce oltářního stolu.

Dnem D, nebo chcete-li V (V = vrt), se stal letošní osmnáctý březen. Téměř jako při laparoskopické operaci vyňali odborníci dlaždici, aby pod ní vyvrtali dírku o průměru neuvěřitelných 3,8 cm a tou spustili do útrob svatovítské katedrály digitální videokameru umístěnou na robotické teleskopické ruce. Ta jim umožnila dosáhnout více než čtyři metry do stran. K měření byla použita polární metoda v kombinaci s užitím laserové techniky a průsekové fotogrammetrie, tedy technologie používaná např. pro průzkum Chýnovských jeskyní. Poté, co geodeti táborské firmy Geo-cz zařízení modifikovali na parametry hrobky, spustili jej odborníci desátého května opět, aby provedli ještě přesnější zaměření a odebrali vzorky dřev, látek a provedli stěry.

Napjatým vědcům a technikům pak kamera ukázala, že hrobka, ležící na ose západ–východ v prostoru mezi hlavním oltářem a oltářním stolem, sestává ze dvou komor. Nepravidelná východní komora má přisazen cihlový pilíř, jenž podpírá novogotický oltář. Vedle něj byly objeveny dvě dřevěné schrány s kosterními pozůstatky, a také oválná měděná či bronzová nádoba s víkem. Na víku leží menší válcovitá nádoba ze stejného materiálu, jejíž dno pokrývá tmavá hmota. V této kanopě se uchovávaly orgány zemřelého, nejčastěji srdce a mozek. Moderní technika prozradila i další fragmenty rakví s kosterními ostatky a také zbytky převážně barokního kování, štítků a ozdob.

Západní komora relativně pravidelného půdorysu skrývá dvě poměrně veliké dřevěné truhly, jež zřejmě druhotně posloužily k úschově rozpadlých prázdných rakví. Do staré hrobky byli totiž nadále pohřbíváni příslušníci vyššího kléru, členové Metropolitní kapituly u sv. Víta a v 18. století i několik arcibiskupů. V roce 1873 však byla vyčištěna a sanována v rámci stavební úpravy chóru k 900. výročí založení kapituly a od té doby ji nikdo neviděl.

Za mimořádného zájmu novinářů se dne 8. července 2005 konala v Apelaci Starého královského paláce tisková konference Správy Pražského hradu a Akademie věd ČR. Představitelé Archeologického ústavu AV ČR Praha, jeho ředitel dr. Luboš Jiráň, vedoucí výzkumu Mgr. Jana Maříková-Kubková a zainteresovaní odborníci veřejnosti definitivně potvrdili unikátní nález a promítli dosud nepublikované záběry ze staré královské hrobky i z příprav k jejímu průzkumu. Film přibližující mimo jiné i napětí badatelů a jejich spontánní reakce na nálezy se poté stal součástí a zpestřením expozice Příběh Pražského hradu – dlouhodobé výstavy o historii sídla českých králů, jež je společným projektem Archeologického ústavu AV ČR, Správy Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky.

Skutečné výsledky a závěry natolik významného nálezu, jakým je stará královská hrobka, ale přinese teprve další výzkum, na nějž si budeme muset několik měsíců počkat.

Marina Hužvárová