Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Globální spravedlnost, ideologie a kulturní kritika

Obrázek k článku 

Již potřinácté se v Praze uskutečnila mezinárodní konference Philosophy and Social Science. Jednotlivé přednášky a semináře se konaly 19.–22. května 2005 ve vile Lanna v Bubenči. Interdisciplinární charakter konference na pomezí filozofie, sociologie, politologie a mezinárodních vztahů se promítl také do letošních tematických okruhů, kterým byly jednotlivé příspěvky věnovány: Global Justice: Institutions and Ideas, Ideologies, Cultural Criticism Reconsidered.

Institucionálně je konference zakotvena ve Filozofickém ústavu AV ČR a na Filozofické fakultě UK v Praze. Její organizaci zajišťuje dr. Marek Hrubec ze zmíněných institucí společně s kolegy z Universita di Roma Tor Vergata, Harvard University, Goethe Universität (Frankfurt/Main), Jena Universität a Dublin University. Kromě českých účastníků z Akademie věd a různých univerzit se setkání zúčastnilo přes 70 zahraničních hostů, zejména z evropských zemí a USA. Celkem bylo předneseno 59 příspěvků.

Poté, co ředitel Filozofického ústavu AV ČR dr. Pavel Baran uvítal účastníky, zahájil konferenci prof. Bill Scheuerman (University of Minnesota) přednáškou Globalization and the Antinomies of Democratic Theory, která náležela do tematického okruhu Global Justice. V návaznosti na Habermasovu politickou filozofii demokracie a v rámci diskuze o globalizaci hovořil o rozdílu mezi deliberativní a participativní demokracií a ukázal, že u Habermase je možné najít dva modely deliberativní demokracie. První přístup zastává tezi, že komunikativní moc sama vykonává všechna rozhodnutí, zatímco v druhém přístupu je vykonavatelem komunikativní moci parlament.

Ve stejné tematické sekci zazněly také další inspirativní přednášky. Např. prof. Nancy Fraserová (New School University, New York), editorka časopisu kritické a demokratické teorie Constellations, pronesla přednášku Reframing Justice in a Globalizing World o tom, jak globalizace mění filozofické úvahy o spravedlnosti. Jako nedostatečné se ukazuje pouze dvojdimenzionální pojetí spravedlnosti, které se zaměřuje jen na aspekt ekonomický (distribuce) a kulturní (uznání). Jelikož s procesy globalizace dochází k rozpadu vestfálského teritoriálního státu, rozhodnutí jak mezinárodních institucí, tak nadnárodních korporací, masových médií, nevládních organizací i jednotlivých národních států překračují hranice národního státu a ovlivňují státy další. Tím se stále více tematizuje třetí, politický aspekt spravedlnosti – problém rámce, oblasti, v níž máme klást požadavky spravedlnosti. Fraserová dále rozlišila tři základní přístupy k lidským bytostem: kosmopolitní, internacionální a nacionální. Kosmopolitní přístup se vztahuje k jednotlivcům, což však nevylučuje institucionální zprostředkování vztahu k nim. Internacionální postoj se zabývá primárně politickými pospolitostmi a pak teprve – sekundárně – jedinci. Nacionální stanovisko tento důraz na pospolitost zcela vyhrocuje.

Obsah těchto přednášek následně konkretizovaly příspěvky o migraci a o reakcích na ni od prof. Davida Owena (University of Southampton) Migration, Political Legitimity and Global Justice a prof. Berta van den Brinka (Utrecht Universität) The Sudden Death of Toleration in the Netherlands. Ten mimo jiné hovořil o tom, jak se po nábožensky motivovaných vraždách islámskými radikály ocitl v ohrožení projekt pluralismu a multikulturalismu, který je najednou vnímán jako napomáhání islamizaci společnosti. S tím se znovu objevil problém začlenění náboženských skupin do společnosti, otázky jejich akulturace a výchova k toleranci mezi kulturně odlišnými skupinami.

Z přednášek zařazených do sekcí Ideologies a Cultural Criticism Reconsidered si připomeňme alespoň tři, z mého pohledu, nejzajímavější. Prof. Steven Winter (Wayne State University) ve svém příspěvku Consumerism as Ideology charakterizoval konzumerismus jako "život skrze volby", ale vzápětí upozornil na "paradox konzumenta", kdy jedinec má stále více možností volby, ale předměty jeho volby jsou standardizované, vytvářené např. módou a převládajícími hodnotami. Subjekt domněle autonomních rozhodnutí tak naopak hodnoty přijímá. V návaznosti na práce francouzského filozofa Michaela Foucaulta pak prof. Winter v protikladu k "autonomii konzumenta" rozvíjel pojetí "autonomie jako sebe-vládnutí". V tomto pojetí není autonomní subjekt ten, který činí rozhodnutí na základě svých momentálních přání či v důsledku změn v okolnostech, ale naopak ten, který zachovává kontinuitu svých preferencí.

Prof. Eli Zaretsky (New School University, New York) v přednášce nazvané Psychoanalysis and the Spirit of Capitalism charakterizoval psychoanalýzu jako "kalvinismus v období po druhé světové válce". Poté se ve stejné sekci prof. Andy Rabinbach (Princeton University) v přednášce Return of Totalitarianism zaměřil na používání pojmu "totalitarismus", kde ukázal jeho tři varianty. První variantou je tzv. antifašistický totalitarismus, který ztotožňoval totalitarismus s fašismem a jenž přijímalo více skupin – liberálové, komunisté i křesťané. Druhou variantou je antikomunistický totalitarismus, který spojuje totalitarismus s politickou praxí Sovětského svazu a jeho východních satelitů. Začal se prosazovat na konci 40. let a nacházel paralelu mezi fašismem a komunismem. Svou roli při formování tohoto pojetí měly i romány George Orwella – Farma zvířat a 1984. V současné době se v různých podobách objevuje třetí varianta, která by jistě měla být v rámci filozofie a sociálních věd také zkoumána. Vybrané přednášky budou přeloženy do českého jazyka.

Martin Brabec,
Filozofický ústav AV ČR

_________________________________

"Urychlení globalizace, která podstatně transformovala oblast spravedlnosti, změnilo rozsah sociální interakce a decentralizovalo rámec vestfálského teritoriálního státu. Proto dnes již není možné vznášet politické požadavky pouze v rámci teritoriálního státu. Jak je vidět na tak rozmanitých příkladech, jakými jsou Chiapas a Kosovo nebo mezinárodní feminismus či americká invaze a okupace Iráku, současné konflikty překračují tento rámec. Tyto konflikty neberou existující národní a mezinárodní struktury vládnutí jako dané a ukazují, že spravedlnost může vyžadovat, aby k rozhodování docházelo v jiném rámci… Dnes se Severoameričané a Západoevropané nacházejí, přinejmenším z jednoho hlediska, na stejné lodi jako ostatní – s rostoucím povědomím o procesu globalizace také pozorují, že sociální procesy, které ovlivňují jejich životy, běžně přesahují hranice národních států. Stejně jako ostatní lidé vidí, že rozhodnutí, ke kterým dojde v jednom národním státě, ať již jsou za nimi aktéři, jakými jsou transnacionální korporace, mezinárodní finanční spekulanti či velcí institucionální investoři, mají dopad na životy lidí mimo jeho hranice. Vidí stejně jako kdokoliv jiný rostoucí vliv vládních i nevládních nadnárodních a mezinárodních organizací a transnacionálního mezinárodního veřejného mínění, které proudí bez ohledu na hranice podporované masovými médii a kybertechnologií. Důsledkem je, že také nejvíce privilegovaní obyvatelé planety nyní zakoušejí pocit zranitelnosti ze strany transnacionálních sil. Tím, jak jsou vystaveni globálnímu oteplování, šíření AIDS, mezinárodnímu terorismu a unilateralismu jediné supervelmoci, jsou si také vědomi, že jejich šance na dobrý život závisejí přinejmenším stejně tak na procesech, které se odehrávají mimo hranice národního státu, jako na dění v jeho rámci."
Prof. Nancy Fraserová
(New School University, New York)