Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Dějiny zábavné i varující

Obrázek k článku 

Pan Jiří Padevět, mediálně známý vedoucí prodejny Academia na pražském Václavském náměstí, mi nedávno ukázal tlustý paperback a pravil: \"Tyhle dějiny si opatřete. Čtou se jako román.\" Moc jsem mu nevěřil. Šlo o český překlad knihy Normana Daviese Evropa – Dějiny jednoho kontinentu, jejíž druhé, opravené vydání vyšlo jako koedice nakladatelství Prostor a Academia (2005).

Téměř 1400 stránek obsahuje 12 rozsáhlých kapitol shrnujících dějiny celé Evropy od dob prehistorických až do pádu komunizmu. Autor ovšem nepředstavuje tradiční dějiny panovníků a válek jako spisy klasické, ani dějiny třídních bojů, jak je předváděli naši nedávní vládcové. Jde o syntézu všech činitelů, které se na vývoji celé Evropy podílely, od náboženství přes stravu až po technické pokroky. Vzdělání poskytly britskému autorovi univerzity v Anglii, Francii a Polsku, a tak pro něj není žádná oblast Evropy zcela neznámým územím. Široké znalosti literatury mu pak dovolují prokládat text případnými citáty a britský smysl pro humor a ironii se projevuje skoro na každé stránce. To Daviesovi ovšem nebrání vyvracet řadu nepravd a falešných nálepek, běžně tradovaných a způsobených jednostranným výkladem skutečností, kdy "my" jsme vždycky ti hodní a "oni" ti zlí. A celoevropský pohled autora čtenáři nedovolí utopit se v bezvýchodném pesimismu nad nespravedlností světa. Možná i pochopí, že poctivý politik je nutně jen světlou výjimkou.

Každá kapitola končí podrobným vylíčením jedné události, která se stala jednoho dne jednomu hlavnímu aktérovi na jednom místě (např. Mozartovi v Praze okolo premiéry Dona Giovanniho), pomocí níž autor dokresluje dané období. Mezi texty jsou vloženy (v rámečku a tištěné bezpatkovým písmem) speciální výklady, charakterizující určitou významnou nebo jen zábavnou skutečnost či záležitost. Nadpisy rámečků mnohdy informují laického čtenáře jen málo o jejich vlastním obsahu, a možná i proto lákají k přečtení (např. KOŘENÍ je vlastně o Pythágorovi; víte, co značí třeba názvy Vendange, Fóroyar, Tammuz, nejste-li zrovna historikem?). Často rámečky obsahují pregnantní charakteristiky: Leonardo da Vinci byl levák, homosexuál a konstruktér… (s. 496). Hledali byste pod heslem SIRUP (s. 512) tragickou historku lékaře známého jako Servetus, který před katolickou inkvizicí uprchnul do Ženevy, kde ho dal upálit Jan Kalvín? Občas najdeme i notové zápisy. K rámečkům i kapitolám je připojen obsáhlý poznámkový aparát. Výklady podpoří také asi 100 přehledných dodatků, tj. mapek, grafů a tabulek. Bohužel dodatky nejsou očíslovány, takže jejich citování v textu není příliš přehledné, zejména když editor kvůli úspoře místa vynechal původní, alespoň výběrový rejstřík.

Jde o druhé vydání knihy, a tak poněkud překvapují neopravené tiskové chyby (např. v německých slovech). Dějepisci jistě odhalí i některé nepřesnosti (např. Hitler nebyl studentem umění, jak se píše na s. 759; ve vývoji moderního malířství chybí Kupka, s. 879). Některé pojmy jsou srozumitelnější běžnému anglickému než českému čtenáři, a proto měl být poznámkový aparát překladu na určitých místech doplněn. Zřejmé nejasnosti vznikly asi při překladu (např. četných pokladů ve městech = četných městských pokladnic, s. 134; poslední dvě řádky na s. 195; z Panny české = z Panny čisté, s. 220; balet Kirovův = balet Kirovova divadla, s. 491; minulé století = 19. století). Občas používaná slova z obecné češtiny (o fous, drek, do úst nacpali, ji dal… zapíchnout; viz též šťavnatý překlad sprosťárniček v rámečku PANTA) či slovní hříčky (pre-her-story) naopak vylehčují text.

I přes uvedené drobné nedostatky vřele doporučuji tuto knihu všem, kdo se zajímají o dějiny. Získají tak nový a široký pohled, kterému je pravděpodobně ve škole nenaučili. A čte se skutečně jako román. Prostě: věřte svému knihkupci!

Dr. Zdeněk Šesták