Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Čeští historici na světovém kongresu v Sydney

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Po roce 1989 se stalo samozřejmostí, že se nejprestižnějších setkání v oboru historiografie – mezinárodních kongresů historických věd – účastní také čeští vědci. Tak tomu bylo v Madridu (1990), kde uspořádali kulatý stůl o významu J. A. Komenského ve světové vědě a kultuře, v Montrealu (1995) a v Oslu (2000), kde se čeští historici podíleli na zasedání věnovaném nejnovějším dějinám postkomunistických zemí.

Jubilejní 20. kongres historických věd, který se konal v australském Sydney ve dnech 3.–9. července 2005, se vyznačoval rozsáhlou a mnohostrannou účastí českých odborníků. Současně se stal svědectvím o tom, že takovouto účast se vyplatí připravovat s dlouhodobým předstihem.

Hlavní akcí, kterou zajistili čeští historici, bylo druhé z celkem 26 speciálních témat, nazvané Politická kultura ve střední Evropě v evropském a světovém kontextu. Samotné prosazení tohoto tématu do programu nebylo vůbec jednoduché, neboť v době příprav kongresu byl asi dvacetinásobně vyšší počet nabídek ze všech zemí světa, než kolik bylo možné nakonec přijmout a realizovat. Zde výborně zapůsobila spolupráce středoevropských zemí, neboť navržené téma vzaly za své jak český, tak i polský národní komitét historiků, ale současně je podpořily komitéty slovenský a maďarský. Organizátory se stali prof. Jaroslav Pánek (Historický ústav AV ČR) a prof. Stanisław Bylina (Instytut Historii PAN); za oficiálního "diskutanta" byro Mezinárodního komitétu historických věd bohužel nepřijalo navrženého vynikajícího znalce moderních středoevropských dějin prof. Dušana Kováče (Historický ústav SAV Bratislava), ale prosadilo amerického historika Williama W. Hagena, který prokázal jen velmi útržkovité chápání dějin středoevropských (v jeho pojetí "východoevropských") zemí a který se snažil uplatnit především svou politickou orientaci – zaměření na "liberální demokracii" v rakousko-uherském pojetí a na kritiku politiky současného amerického prezidenta George W. Bushe.

Tento svérázný přístup k diskuzi o vědeckých otázkách nemohl však narušit celkové vyznění rozpravy. Většina diskutujících totiž s Hagenovou politizací věcně polemizovala a předvedla podstatné výsledky bádání o politické kultuře středoevropských zemí. Téma, které bylo v době komunismu potlačováno, se zde podařilo prezentovat ve velké šíři a rozmanitosti. Zazněly referáty věnované středověku (Miloslav Polívka, AV ČR Praha; Halina Manikowska, IH PAN Varšava), ranému novověku (István G. Tóth, Historický ústav Maďarské AV a Středoevropská univerzita Budapešť; Petr Vorel, Univerzita Pardubice) i moderním a soudobým dějinám (Jiří Kocian a Oldřich Tůma, oba ÚSD AV ČR Praha; Maciej Janowski, IH PAN Varšava; Dušan Kováč, HÚ SAV Bratislava; Peter Vodopivec, Ústav moderních dějin Lublaň). Hlubokou soustrast vyjadřujeme maďarské historické obci, neboť jeden z referentů, prof. István G. Tóth (1956–2005), během zpátečního letu ze Sydney do Budapešti zemřel.

Problematika politické kultury střední Evropy byla představena jako problém setkávání obecných (antických, křesťanských, západoevropských) a specifických podnětů, které ve středoevropských poměrech nabývaly osobitých rysů, a to někdy i výraznějších a vývojově perspektivnějších než v západoevropských centrech – kupříkladu při formulaci pojmu svobody a náboženské tolerance na sklonku středověku a počátku novověku. Na druhé straně byly posouzeny negativní vlivy totalitních režimů na degradaci tradiční politické kultury v průběhu 20. století. Velmi důležité bylo, že tuto tematiku představili pořadatelé sydneyského zasedání ve sličně provedené publikaci Political Culture in Central Europe (10th–20th Century), která ve dvou svazcích o celkovém rozsahu 750 stran představila výsledky dvou přípravných konferencí, jež se konaly v roce 2004. Společné dílo českých a polských historiků (první svazek byl vydán v HÚ AV ČR v Praze, druhý v IH PAN ve Varšavě) sklidilo v Sydney zasloužené uznání.

Další publikací – Historical Encyclopedias (Current research results – an outline of typology – perspectives), kterou rovněž letos vydal HÚ AV ČR – Jaroslav Pánek podstatně ovlivnil průběh dalšího zasedání, jež bylo věnováno encyklopedickému zpracování různých stránek světové historie. V této knize a ve shrnujícím referátu představil jednak výsledky srovnávacího studia historických encyklopedií v Evropě a v Americe, jednak zobecnil poznatky získané při práci na Encyklopedii českých dějin. Švýcarská organizátorka zasedání Lucienne Hublerová a americký diskutant James Friguglietti ocenili, že tato ve světě dosud ojedinělá srovnávací studie umožnila začlenit téma historických encyklopedií do širokých globálních souvislostí.

Pracovníci Akademie věd ČR i další čeští účastníci se svými diskusními vystoupeními aktivně podíleli na řadě dalších kongresových zasedání. Zvláštní ocenění si zaslouží účast mladých historiků, kteří se na "svém" prvním světovém kongresu opravdu neztratili. Byli to Petr Kaleta (Masarykův ústav AV ČR), který v zasedání o historických identitách hovořil o pojetí Lužických Srbů v klasickém díle Adolfa Černého, Radmila Slabáková (Univerzita Palackého Olomouc), jež představila výsledky mezinárodního srovnávacího bádání o tom, jak by v očích studentů mohl či měl vypadat budoucí historik, a Jiří Lach (taktéž UP Olomouc), který uplatnil své vynikající znalosti dějin novodobé české a evropské historiografie.

Vědečtí pracovníci Akademie věd ČR tvořili podstatnou část neformální české delegace na prvním historickém kongresu, který se konal na jižní polokouli. Představili výsledky svého výzkumu jak samostatnými referáty a předloženými publikacemi, tak i podílem na organizaci kongresu. Jejich příspěvek byl přinejmenším rovnocenný podílu, jaký zaujali historici ze srovnatelně velkých zemí. Účast mladších badatelů, kteří v kampusu University of New South Wales v Sydney získávali nezastupitelné zkušenosti, naznačila, že česká účast na příštím historickém kongresu – má se konat v Amsterodamu roku 2010 – by mohla být přinejmenším stejně úspěšná.

PhDr. Miloslav Polívka, CSc.,
Historický ústav AV ČR