Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > září  > obsah

Ceny GA ČR v roce 2005

Obrázek k článku 

Cenu předsedy Grantové agentury ČR, jíž jsou každý rok ohodnoceny tři vědecké projekty, které byly ukončeny v loňském kalendářním roce a jejichž průběh i vědecké výsledky ohodnotily odborné orgány GA ČR jako vynikající, převzali úspěšní badatelé letos dne 9. června v budově Akademie věd ČR z rukou prof. Josefa Syky, předsedy GA ČR.

  • Prof. RNDr. Viktor Brabec, DrSc., a řešitelský kolektiv získali cenu za projekt Oligonukleotidy modifikované komplexy platiny pro selektivní modulaci genové exprese; vztah k "protismyslné" strategii při vývoji nových farmak. Přestože se v klinické praxi na léčení nádorů varlat, vaječníků, močového měchýře, malých nádorů plic a nádorů hlavy a krku mnohdy využívají léčiva odvozená od sloučenin obsahujících atom kovu (vývoj tohoto typu léčiv podpořilo úspěšné zavedení léčiva obsahujícího atom platiny do klinické praxe – tzv. cisplanta), řada omezení a nepříjemných vedlejších účinků při léčbě stimulovala zájem vědeckých pracovišť po celém světě a také tým prof. Viktora Brabce vyvinout účinnější cytostatika. Získané výsledky popisují modifikace genetického materiálu komplexy kovů a reakce nádorových buněk na tyto modifikace. Umožňují rozšiřovat teoretické zázemí pro vyhledávání a vývoj účinnějších léčiv proti rakovině, jejichž předností jsou nižší léčebné dávky a použitelnost pro širší spektrum nádorů než u tradičních platinových cytostatik.
  • Ing. Josef Fulka, DrSc., a řešitelský kolektiv se v projektu Meiotické a mitotické dělení: úloha cytoplazmy a jádra zabývali otázkou, co determinuje vstup do meiozy či mitózy (dvou zásadních způsobů rozmnožování buněk) – zda jádro nebo cytoplazma. V určitém období vývoje a života jedince vstoupí některé mitotické buňky do meiozy a naopak. Není ale přesně známo, proč tomu tak je. Nejmarkantnějším případem je situace po oplození, kdy se transformují dvě terminálně diferenciované meiotické buňky na jednu buňku mitotickou, z které vznikají veškeré tkáně těla jedince, ale i placenta. Tento proces proto představuje zcela radikální transformaci jak oocytu, tak i spermie. Jakýkoliv omyl vede buď k zastavení vývoje embrya, nebo k defektům nově narozeného jedince. Vědecký tým v oceněném projektu odpovídá na otázku, zda lze vytvořit pohlavní buňky v podmínkách in vitro. Výsledky dokázaly, že dané buněčné dělení determinuje jak jádro, tak i cytoplazma. Studium procesu transformace genetického materiálu oocytu a spermie těsně po oplození pak dokázalo, že jde o velice delikátní proces, který ne vždy probíhá odpovídajícím způsobem. Uplatnění výsledků je možné v řadě oblastí – klonování pro produkci cenných zvířat v zemědělství, pro záchranu ohrožených druhů atd.
  • RNDr. Pavel Svoboda, CSc., a řešitelský kolektiv v projektu Vysoce kvalitní monokrystaly intermetalických sloučenin čistých f- a d- kovů bádali nad vysoce kvalitními monokrystaly intermetalických sloučenin čistých f- a d- kovů a jejich výrazným aplikačním potenciálem. Specifická podstata f- a d- elektronů se odráží v elektronové struktuře a vlastnostech těchto sloučenin. Častou takovou vlastností je výrazná anizotropie, kdy intermetalická sloučenina vykazuje díky přesně definované krystalové struktuře v různých směrech výrazně odlišné vlastnosti, např. magnetické, transportní nebo dilatační. Právě vysoká anizotropie umožňuje využít tyto materiály. V současné době lze nové materiály uplatnit při ekologicky šetrném chlazení a pro vodíkovou energetiku.
  • Zvláštní uznání předsedy GA ČR za řešení grantového projektu získala:
    Mgr. Lenka Řezníková, která se v projektu Modernizace narace a historického myšlení v české, polské a německé literatuře na přelomu 19. a 20. století přenesla do doby mnoha významných civilizačních, společenských a kulturních proměn. Volání po nových přístupech k dějinám se ozývalo zejména z oblasti krásné literatury, kde se ke slovu hlásila literární moderna. Jedním z nápadných znaků její tvorby byl rozchod s klasickým historickým románem. Byla však moderna vskutku ahistorickou revoltou? Znamenala dočasná modernistická destrukce historického románu ztrátu zájmu o minulost? A ztratil se ostatně historický román bez náhrady? Odpovědi na tyto klíčové otázky autorka shrnula ve svém tříletém badatelském projektu zakončeném monografií Moderna a historismus.

    GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ