Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > únor  > obsah

Ztracené dědictví a trh s uměním

Mnohé evropské země učinily v uplynulých letech řadu kroků, které mají vést k nalezení a navrácení zcizených uměleckých statků, starožitností a cenností. Této komplikované problematice věnuje Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války přednáškový cyklus s cílem informovat odbornou veřejnost o otázkách spojených s dokumentací pohybu zkonfiskovaných uměleckých děl a dalšího movitého majetku. Úvodního setkání 8. prosince 2004 v prostorách AV ČR na Národní třídě v Praze se zúčastnilo několik desítek především domácích odborníků.

Vědecký pracovník Centra dr. Václav Erben, který vedl jednání, přítomné seznámil s historií navrácení majetku, připomněl zásluhy Pavla Rychetského a dotkl se i činnosti smíšené komise, jejíž dva členové, Magda Veselská a doc. Vít Vlnas, se setkání rovněž zúčastnili. Zmínil se o databázích, ve kterých jsou ukládány výsledky bádání, a představil záměr, jímž je vytvoření katalogu zkonfiskovaných uměleckých děl. Rovněž podtrhl význam spolupráce se zahraničními partnery.

V první části se vystupující zabývali trhem s uměním. Zástupce aukční síně Sotheby’s dr. Filip Marco charakterizoval činnost Sotheby’s. Popsal fáze procesu zcizování uměleckých děl během druhé světové války, jednotlivé aktéry a roli Sotheby’s při navrácení konfiskovaného majetku. Tato aukční síň má přehled o činnosti okupačních armád a jejich představitelů, finančně podporuje práci na databázi Art Lost Register a prověřuje své aukční katalogy z let 1933–1945. Všichni zaměstnanci jsou vyškoleni tak, aby věděli jak zacházet s konfiskovanými předměty. K interním účelům využívá Sotheby’s vlastní databázi jmen obětí, židů, šlechty, kolaborantů a nacistických velitelů. Pražská pobočka spolupracuje s Ministerstvem kultury ČR.

Ing. Jan Neumann z aukčního domu Meissner a Neumann rozdělil své vystoupení do tří částí. Nejprve hovořil o podstatě arizace a konfiskací, jejichž účelem bylo poškodit a omezit vliv lidí, které národně socialistický režim považoval za nepřátelské. Na území Československa, resp. Protektorátu Čechy a Morava, lze tento proces rozdělit do několika fází: od nařízení vyloučit židy z veřejného života až po propadnutí jejich majetku ve prospěch Říše. V další části se věnoval problematice navrácení majetku – nejprve dle nařízení exilové vlády z ledna 1943, poté podle Košického vládního programu. Změna společenského zřízení v roce 1948 však otázku navrácení majetku zcela potlačila. Do popředí zájmu se znovu dostala až po roce 1990. Na příkladu Jindřicha Waldese dokumentoval Ing. J. Neumann postup navrácení majetku.

Druhou část setkání otevřel první viceprezident Asociace starožitníků ČR dr. Milan Morávek. Seznámil přítomné s aktivitami této organizace, jež byla založena v roce 1991 s cílem navrátit starožitníkům ztracenou prestiž. Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy otevřela v roce 1993 specializovanou školu – Střední odborné učiliště umělecko-řemeslné – a nabízí dvouleté kvalifikační studium na Rudolfinské akademii.

Dr. Mária Gálová z pražské pobočky aukčního domu Dorotheum představila hlavní zásadu činnosti – neprodávat díla kradená, zkonfiskovaná, zabavená či jinak nelegálně získaná. V rakouské centrále jsou zaměstnány dvě odborné pracovní síly, jejichž úkolem je zkoumat původ předmětů určených k prodeji. Dorotheum je členem Prevenance Research Commission of Austria a velmi úzce spolupracuje s dalšími veřejnými institucemi, včetně Ministerstva kultury ČR a Policie ČR.

Podle Elisabeth Lobkowicz z aukční síně Christie’s se Rakousko jako bývalá součást Třetí říše snaží odčinit křivdy spáchané v období nacismu, zatímco v České republice, někdejší oběti Hitlerovy politiky, je situace odlišná a postoj k restitucím není tak kategorický. Aukční síň Christie’s zaměstnává v 80 specializovaných odděleních 450 expertů, včetně právníků a výzkumných pracovníků.

Ředitel odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR Ing. Pavel Jirásek připomněl závěry konference Zmizelé dědictví kulturních statků a vyzdvihl činnost Centra. Cyklus označil za platformu vhodnou pro výměnu názorů a hledání dalších forem komunikace.

Další setkání zaměřené na právní aspekty restitucí se uskuteční na jaře 2005.

KATEŘINA BASLOVÁ, ONDŘEJ VLK,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR