Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > únor  > obsah

Šest rostlin, které změnily svět

Obrázek k článku 

Koncem roku 2004 vyšla v nakladatelství Academia kniha Henryho Hobhouse Šest rostlin, které změnily svět. Jde o překlad 4. vydání anglického originálu Six Plants That Transformed Mankind, při čemž 1. vydání tohoto ve Velké Británii velmi populárního díla se objevilo v roce 1985. Henry Hobhouse, novinář, farmář i úspěšný politik, nám nabízí neobvyklý pohled na významné epizody lidských dějin, v nichž demiurgem pohybu se stávají rostliny.

Jejich mocenské působení mělo různou podobu. Chininovník, či přesněji kůra z některých jeho druhů, přemožitel malárie, podmínila rychlou expanzi bílého muže do černé Afriky koncem 19. století, ovlivnila populační explozi Indie a zároveň i vývoz levné indické pracovní síly na Srí Lanku (Tamilové), do jižní Afriky a na Antily. Dědictví, s nímž se, často v těžko řešitelné podobě, setkáváme dodnes. Pěstování cukrové třtiny na Antilách bylo v pozadí, či v dikci knihy v popředí, transatlantického obchodu otroky. Obliba čaje v Evropě připravila pád Čínského císařství, když nejžádanější komoditou obchodní transakce se stalo opium. Jaksi navíc přinesla požehnání novým pěstitelským oblastem – Indii a Srí Lance. Plantáže bavlny v jižanských státech USA vedly k obnovenému rozkvětu obchodu otroky a živily anglickou průmyslovou revoluci, aby nakonec připravily dramatický střet Severu s Jihem a v jeho důsledku i vznik moderních Spojených států. Brambory rozhodovaly o osudu Irska, jeho vztazích s Angličany i irském podílu na formování USA. Šestá rostlina, kokainovník, byla přidána teprve ke čtvrtému vydání knihy. V prvním dějství posilující žvýkání jeho listů umožnilo bezohledné nasazení Indiánů ve španělských stříbrných dolech Jižní Ameriky. V druhém se objevil kokain, extrakt z listů, metla urbánní civilizace nedávné minulosti i současnosti.

Všech těch příběhů jsme se v literární či jiné podobě všichni již jistě dotkli, překvapivé rozměry a interpretace jim dodává důsledná Hobhouseova optika vidění. Ne, nejsou to dějiny naruby, jen hospodářské plodiny a jejich produkty vystoupily z pozadí lidských motivací, motivace dostávají novou náplň. O rostlinách jako příčinách či překážkách lidských expanzí jsme slyšeli opravdu málo. Čtení té knihy je jistě poučné, na mnoha místech i zábavné, přesto vyžaduje značné soustředění a klade nároky na vzdělání a trpělivost. Tato víceznačnost je dána několika okolnostmi. Především autor využívá velmi rozsáhlého a často značně podrobného faktografického materiálu zahrnujícího početné oblasti – historii, sociologii, ekonomii, agronomii, průmyslové technologie, i trocha botaniky a filozofování se najde. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny literární zdroje s podrobnými citacemi či vysvětlivkami. Zdůrazněna je především anglo-americká historie a španělská "okupace" Jižní Ameriky. Jednotlivé kapitoly postrádají pevné stavby a fakta jsou roztroušena často jak v groteskních detailech a rozvětvených epizodních příbězích, tak v někdy nadsazených zobecněních. Autor je osobitým vypravěčem, který dává při každé příležitosti najevo své občanské a politické postoje. K ústřednímu tématu se blíží často z velmi vzdáleného zázemí, s úporným opakovaním totožné argumentace v kontextuálně rozdílných situacích. V tom lze ale nalézt i čtenářské kouzlo knihy, která kromě přesvědčivé expozice základního leitmotivu rostlin jako hybatelů dějin přináší i překvapivé historické souvislosti a nečekané úhly pohledů. Na řadě míst si připomeneme, že kniha byla napsána v období studené války, která na nás dýchne výběrem faktů i černobílými postoji. Specialisté jednotlivých oborů zastoupených v knize mohou mít výhrady k detailům výkladu či jeho interpretacím. Únosná míra však není překročena, na vině je již uváděná osobitost autorova. V této souvislosti budiž pochválen recenzent knihy profesor Pavel Valíček, který v mnoha případech dopracoval či nově opatřil botanické charakteristiky uváděných rostlin. Překlad knihy, s ohledem na široké spektrum využitých reálií, byl jistě značně obtížný. Překladatelka Zuzana Šťastná zaslouží pochvalu, text jazykově ani stylisticky nikde nedrhne. Kladem díla je i solidní věcný a jmenný rejstřík.

Ta kniha stojí za přečtení. Přemýšlivému čtenáři přidá nový rozměr pohledu na dějiny. Bez vnímání složitosti světa těžko proplujeme 21. stoletím.

JAN KREKULE