Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2005  > únor  > obsah

Na bádání vždy čas najít

Obrázek k článku 

Vláda ČR jmenovala v prosinci loňského roku na druhé funkční období prof. MUDr. Josefa Syku, DrSc., předsedou Grantové agentury České republiky. Následující řádky přinášejí jeho představu o činnosti GA ČR v příštích čtyřech letech.

Grantová agentura ČR je stabilizovaná instituce, která každoročně posoudí více než 1800 žádostí o grant, z nichž vybere a následně financuje přibližně jednu třetinu. Celkový rozpočet GA ČR činí v letošním roce 1,3 miliardy Kč a je v posledních letech navyšován o 5–10 % ročně. Spolu s rozpočtem Grantové agentury Akademie věd ČR, která disponuje letos přibližně 220 mil. Kč, představuje hlavní zdroj účelového financování pro základní výzkum. Posuzování projektových návrhů v GA ČR má již standardní průběh, jehož se účastní více než 400 vědeckých pracovníků v roli členů oborových a podoborových komisí a zpravodajů. Velmi přísná kontrolní rada sleduje každý krok a pomáhá společně s kontrolním odborem kanceláře GA ČR nalézt chyby v posuzovacím procesu a v průběžném či závěrečném hodnocení grantů. V budoucnu se neočekávají žádné revoluční změny, GA ČR bude stavět na osvědčeném systému standardních grantů, postdoktorských grantů a grantů pro doktorské týmy. Je evidentní, že finanční částky jednotlivých grantových projektů by měly růst, a to nejen o inflační vyrovnání. Část nárůstu institucionálních prostředků by se měla přenést do grantového financování jako nárůst tzv. režijních prostředků. Tento způsob se osvědčil ve Spojených státech, kde režie (overhead) někdy představuje největší díl grantových prostředků. U nás jsme si zvykli na maximálně 20% režii, a to je málo. V posledních letech se však objevuje jeden závažný problém – nejkvalitnější týmy jsou saturovány financemi z MŠMT cestou výzkumných center a nejnověji i výzkumných záměrů, alespoň na vysokých školách. Je otázkou, zdali tento stav v některých oborech nezhorší průměrnou kvalitu návrhů podávaných v GA ČR.

Existence dvou grantových agentur v základním výzkumu, GA AV a GA ČR
Aby byla opodstatněna existence dvou agentur, musí se od sebe lišit svým profilem. Již dnes existuje určitý rozdíl v jejich směřování a tematické náplni. GA ČR má oborově mnohem širší záběr, liší se také forma a cíle grantů pro mladé vědecké pracovníky (postdoktorské granty a granty pro doktorské týmy v GA ČR, juniorské granty v GA AV), GA ČR nemá publikační granty. Nicméně rozdíl by měl být výraznější, proto bylo dohodnuto, že GA AV bude podporovat hlavně interdisciplinární projekty; možná by měla směřovat k financování více riskantních projektů, které však v případě pozitivního řešení vedou ke skutečně revolučním nálezům.

Kritika systému financování výzkumných záměrů na vysokých školách
Nelze říci, že by hodnotící komise výzkumných záměrů selhaly; odvedly dobrou práci. Jen systém hodnocení byl nastaven příliš podobně systému hodnocení účelových prostředků – grantů. Chyběly prvky obvyklé při takovém hodnocení institucí, především návštěvy pracovišť hodnotiteli, pohovory na místě. Přílišný důraz se kladl na vizi výzkumné práce v poměrně vzdálené budoucnosti. Nejnešťastnější asi je, že existence některých týmů založených v  programu Posílení vědy na vysokých školách byla a je ohrožena. To je příliš veliký hazard s lidskými zdroji v zemi, která nemá v posledních letech dostatek vědeckých pracovníků. Na druhé straně nelze nevidět v celém procesu i některé pozitivní prvky – vzdáleně stav připomíná výsledky hodnocení ústavů Akademie věd v r. 1992–1993. Jenže tenkrát se v Akademii postupovalo ohleduplněji a nezanechávala se bez prostředků pracoviště s evidentně kvalitními vědeckými výsledky, jak se tomu stalo se záměry pražské přírodovědecké fakulty nebo některých kybernetických pracovišť.

Hlavní aspekty činnosti GA ČR a její tři základní směry
Patří mezi ně především proces racionálního rozdělování svěřených prostředků na granty, jejichž řešení slibuje přinést nové objevy a nové poznatky, kontrola průběhu řešení grantů a vyhodnocení jejich úspěšnosti. Za dvanáct let své činnosti tuto aktivitu GA ČR zvládla poměrně dobře. Další je angažovanost ve vědní politice, účast na budování vědecké základny v zemi. Zde jsou značné rezervy a jen velmi malé kapacity na pokrytí této činnosti. Třetí úloha spočívá v zahraniční spolupráci. Ta se prakticky realizuje pouze v posledních čtyřech letech, především s Evropskou vědeckou nadací (European Science Foundation – ESF) ve Štrasburku. Určitě bude užitečné navázat konkrétní spolupráci s grantovými agenturami Spojených států a také Dálného východu, tj. Japonska, Jižní Koreje a Číny. V tomto směru přišlo již několik pozvání a nemělo by se jednat jen o symbolickou návštěvu bez jednání o konkrétní spolupráci a výměně pracovníků.

Členství v Evropské vědecké nadaci (ESF)
ESF, do jejíhož výkonného výboru byl prof. J. Syka nedávno zvolen, je nezisková organizace financovaná členskými státy. Dnes sdružuje 76 organizací z 29 evropských zemí. Za Českou republiku jsou jejími členy AV ČR a GA ČR. Z prostředků ESF se financují malé výzkumné programy (tzv. ą la carte programy), ČR se aktivně účastní 24 takových programů. ESF dále pořádá známé EURESCO konference a vyhledávací konference (Exploratory Workshops), připravuje výhledy ve vědě do budoucna (Forward Looks) a v posledních letech se angažuje ve společných grantových projektech EUROCORES. Jedná se o projekty, na jejichž řešení se podílejí vědecké týmy z několika evropských zem, financují je grantové agentury členských zemí (u nás GA ČR), ale počáteční hodnocení kvality návrhů, výběr projektů a kontrolu řešení provádí ESF. Celý program EUROCORES je doslova v záběhu, GA ČR například zatím financuje pouze dva projekty, ale pokud se program podaří rozběhnout, rýsuje se velmi zajímavý model vědecké spolupráce v Evropě.

GA ČR v EUROHORCS
EUROHORCS neboli European Heads Of Research Councils je sdružení předsedů grantových agentur z evropských zemí. Současným předsedou výboru tohoto sdružení je prof. Peter Nijkamp, předseda holandské grantové agentury NWO. Sdružení EUROHORCS se v poslední době stalo velmi vlivnou organizací, s níž DG Research, tedy evropské ministerstvo vědy v Bruselu, konzultuje mnoho svých aktivit a rozhodnutí. Například v poslední době se EUROHORCS velmi angažovalo v přípravě European Research Council; ideově připravilo program pro financování vynikajících mladých evropských vědců EURYI, který fakticky provádí ESF; připravuje dohody o přeshraničním financování evropských vědců atd. Zajímavá je otázka členství v EUROHORCS: na rozdíl od ESF, kam bylo přijato z oblasti střední a východní Evropy již 11 organizací, jsou členy EUROHORCS pouze představitelé maďarské OTKA a české GA ČR. Velký problém je s přijetím polského zástupce, protože v Polsku je systém financování vědy soustředěn na ministerstvu (dříve KBN) a to z principu nemůže být členem EUROHORCS. V zásadě se všechny vyspělé evropské země a Spojené státy řídí principem, podle nějž jsou účelové prostředky na základní výzkum svěřeny grantovým agenturám, tj. zástupcům vědecké obce, kteří za jejich správné využití odpovídají.

Blíží se volby do Akademické rady AV ČR, v níž čtyři roky prof. Josef Syka pracoval. Jeho jméno je i na kandidátce pro další období. Jaké vidí před sebou úkoly, pokud bude zvolen?
Uplynulá čtyři léta se vyznačovala poměrně dobrou spoluprací vysokých škol a Akademie věd ČR v oblasti základního výzkumu. Zásluhu na tom mají bezpochyby vedoucí představitelé obou institucí, jejich vstřícnost a vzájemný respekt. Interakce s Radou vysokých škol a s Konferencí rektorů v uvedeném období byla velmi dobrá. Doufám, že spolupráce bude pokračovat i po výměně některých čelných představitelů. Lze ji stále prohlubovat a nevylučuje se ani možnost založení vysoké školy specializované na doktorská studia při Akademii věd ČR, pokud se to ukáže pro českou vědu užitečné. Určité zkušenosti přinesl vznik Kurzu základů vědecké práce v Akademii věd a když se připočte jenom v biomedicíně celá série specializovaných kurzů pro doktorandy, není představa o založení vysoké školy podle vzoru Rockefellerova ústavu nereálná. Rád bych se věnoval rozvoji biologických a biomedicínských věd v Akademii. Je až neuvěřitelné, jak se k těmto vědám začala přibližovat pracovní náplň četných ústavů, jejichž původní odborný profil směřoval do oborů jiných. Kromě chemických ústavů jsou to i mnohá oddělení ve fyzikálně orientovaných ústavech a logicky se budou tvořit i vazby s mnoha ústavy společenských věd, například směrem k psychologii či lingvistice. Tento celosvětový trend se nevyhýbá ani české vědě. V České republice jej obyvatelé navíc výrazně podporují, výzkum v biomedicíně zde má dobrý zvuk již od devatenáctého století.

Čas na "vlastní" vědu, přemýšlení o pokusech a interpretaci jejich výsledků
Mozek je předmětem výzkumu pro dvacáté první století, po rozluštění záhady genomu nezbude nic lákavějšího. Výzkum sluchu má jednu obrovskou výhodu, souvisí s výzkumem lidské řeči, jejího vnímání a generování. Poznání funkce mozku při vnímání a vytváření řeči je předstupněm k poznání záhady lidského vědomí. Dostáváme se tak k základním otázkám lidské existence. A na druhé straně je nutné řešit i praktické otázky dneška, například jak reaguje mozek na stoupající hlukovou zátěž, jak napravovat ztrátu sluchu, jak odvrátit zhoršení sluchu spojené se stárnutím. Je to celá plejáda fascinujících problémů, k jejichž řešení se snaží prof. J. Syka přispět s týmem své laboratoře.

-red-