Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > květen  > obsah

Valné shromáždění evropských akademií

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Všeobecné zasedání nejvyššího orgánu ALLEA (All European Academies), který reprezentuje federaci 48 evropských akademií, se tentokrát konalo 24. až 27. března v Bruselu pod záštitou belgické a vlámské Akademie věd a umění. Obě akademie uspořádaly setkání se svými evropskými partnery v překrásné historické budově, která nese hrdý název Palais des Académies a bývala rezidencí prince Viléma Oranžského.

Celý program byl rozdělen do pěti sekcí a již ta úvodní, která původně slibovala především uvítací projevy úřadujícího prezidenta ALLEA, jímž je Pieter J. D. Drenth, a prezidentů belgických akademií, přinesla velmi podrobný pohled na současné názory Evropské unie na postavení vědy ve společnosti v podobě projevu evropského komisaře pro vědu P. Busquina. Komisař Busquin zdůraznil celou řadu nezastupitelných poslání vědy ve společnosti, ale hlavní akcent byl opakovaně dáván na spojené nádoby mezi dynamicky se rozvíjející vědou a ekonomicky zdravou společností. Není pochyb o tom, že vlajkovou lodí pokroku musí být základní výzkum, který bude na evropském kontinentu s největší pravděpodobností podporován prostřednictvím European Research Council. Tato představa, tak důležitá pro badatelský výzkum, dostává v Evropě jednoznačně zelenou a bude záležet i na orgánech ALLEA, aby pomohly vtisknout nové organizaci vysoce funkční, nebyrokratickou podobu.

První akademická sekce nesla název Intellectual Property Rights a oba referáty, stejně jako zajímavá diskuse, poukázaly na zásadní odlišnost patentových přístupů ve Spojených státech a v zemích západní Evropy. Evropské akademie by se měly zapojit do proudu současných snah o ozdravení patentové politiky v Evropě, protože nepochybně patří k základním kamenům společnosti, o které bychom chtěli tvrdit, že je "knowledge-based". Jen pro zajímavost uvádím, že USA vlastní 71 % patentů v oblasti lidské genetiky, zatímco na Evropu zbylo méně než 10 %. Akademie by měly rozhodně přispět k podstatným změnám v této situaci, k otevření dialogu mezi nositeli nových myšlenek a důkladnou ekonomickou analýzou jejich možných dopadů.

Druhá akademická sekce zaměřila svoji pozornost na Science & Media. Když pomineme dobře známá fakta, že je velmi obtížné proniknout do nejsledovanějších médií prostřednictvím seriózních pořadů o vědeckém pokroku, účastníci diskuse se shodli, že je nezbytné tuto oblast profesionalizovat. Je nevyhnutelné otevřít studijní obory vědeckého novinářství. Protože jedním z nejožehavějších problémů zůstává motivace mladé generace k zájmu o vědu a nové technologie, byly pozitivně přijaty a diskutovány aktivity AV ČR a jejího Tiskového odboru, které jsou zaměřeny na středoškolské studenty. Velmi žádoucí je podpora permanentních vědeckých expozic, kde je možné se seznámit s nejnovějšími pokroky vědy a s jejich uplatněním v technologickém pokroku. Tento přístup vede ke včasnému, pozitivnímu ovlivnění názorů ve společnosti a k přijetí nových léčebných nebo biotechnologických postupů.

Zasedání akademií se nemůže nevěnovat také problematice Science & Humanities, kde se v plné kráse zaskvěly myšlenky Karla Čapka v referátu předsedkyně Akademie věd ČR. Konečně v závěrečné sekci se diskutovalo o stále živém problému ve vědecké komunikaci Scientific Lingua Franca & National Languages. Nikdo nepochybuje o důležitosti angličtiny pro vědeckou komunikaci a pro co nejefektivnější rozšíření nových vědeckých informací. Z diskuse vyplynulo, že vědecký pokrok přináší nezbytné vytváření nebo modifikování odborné terminologie, ale tento fakt nikterak nesnižuje postavení a svébytnost národních jazyků. V žádném ohledu nesnižuje jejich životnost.

ALLEA se ve svém memorandu z minulého roku rozhodně hlásí ke všem krokům Evropské unie, které vedou k trvalému ekonomickému růstu, ale zároveň i na svém letošním zasedání zdůraznila jedinečnost propojení vědy a umění jako základu pro lidské porozumění na vyšší úrovni.

JAN MOTLÍK,
člen Akademické rady AV ČR