Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > květen  > obsah

Prostředí, ve kterém žijeme. Jsme spokojeni?

Obrázek k článku 

Jak hodnotíme své okolní prostředí, na to se zaměřili při březnovém šetření pracovníci Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Výsledky svého výzkumu pak prezentovali na tiskové konferenci, která se konala 8. 4. 2004 v budově AV ČR na Národní třídě v Praze.

Ke čtyřem tématům se vyjádřilo 1056 respondentů ve věku od 15 let, určených kvótních výběrem. Hodnotili mezilidské vztahy, pracovní prostředí, svoji spokojenost s životními podmínkami v místě bydliště a vztah k životnímu prostředí.

V názorech respondentů poněkud převládalo přesvědčení, že mezilidské vztahy v České republice jsou spíše špatné. Proti 41 % dotázaných, kteří uvedli, že vztahy mezi lidmi jsou "rozhodně" nebo "spíše dobré", bylo celkem 54 % respondentů, kteří je označili za "spíše" nebo "rozhodně špatné". Pozitivně hodnotí mezilidské vztahy zejména ti, kteří jsou svobodní, nejhůře naopak rozvedení lidé. Poněkud lépe hodnotí mezilidské vztahy ti, kteří žijí bez partnera, než lidé žijící s partnerem. Podle vzdělání se významné diference v hodnocení mezilidských vztahů v ČR nenašly, což je překvapivé, neboť vysokoškoláci bývají v mnoha ohledech více optimističtí.

Podíváme-li se na to, které vztahy se v minulém roce zlepšily, nenajdeme příliš statisticky významné rozdíly. Lze však říci jistě, že se zhoršují vztahy mezi lidmi na pracovištích, vztahy mezi nadřízenými a podřízenými a vztahy mezi lidmi ve veřejné dopravě. Na otázky věnované práci a životnímu prostředí odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, tedy 492 respondentů z celkového vzorku 1056.

Z výzkumu vyplynulo, že změny týkající se zaměstnání očekávají častěji mladí lidé stojící na počátku své kariéry. Zajímavé jsou odpovědi na otázky, v jakém rozsahu se lidé na svých pracovištích setkávají s jevy, které jsou považovány za negativní. Nejčastěji je to opakované uzavírání smluv na dobu určitou (více než třetina respondentů uvedla, že u nich v podniku se tento jev vyskytuje), 3 z 10 občanů znají ze svého pracoviště také časté propouštění a špatnou organizaci práce a více než čtvrtina dotázaných uvedla, že se u nich v podniku vyskytují neplacené přesčasy. Přibližně pětina občanů zná ze své práce také omezování výroby a zaměstnávání cizinců. Výskyt výše zmíněných jevů pochopitelně úzce souvisí s naší spokojeností v zaměstnání.

Z hodnocení životních podmínek v místě bydliště vyplývá, že 67 % respondentů je s životem v místě bydliště spokojených, bezmála pětina zvolila formulaci "ani spokojen, ani nespokojen" a 9 % vyjádřilo nespokojenost. V konkrétním hodnocení pak nejvíce spokojenosti vyjádřili dotázaní s rozvodem inženýrských sítí, svozem domovního odpadu a životním prostředím. Naopak jako nejméně uspokojivé byly hodnoceny úroveň mezd v lokalitě, pracovní příležitosti a výstavba nových bytů.

Poslední část šetření byla věnovaná vztahu občanů k životnímu prostředí. Nejvíce jsou lidé spokojeni s dostupností volné přírody (86 % dotázaných), tři čtvrtiny občanů jsou spokojeny s čistotou přírody v okolí a s kvalitou pitné vody. Asi dvě třetiny respondentů jsou spokojeny s čistotou ovzduší a úrovní hluku v místě bydliště. Nejmenší spokojenost, jen u poloviny občanů, je s čistotou povrchových vod. Respondentům bylo také předloženo několik výroků, které by mohly naznačit, nakolik některé postoje souvisejí s chováním občanů vstřícnému k životnímu prostředí. Tři čtvrtiny občanů souhlasí s tím, že i snaha jednotlivce může životnímu prostředí pomoci. A téměř 70 % lidí nesouhlasí s názorem, že problémy životního prostředí jsou zveličovány. Zároveň se však polovina dotázaných domnívá, že zabývat se prostředím je drahé a také na to není čas. Více než polovina nesouhlasí s výrokem, že problémy životního prostředí vyřeší věda.

ANDREA NOVÁ