Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > květen  > obsah

Prohlášení k narůstající administrativě

v oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje vydané na základě usnesení XXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Složitá a komplexní činnost, jakou představuje výzkum a vývoj, jeho realizace a financování, se neobejde bez kvalitní řídící, organizační a kontrolní činnosti, které mají napomáhat zvyšování účelnosti vynaložených prostředků.
Jedním z přirozených důsledků rozvoje informačních technologií by mělo být zvyšování efektivity řídící a organizační práce. Výkonná technika a vyspělé programové vybavení umožňující přenos, sdílení a vyhodnocování dat by měly přirozeným způsobem vést ke zjednodušování administrativy a komunikace na všech úrovních. Výsledkem by měl být větší prostor pro vlastní odbornou činnost.
Skutečnost však je právě opačná. Rostoucí síla a výkonnost výpočetní techniky a snadnost, s jakou se s její pomocí vytvářejí, kopírují, přenášejí, tisknou a vyhodnocují dokumenty a datové soubory, svádějí k navrhování a rozesílání stále nových a složitějších dotazníků, tabulek a formulářů, k vyžadování zpráv a hlášení. Výsledkem je nadměrná a neustále rostoucí administrativní zátěž. Objem formální administrativní práce se nepřijatelně zvyšuje na úkor prostoru pro vlastní odbornou práci.
Je charakteristickým rysem každé tvůrčí práce a zejména badatelského výzkumu, že v nich – na rozdíl od výrobní činnosti – nelze předem podrobně určit jednotlivé kroky vedoucí ke stanovenému cíli ani zaručit jeho dosažení. Nezbytným předpokladem takové činnosti je proto vysoký stupeň volnosti v procesu realizace. Zcela opačně však působí stále sílící trend vyžadující nesmyslně podrobně stanovit způsob realizace projektu nebo výzkumného záměru, předem rozdrobit již tak omezené prostředky na množství úzce vymezených částek bez faktické možnosti tyto částky určit s velkým předstihem v reálné výši a toto rozdělení pak co nejpřesněji dodržet. Nevyhnutelným důsledkem je zbytnělá administrativa, nižší výkonnost výzkumu a neúčelně vynaložené prostředky.
Ve skutečnosti ani složité a často značně samoúčelné mechanismy plánování a vykazování nezajišťují deklarovaný cíl – dosažení efektivního využití veřejných prostředků vynakládaných na podporu výzkumu a vývoje. Spíše než kvalita bývá hodnocena formální stránka. Celkově nedostatečné veřejné prostředky na výzkum a vývoj jsou rozdělovány do velkého počtu programů a v jejich rámci na příliš mnoho projektů, takže objem prostředků získaných pro řešení projektu je malý ve vztahu k množství administrativní práce, kterou představuje příprava projektu, jeho posouzení, průběžná hlášení o dosažených výsledcích a čerpání prostředků, závěrečná zpráva a zhodnocení. Výsledkem je opak zamýšleného cíle: čas, který výzkumní a vývojoví pracovníci spotřebují na tuto činnost, je příliš velký v poměru k času, který mohou věnovat vlastnímu řešení, a klesá efektivnost prostředků vynaložených na výzkum a vývoj.

Jednou z příčin rostoucího objemu administrativní práce je nepochybně soustava platných předpisů výzkumu a vývoje. Další velké zatížení však způsobují samy úřady a orgány, které vytvářejí spousty dalších nadbytečných a složitých dokumentů, požadavků a pravidel. Obracíme se s naléhavou výzvou na všechny zúčastněné, především Radu pro výzkum a vývoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další orgány státní správy, abychom každý zvlášť i ve vzájemné spolupráci usilovali o omezování, zjednodušování a zefektivňování administrativní činnosti spojené s poskytováním veřejné podpory výzkumu a vývoje. Předkládáme několik námětů, jak toho dosáhnout.

  1. Důsledně využívat možností, které poskytují moderní technologie. V co největší míře používat elektronickou komunikaci prostřednictvím internetu. Zlepšovat informační a databázové systémy tak, aby nebyly opakovaně vyžadovány již dříve poskytnuté údaje. Naproti tomu je žádoucí, aby poskytovatelé zachovávali jistou zdrženlivost při přecházení na nejnovější verze programů, které nejsou kompatibilní se staršími verzemi, aby tak nenutili navrhovatele k nehospodárnému pořizování stále nových programových verzí.

  2. Omezit rozsah a podrobnost údajů požadovaných při předkládání návrhů projektů a výzkumných záměrů na účelné minimum. Nenutit žadatele k deklarativním návrhům a závazkům, jejichž splnění nelze zaručit a které neslouží k posouzení kvality návrhu a tvůrčí kapacity řešitelského týmu (např. detailní osobní údaje o jednotlivých řešitelích). Dát větší volnost k odůvodněnému přesouvání prostředků mezi jednotlivými kategoriemi výdajů i mezi jednotlivými spolupříjemci tak, jak je to obvyklé v programech Evropské unie.

  3. Při posuzování správnosti čerpání poskytnutých prostředků důsledně a účelně využívat možností, které poskytuje soustava zákonných norem a předpisů vztahujících se k používání veřejných prostředků. Je neodůvodnitelné, aby poskytovatel zatěžoval příjemce tím, že u každého projektu vyžaduje podrobné účetní doklady, a zdvojoval administrativu detailním opakováním činností, které příjemci a kontrolním orgánům ukládají zákon o podpoře výzkumu a vývoje, rozpočtová pravidla, zákon o účetnictví a zákon o kontrole.

  4. Rozhodování o přidělení podpory i jejich závěrečné hodnocení důsledně zakládat na objektivním posouzení průkazných výsledků. Deklarativní odpovědi na sebedelší seznam subjektivních otázek nemohou poskytnout informace o skutečné úspěšnosti řešení projektu (viz např. dokument MŠMT "Podklad pro hodnocení výzkumného centra").

  5. Přizpůsobit proces posuzování návrhů projektů a výzkumných záměrů a jejich hodnocení převážně mezinárodnímu charakteru současného výzkumu a vývoje a komunikačním zvyklostem vědecké obce. Vzhledem k úrovni vzdělanosti v oblasti výzkumu a vývoje – jak na úrovni řešitelů, tak na úrovni řízení – není důvodné požadovat dvojjazyčné formulování podkladů.

Doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., v. r.
jménem Akademické rady AV ČR