Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > květen  > obsah

Národní fronta

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR Praha a Slezským ústavem Slezského zemského muzea v Opavě pořádal 11. prosince 2003 pracovní seminář Zrod národní fronty a Národní fronta v Československu v letech 1938–1953.

Seminář byl jedním z výstupů tříletého výzkumného projektu (2001–2003) řešeného s podporou Grantové agentury ČR s názvem Geneze, vývoj a realizace ideje národní fronty (Proměny společnosti v Československu v období let 1938–1953) a na jeho realizaci participoval řešitelský tým ze tří výše uvedených historických pracovišť – ve složení PhDr. Jiří Kocian, CSc. (ÚSD AV ČR, řešitel) a spoluřešitelé PhDr. Jan Gebhart, CSc. (HÚ AV ČR) a PhDr. Dušan Janák, PhD. (SÚ SZM Opava).

Na semináři, který uvedl a moderoval ředitel ÚSD AV ČR PhDr. Oldřich Tůma, vystoupili s devíti tematickými referáty čeští a slovenští historici. Analyzovali na pozadí vývojových proměn důležitých oblastí života československé společnosti v období od roku 1938 do roku 1953 kořeny zrodu a genezi ideje národní fronty v letech války a nacistické okupace, formy její realizace v poválečné politické praxi v podobě nového politického systému Národní fronty a jeho společenské recepce. K otázkám vzniku myšlenky programu národní fronty v odbojovém prostředí byl zaměřen referát PhDr. J. Gebharta, CSc. Formám realizace této ideje ztvárněné do uskupení politických stran Národní fronty Čechů a Slováků v letech 1945–1948 věnovali pozornost ve svých vystoupeních PhDr. J. Kocian, CSc., PhDr. Michal Pehr (Masarykův ústav AV ČR Praha) a PhDr. Michal Barnovský, DrSc. (Historický ústav SAV Bratislava). Zdůraznili, že původní idea nového politického programu Československa se postupem doby stávala přímým politickým instrumentem jednotlivých politických sil, společenských organizací, mezi nimiž se bezskrupulózně prosazovali komunisté, opřeni o Sovětský svaz a politiku J. V. Stalina. Jako velmi přínosné zazněly komparativní příspěvky PhDr. Miroslava Tejchmana, CSc., a PhDr. Evy Irmanové, CSc. (oba HÚ AV ČR) o genezi a realizaci ideje národní fronty v dalších státech střední a jihovýchodní Evropy patřících do sféry sovětského vlivu. PhDr. D. Janák, PhD., doc. PhDr. Jan Pešek, DrSc. (HÚ SAV Bratislava) a Mgr. Jiří Mašata (Ostrava) se zabývali otázkou, nakolik se úsilí vybudovat poválečnou republiku na nových principech obrátilo nejednou tragicky proti mnohým jejím tvůrcům a realizátorům, kteří se nechtěli smířit s postupným omezováním demokracie a možnostmi vlastního uplatnění na politické scéně. Upozornili, že nástup komunistické totality ovšem naprosto degradoval původní integrující a převážně podporovanou ideu Národní fronty, která v následujících desetiletích zůstávala jen pouhým vyprázdněným symbolem bez možností realizovat praktickou politiku. Bloky referátů byly prostoupeny živou a polemickou diskusí, která potvrdila důležitost řešeného tématu v kompozici výzkumu českých a československých soudobých dějin druhé poloviny 20. století.

PhDr. JIŘÍ KOCIAN, CSc.,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR