Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > květen  > obsah

Česká společnost pro politické vědy

Společnost v současnosti představuje pluralitní odbornou organizaci, jejíž aktivity ovlivňují rozvoj oboru politologie na celém území ČR.

Česká společnost pro politické vědy (ČSPV) je dobrovolná výběrová organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků sdružených ke společné činnosti, jejímž účelem je ve shodě s demokratickými principy společnosti a respektováním plurality filozofických a politických názorů podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně v oblasti politických věd v České republice a na koncepční a prognostické činnosti, jakož i na propagaci a realizaci výsledků vědeckovýzkumné činnosti ve společenské praxi.

V září 2003 byla novou předsedkyní společnosti zvolena prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc., vedoucí katedry politologie na VŠE. Od roku 1994 pracovala v předsednictvu ČSPV a od roku 1994 se zásadním způsobem podílela na vydávání časopisu ČSPV Politologická revue jako výkonná redaktorka, od roku 1997 jako šéfredaktorka. V roce 2000 byla na světovém politologickém kongresu v Quebeku zvolena členkou výkonného výboru Mezinárodní politologické asociace (International Political Science Association – IPSA). Na druhé funkční období byla znovu zvolena na kongresu v Durbanu, JAR, a zároveň jmenována viceprezidentkou IPSA.

Česká společnost pro politické vědy, stejně jako obor politologie, v mnohém sdílela osudy a peripetie našeho politického vývoje po druhé světové válce. Její vznik v 60. letech přinesl okamžitě i kontakty se zahraničím, důležitý byl historicky první kulatý stůl IPSA v Praze, který se konal v roce 1969 za účasti Karla Deutsche a Carla J. Friedricha. Krátký rozmach české politologie ve druhé polovině 60. let byl ukončen v procesu normalizace.

Znovuzrození české politologie po roce 1989 přineslo oživení i aktivit ČSPV. Za předsednictví prof. JUDr. Františka Šamalíka, DrSc., a poté prof. PhDr. Jana Škalouda, CSc., se společnost zaměřila na několik hlavních cílů. První byl jednoznačně osvětový – formou přednášek otevřených pro širokou veřejnost se diskutovalo o základních otázkách politické transformace, budování nového demokratického systému, analyzovaly se programy politických stran. Druhým cílem bylo pomoci při rozvoji politologie jako nového oboru vyučovaného na vysokých školách. Předsednictvo společnosti, zejména díky aktivitám prof. Jana Škalouda, zorganizovalo řadu otevřených seminářů, na nichž v první fázi zejména zahraniční politologové hovořili o svých zkušenostech s výukou politologie, seznamovali s výukovými programy a používanou základní literaturou. V další fázi se uskutečnilo setkání zástupců nově vzniklých kateder, kteří si vyměňovali vlastní zkušenosti s výukou, prezentovali první "domácí" výukové texty. Tato setkání již napomáhala i třetímu cíli, a to bylo zformování skutečné "politologické komunity", překonání izolace jednotlivých pracovišť a jistého "pragocentristického" zaměření v činnosti společnosti. Pro rozvoj komunikace a pro vytvoření prostoru pro odborné studie vznikl v roce 1994 časopis Politologická revue, který kromě odborných studií, diskusí a recenzí přináší i zprávy týkající se jak aktivit společnosti, tak informace o aktivitách (konferencích, seminářích apod.) u nás i v zahraničí. Časopis také zařazuje rozhovory s významnými světovými politology, mimo jiné rozhovor poskytli všichni od roku 1994 zvolení prezidenti IPSA. Příspěvky do časopisu procházejí anonymním recenzním řízením a časopis je otevřený všem proudům v rámci současné politologie.

Právě z hlediska formování "politologické komunity" představoval základní zlom I. kongres českých politologů, který se ve spolupráci s FSS Masarykovy univerzity konal v roce 2000 v Brně, jenž zároveň připomínal desáté výročí vzniku politologie na této univerzitě. Účast více jak sta politologů z České republiky i ze Slovenska vytvořila prostor pro vzájemné poznávání a diskuse. Na tento kongres navázal v roce 2003 II. kongres v Praze-Suchdole (ve spolupráci s katedrou humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity). Další kongres plánuje ČSPV na rok 2006, tentokrát do Olomouce ve spolupráci s katedrou politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Nejenom složení výboru, ale i složení předsednictva dokládají, že aktivity ČSPV nejsou spjaty s jedním pracovištěm či pouze s Prahou. Současné předsednictvo se skládá z předsedkyně – prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc. (VŠE v Praze), prvního místopředsedy – prof. PhDr. Petr Fiala, PhD. (děkan FSS Masarykovy univerzity), dalších místopředsedů – PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc. (Sociologický ústav AV ČR v Praze), doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, CSc. (ředitel Institutu politologie FSV UK v Praze), doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc. (Právnická fakulta Palackého univerzity v Olomouci), tajemníka – PhDr. Ladislav Cabada, PhD. (vedoucí katedry sociologie a politologie, Fakulta humanitních věd Západočeské univerzity v Plzni), hospodáře – PhDr. Vilém Novotný (doktorand FF UK).

Počet členů společnosti je přibližně 200. Od roku 1994 se členové společnosti pravidelně účastní světových kongresů IPSA (v počtu 5–6 českých účastníků), jednání Rady IPSA a od roku 1994 je český zástupce ve výkonném výboru IPSA (1994–2000 prof. J. Škaloud, od roku 2000 prof. V. Dvořáková). V současnosti je Česká republika jedinou středoevropskou zemí, která má svého zástupce ve výkonném výboru.

Společnost podporuje další aktivity v oblasti zahraničních kontaktů, je zakládajícím členem Středoevropské politologické společnosti (Central European Political Science Association – CEPSA) a pravidelně se účastní výročních konferencí. Zástupcem ve výkonném výboru je PhDr. Ladislav Cabada, PhD.

Česká společnost pro politické vědy vydala za dobu své existence řadu publikací. Zejména je nutné zdůraznit význam již zmíněného časopisu Politologická revue, který vychází dvakrát ročně již od roku 1994 (v roce 1994 to bylo nulté číslo), dále sborníky z konferencí a kongresů: Z nejvýznamnějších jmenujme alespoň The Making of Democracy (eds. Pierre Allan and Jan Škaloud), Praha 1997; Ten Years After, Success or Failure (ed. Vladimíra Dvořáková), Praha 1999; II. Kongres českých politologů (eds. Vladimíra Dvořáková, Andrea Heroutová), Praha 2003.

ČSPV se také snaží posílit spolupráci s médii, zejména se snaží zprostředkovávat kontakty na odborníky v dané oblasti a tak přispět i k určité osvětě širší veřejnosti. Dodnes (a zvláště viditelné to bylo počátkem 90. let) se politologická komunita potýká s tím, že za politologa se označují mnozí političtí komentátoři, aniž by politologii vystudovali či pracovali v tomto oboru.

Za třináct let polistopadového vývoje ČSPV prošla velmi výraznými proměnami a je nesporně stabilizovanou společností. Přesto, jak ukázaly diskuse na Valném shromáždění v září 2003 a na jednání nového výboru v únoru 2004, stojí před společností zodpovězení řady otázek. Na prvním místě je nutné podpořit vyšší zapojení do mezinárodních aktivit a výzkumů. Jen málo členů společnosti se účastní činnosti Research Committees v IPSA, minimální je i napojení na ECPR (European Consortium of Political Research) – z českých institucí je to pouze Akademie věd ČR. ČSPV v tomto případě ovšem může sloužit pouze jako zprostředkovatelka informací. Další diskuse se týkají posílení odborné základny ČSPV (revize členské základny a zpřísnění odborných požadavků – aktivní činnost v oboru) a především dalšího odborného zaměření. Přednášky pro širší veřejnost se již částečně vyčerpaly, i když nelze vyloučit jejich znovuoživení v regionálních pobočkách. Organizování kongresů v tříletých intervalech a vydávání časopisů nesporně bude i nadále tvořit páteř činnosti, ale to nestačí. Nedaří se vytvořit výzkumné skupiny, které by sdružovaly badatele zkoumající stejnou problematiku (většinou společné projekty vznikají v rámci různých univerzitních pracovišť), řada dalších možných aktivit naráží, jako ve všech společnostech, na otázky financování.

VLADIMÍRA DVOŘÁKOVÁ,
VŠE Praha