Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > únor  > obsah

Prestižní mezinárodní cena pro českého historika

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Jagellonská univerzita (UJ) v Krakově a tamní odbor Polské historické společnosti (PTH) se na prahu nového století rozhodly podpořit výzkum dějin této oblasti zřízením mezinárodní ceny zesnulých profesorů UJ W. Felczaka a H. Wereszyckého.
Cena je programově určena pro práce zabývající se široce pojatou středoevropskou tematikou; zejména vztahy mezi zdejšími státy a národy, jejich spoluprací i spory a kontroverzemi. Při prvním udílení v r. 2001 obdržel hlavní cenu maďarský historik, spisovatel a diplomat prof. I. Kovács za dílo s tradičním tématem polské účasti v maďarské revoluci roku 1848. V r. 2002 byl oceněn varšavský historik dr. W. MeŁdrzecki za objevnou monografii o intervenci císařského Německa na Ukrajině v r. 1918.

Soutěž o krakovskou cenu je velmi náročná, v loňském roce se o ni ucházelo několik desítek prací namnoze prominentních autorů, jedenáct prací se posléze dostalo do užšího výběru. Ze soutěže vyšel tentokrát vítězně PhDr. Jan Němeček, DrSc. (*1963) z Historického ústavu AV ČR, který předložil právě vydanou monografii Od spojenectví k roztržce. Vztahy československé a polské exilové reprezentace v letech 1939–1945 (Praha, Academia 2003, 373 s.). Dne 13. prosince 2003 mu v zastoupení ministra kultury rektor UJ prof. Dr. hab. F. Zieja v Senátní síni Collegium Novum cenu předal. Záznam ze slavnosti se objevil ve večerním zpravodajství polské televize, o autorovi i knize obsáhle informoval polskou veřejnost krakovský historik A. Essen (Dziennik Polski, 16. prosince 2003).

Jen zřídka se podaří pro téma z mezinárodních vztahů ve 20. století shromáždit úplný soubor zachovaných relevantních archivních pramenů, bývá jich příliš mnoho, jsou obvykle rozptýleny a mnohé jsou z mimovědeckých důvodů nejednou obtížně badatelsky dostupné či vůbec nedostupné; to se dnes týká prakticky jen archivů sovětských. J. Němeček opřel svou práci o soustavný výzkum archivů československých, slovenských (slovenského státu z doby války) polských (v Polsku i v Londýně), britských, amerických, dílem francouzských a dokonce zčásti i sovětských. Jako první vůbec vytěžil v Hoover Institution ve Stanfordu v Kalifornii uložený archiv polského exilového ministerstva zahraničí a řadu písemných pozůstalostí československých i polských politiků a diplomatů. Němečkova monografie není první prací, která se tématem československo-polských vztahů za války zabývá, hlavní pozornost historiků poutala zatím zejména československo-polská jednání o poválečné federaci či konfederaci obou států, jež měla být základnou pro zajištění bezpečnosti ve střední Evropě. Starší práce však vesměs vycházely jen z velmi úzké informační báze, přesto se zhusta odvažovaly formulovat dalekosáhlé závěry nejen historické, ale dokonce politizující. Pramenná základna Němečkovy práce, která prakticky zahrnuje veškerý dnes vůbec známý archivní materiál a přirozeně i veškerou relevantní mezinárodní literaturu, nejen dodává váhy a průkaznosti celkovému výkladu, ale umožňuje autorovi i řadu nejednou zásadních korektur a doplňků dosavadních zjednodušených interpretací a namnoze zkreslovaných příčinných souvislostí. Neobírá se přirozeně pouze vztahy československo-polskými, analyzuje je systematicky v kontextu složitého přediva vztahů uvnitř antihitlerovské koalice, zejména československých a polských vztahů s Velkou Británií a SSSR. Tím je cenným příspěvkem k diplomatickým dějinám let 1939–1945 vůbec. Zcela bezkonkurenčně ve světové literatuře mimořádná šíře pramenné základny si zasluhuje skutečně reálnou mezinárodní dostupnost. Je, žel, zcela běžným jevem, že literatura západoevropské a americké provenience jen zcela výjimečně přihlíží k výsledkům našeho bádání, prostě "bohemica non leguntur". Jazyková bariéra je prakticky takřka nepřekonatelná, napomáhá ovšem přežívání a opakování mýtů a desinterpretací.

prof. PhDr. JAROSLAV VALENTA, DrSc.,
Historický ústav AV ČR