Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > únor  > obsah

O antickém dramatu v Praze

Obrázek k článku 

Ústav pro klasická studia AV ČR, oddělení antických tradic v české kultuře, pořádal 29. 11. 2003 na svém pracovišti v Praze mezinárodní workshop evropských odborníků pro výzkum starořeckých dramat a jejich současné realizace. Otázky pro Akademický bulletin zodpověděl čelný odborník na tuto problematiku prof. Oliver Taplin z Velké Británie.

Proč evropští odborníci na starořecká dramata navázali mezinárodní spolupráci a kdo ji inicioval?

Důvody jsou ryze racionální: v řadě evropských zemí probíhal výzkum antických dramat a jejich současné realizace izolovaně. Proto jsme se dohodli na určité koordinaci výzkumu a výměně jeho výsledků. Tento způsob spolupráce přináší poznání o stavu v jednotlivých zemích, a je tedy pak snadné získat přehled o situaci v Evropě a ve světě. Setkáváme se všichni každý rok na seminářích; práci mezinárodního týmu koordinuje pětičlenná komise v současném složení: prof. Platon Mavromoustakos z Řecka, který přišel patrně první s touto iniciativou, prof. Maria de Fátima-Sylva z Portugalska, prof. Eva Stehlíková z České republiky, prof. Henry Schoenmakers z Holandska, který učí v Německu, a já (Oliver Taplin z Velké Británie – pozn. red.). Rádi bychom však získali pro spolupráci kolegy z dalších zemí Evropy, zejména ze zemí EU. Nyní se vlastně poprvé setkáváme v České republice.

Pomáhají moderní informační technologie a hromadná média rozšiřovat povědomí o antických dramatech? Jsou v současnosti tyto prostředky účinnější než v minulosti?

Ano, pomáhají významně. Dá se říci, že na širší informovanosti o antických dramatech má především zásluhu rostoucí počet divadelních představení. Zatím se tato dramata běžně uvádějí v televizi a ve filmové tvorbě. Situace se stále zlepšuje. Ne sice v počtu uváděných her, ale v počtu příběhů a obrazů z antických dějin, např. o starověkých Athénách, Pompejích, řeckých a římských imperátorech, např. ve filmu Gladiátor. Díky těmto dílům vzrůstá i zájem o antická dramata. Zdá se, že hlavně film Gladiátor byl divácky velmi úspěšný a důležitý pro zvýšení zájmu o antické dějiny i dramata. V příštím roce má být uveden hollywoodský velkofilm Troja o trojské válce, příběhu Hektora, jehož předlohou je Illias. Doufáme, že i tento film dále povzbudí divácký zájem o antické tragédie.
Výsledkem stále intenzivnějšího působení médií je větší počet uváděných dramat. Počet představení na celém světě podle našich statistik stoupá od r. 1960 každým rokem. Nejvíce od r. 1960 do r. 1970, v následujících dekádách se dále zvyšoval. Tento trend zaznamenáváme i v novém tisíciletí, od r. 2000 do r. 2003 jsme registrovali asi 600 představení na celém světě. Kromě poskytování informací o rozvoji zájmu o antická dramata organizujeme také letní školy, jejichž cílem je předat zájemcům znalosti a zkušenosti se zjišťováním a dokumentováním představení antických dramat.

Jste v kontaktu s tvůrci filmů jako znalec starořeckého dramatu?

Bohužel nikoliv. Na filmu Gladiátor spolupracoval jako odborný poradce prof. Kolmann z Harvardské univerzity. V současné době pracují hollywoodští filmaři na novém filmu o Alexandru Velikém, což nepochybně dále zvýší zájem o antická dramata.

V České republice se evropští odborníci zabývající se výzkumem starořeckých dramat a jejich současné realizace sešli poprvé. Jak hodnotíte spolupráci s českými partnery?

Jsme velice spokojeni s tím, jak aktivně se odborníci Ústavu pro klasická studia AV ČR a především prof. Stehlíková podílejí na organizování spolupráce a na úspěšných výsledcích naší práce. Před třemi lety byli vyzváni všichni spolupracovníci, aby dodali informace a dokumentaci o představeních antických dramat ve své zemi. Jen dvě země však dodaly 100 % těchto podkladů, Portugalsko a Česká republika. Byla to právě prof. Stehlíková, která zajistila tyto informace ve spolupráci Ústavu pro klasická studia a Divadelního ústavu. Kromě výuky českých studentů je dokonce školitelkou slovenské postgraduantky.

Proč se studenti v celém světě neučí vyslovovat starořecká a latinská slova jednotně správným způsobem a nikoliv podle pravidel výslovnosti svého mateřského jazyka?

To je složitý problém. Zatím každý vyslovuje latinská a starořecká jména a slova pragmaticky podle pravidel výslovnosti svého jazyka. Tedy Angličané anglicky, Němci německy, Italové italsky. Týká se to nejen výslovnosti celých slov, ale i hláskování (spelování). Řečtí partneři hláskují řecké písmeno f [fí] jako [ef], Anglosasové jako [pí ejč] (PH). V Anglii vyslovujeme slovo humanites jako [hjumenytys], správnější by bylo vyslovit [ejumenydes], ale Řekové vysloví [efmenydes]. Já se snažím vyslovovat tato slova a jména výslovností dané země, ale všeobecně svět jen málo přistupuje na jednotnou výslovnost.

________________

Obrazově textová digitální databáze European Network of Research and Documentation of Ancient Greek Drama byla vytvořena v letech 1998–2000 s pomocí grantů GA ČR (408/98/0704) a MČK (DA 98Po1UKK002) ve spolupráci s Divadelním ústavem. K dnešnímu datu obsahuje údaje o 327 inscenacích antických her provozovaných na profesionálních, poloprofesionálních, amatérských a školních scénách činoherních a loutkových divadel. Podpůrné databáze evidují více než 1750 jmen inscenátorů a referentů, více než 1600 bibliografických údajů, z nichž větší část je doplněna digitalizovanými recenzemi, fotografiemi a texty různých překladů a úprav antických dramat.

________________

Obsáhlá souhrnná zpráva o inscenační tradici v Čechách v letech 1889–2000 a soupis inscenovaných her je součástí monotematického čísla mezinárodního časopisu Eirene, věnovaného antickému divadlu a moderním inscenacím antického dramatu (Eirene XXXVII, 2001, 71–160). Český i anglický soupis inscenovaných her a všech českých překladů je mimo to vystaven na internetu (www.clavmon.cz). Informace získané touto cestou jsou současně předávány do dvou mezinárodních databází (European Network of Research and Documentation of Ancient Greek Drama, v Athénách a The Archive of Performances of Greek and Roman Drama, University of Oxford).

BOŽENA MATOULKOVÁ