Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > únor  > obsah

Nečtiny 2004 aneb O dorozumívání

 

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

 

Od pondělí 12. ledna do čtvrtka 15. ledna 2004 se konal na zámku v Nečtinách u Plzně 5. výjezdní mezioborový seminář, určený těm, kdo nechtějí zůstat pouze v zajetí jedné specializace, těm, kdo svou specializaci hledají, a především těm, kdo vědí, že o to ani tolik nejde, jak znělo motto pozvání. Setkání připravil Ústav mezioborových studií Západočeské univerzity v Plzni spolu s Centrem interdisciplinárních studií Univerzity Palackého v Olomouci a Jednotou českých matematiků a fyziků, mezi pořadateli bylo tentokrát i Výzkumné centrum Nové technologie.
Na téma \"Globální nebo regionální ve vědě, v kultuře a ve společnosti\" rokovali přítomní o tom, co rozumějí pod magickým slovem globalizace a jak vidí změny, které globalizace přináší i do těch nejodlehlejších míst planety Země. Jednání rozdělili hostitelé do pěti tematických bloků: Kultura a náboženství; Vztahy mezi národy a národnostmi, identita národa; Politické a sociální aspekty integrace, možná rizika; Globalizace a ekonomie; Světová a evropská spolupráce ve vědě, český podíl. Seminář přilákal do zasněžených Nečtin známé představitele kulturního, vědeckého a společenského života plzeňského kraje i vzdálenějších míst, nechyběli ani studenti, ani hosté z řad nejširší odborné a laické veřejnosti.

Námětem Náboženství a globalizace otevřel první přednášející, Tomáš Halík (UK FF), prostor pojmům religio–sekularizace–zbožnost–sakrální–ná-boženství–víra... Obraz za obrazem objevoval přítomným dvoutisícileté dějiny Evropy zorným úhlem fenoménu náboženství, oné dimenze života lidské společnosti, která dovoluje prožívání hlubšího smyslu věcí a znovu se jako téma právě v čase globalizace vrací. Co to znamená, jak se to stalo? Čím bylo religio v počátcích křesťanské Evropy? Proč a jak drželo pohromadě společnost? Jak se stává jazykem? Čím má pro Evropu ohromný kulturní význam? Co je dnes náboženství? Víra v naší době? Náboženství v demokracii? Proč se volalo "Hašek je Bůh" při vítání hokejisty Dominika Haška? Jak vstupují do hry média? Proč už religio není společným jazykem současného člověka? Hledá křesťanství nové vyjádření s více rozvinutými prvky spirituality?

Od křesťanství k hinduismu, židovství, islámu, buddhismu i herezím poodhaloval přednášející tkanivo souvislostí, dávajících tušení vnitřních dějin světa, a v prolínání dějin minulých i současných prováděl přítomné dobrodružstvím křehké stavby, kterou jedna mysl tvoří a ostatní přejímají jako skutečnou, ač zůstává neviditelná, neboť její rozsah je, ano, globální, nepostižitelný ve své úplnosti očima, ale zachytitelný a sdělitelný myslí, větou, otázkou, obrazem.

Myšlenkou Svět a jednota řádu se téhož odpoledne zabýval Ivo Janoušek (NTM) v uvažování nad proměnou, kterou pro mnohé zatím skrytě prožívá svět jako změnu paradigmatu, přinášející novou spiritualitu, nové třídění oborů, nové vědomí řádu i nové vnímání věd. Bod obratu ve vědomí člověka řečník zkoumal v rozpětí mezi myšlením filozofa Ladislava Klímy a Fritjofa Capry, ve vztazích logos, teologie, umění, filozofie, sociologie, antropologie, zoologie, biologie, chemie, fyzika, matematika versus kosmické vědomí či kybernetika, termodynamika, umělá inteligence hledal souvislosti, které naše zvědavost zatím jen tuší, zkoumá, chce poznat: současný stav navazuje na rozpad jistot, které přineslo 20. století ve všech oblastech života, také ve vědě (krize fyziky) a v umění (kubizmus, Stockhausen, Sartre); lidstvo po druhé světové válce sice znovu věří, že jde kupředu a že je schopno svět poznat a popsat, ukazuje se ale brzy, že nové modely skutečnosti neplatí; úžasný rozvoj, který věda prožívá dnes, má své stinné stránky – objevování bariér, teorie neurčitosti, zjištění mnoha podivností při výzkumu hmoty; pokračující globalizaci chybí koncept, je tlačena byznysem, a není-li duchovní koncept globalizace, není ani duchovní koncept člověka…

Tématem Kultura technických obrazů pokračoval v rozboru současného světa, neseného vymoženostmi elektronických médií k proměně jistot, myšlení a chování lidí Jiří Fiala (ZČU, FHS). První myšlenkou Svět jako globální vesnice pojmenoval řečník problém, dodatkem, že chybí náves, ho vysvětlil. Jeho vizi, navazující na myšlenky knihy Viléma Flussera Do universa technických obrazů, neohrozila námitka z publika, že tou návsí je internet, ani další, že zmizelo tajemno, jímž byl záhumenek.
Nedostatečnost komunikace, které chybí "blízkost", souvisí s povrchností; svět se změnil z orbis pictus na orbis fictus, z pictorů se stali fictoři; informace jsou všude a nikde; fictoři, závislí na tlačítkách, mohou jen to, co dovoluje počítač; rovina vědomí, na níž je hlubší-lineární vědomí, je vytlačena novým, povrchním myšlením; zničení skutečnosti, vnoření se do světa fikce; neliší se od buddhistického chápání bytí; globalizace jako ztráta společného sdíleného prostoru, jímž bylo tržiště a náves; všichni sedí doma, neboť technické obrazy přicházejí obrazovkou domů; osamocenost; rozptýlení vyžadují rozptylování...

Z následujícího dne jen bleskově: o vzniku moderního antisemitizmu hovořil Ivo Budil, školou jako iniciačním rituálem společnosti se zabýval Zdeněk Pinc, pravomocí prezidenta republiky Alena Zborníková-Rundová. V přednášce Globální doba čínská aneb co s bizarními obyčeji a kulturou minority Čiek? naznačil Stanislav Komárek, že Čína je velká tikající bomba, po společném obědě se Jiřina Šiklová zamýšlela nad individuální a skupinovou globální pamětí. Ladislav Cabada v přednášce o budoucnosti Evropy z hlediska integrace a dekonstrukce prostoru a identit hájil názor, že Evropa dosud není dotvořena a že vzniká nová evropská identita. Šárka Weissová zkoumala regionální a globální povahu NATO, Evropské unii se dalšího dne věnoval Miroslav Ševčík. Řekl mimo jiné, že podmínky pro náš vstup do EU, vyjednané českou vládou, jsou hanebné, a právě probíhající změny v ČR, že nelze považovat za reformu veřejných financí, nýbrž za pouhé zvyšování daní. Pavel Nováček překvapil informacemi o tom, kolika zemím ČR pomáhá, když se zamýšlel nad rozvojovou pomocí a spoluprací ve světě a v ČR. Průběh semináře byl oživen návštěvou dvou zaniklých hutí na pálení české dýmavé kyseliny sírové, tzv. vitriolu či olea, vyráběného tady v 19. století.

Poslední den setkání patřil Jiřímu Dolejšímu, který svou zprávou o mezinárodní spolupráci v částicové fyzice (CERN) ukázal, že máme být na co hrdi. Petr Vopěnka přednášel o povaze poválečné vědy, pro niž je typická týmová práce. Z úvahy o transdisciplinaritě ve vědě se Zdeněk Kalva dostal k hermeneutickému kruhu poznání, zatímco Jiří Militký zaujal citátem Konfucia o třech cestách k poznání: cesta zamyšlení – nejušlechtilejší, cesta napodobení – nejlehčí, cesta pokusu – nejtrpčí. O potřebě filozofie hovořil Jaroslav Němec, zatímco Jiří Masopust se v přednášce Elektronická komunikace kolem nás zamýšlel nad tím, co můžeme, co chceme a co skutečně děláme, a poukázal na obrovský pokrok komunikační technologie i na to, že miliarda lidí se s využitím elektřiny ještě nesetkala.

Těchto několik poznámek na okraj letošního setkání přátel mezioborových rozhovorů samozřejmě jen letmo naznačuje skutečnou pestrost a zajímavost lednového semináře v Nečtinách. Bylo dobře, že uprostřed myšlenek o zbadatelnosti i nezbadatelnosti úkazů současného světa zazněl hned první večer hlas místního starosty pana Jiřího Křemenáka. Pozdravil přítomné, ale měl co říci i k tématu, které chtělo s globalizací nahlédnout také do regionů. Sdělení, že se jemu svěřená obec statečně vypořádává s nepřízní minulosti a žije ke spokojenosti všech, kdo se tu po odsunu německé většiny obyvatelstva po roce 1945 usadili, potvrdilo dávnou pravdu, že ať se děje cokoli, "žití strom se zelená".

Za sebe mohu říci, že i pro pouhého hosta mezioborového klání je vzrušující sledovat hry mysli povolanějších, než je on sám. A dojem, který měl uprostřed zasněžené krajiny z rokování v zámeckých prostorách Nečtin jeden z pořadatelů, Štefan Morávka z Ústavu mezioborových studií a Výzkumného centra Nové technologie?
"Přesto, že nás o tři hosty připravila chřipka, vystoupilo v Nečtinech dvacet přednášejících. Čas semináře byl využit doslova do poslední minuty. Ze setkání bude, stejně jako v předchozích letech, vydáno multimediální CD se zvukovými záznamy přednášek, fotografiemi a krátkými videi. Doufáme, že si posluchači odvezli kousek neopakovatelné atmosféry, nahlédli za svůj dosavadní obzor a poznali, že kolegové ze "vzdálených" oborů zase tak moc vzdálení nejsou. Také doufáme, že budeme moci pořádat interdisciplinární semináře i v dalších letech."

Sylva Daníčková