Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > únor  > obsah

Labyrintem revoluce

Stejnojmenná publikace historika Jiřího Suka je věnována převratným událostem mezi listopadem 1989 a červnem 1990. \"Hlavním hrdinou\" knihy s podtitulem Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize je Občanské fórum (OF) jako rozhodující aktér politických změn té doby. Autor na základě důkladného studia a rozboru řady pramenů – k nejdůležitějším patří přepisy magnetofonových nahrávek zasedání řídících grémií Občanského fóra, rozhovory s jeho představiteli a archiv Koordinačního centra OF – představuje zkoumané období, síly, jež ho určovaly, a předkládá též politické charakteristiky některých klíčových osobností. Publikaci vydalo nakladatelství Prostor v edici Obzor v roce 2003. Jiří Suk představil knihu 10. prosince 2003 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Akademický bulletin mu při této příležitosti položil několik otázek.

V roce 1989 Vám bylo 23 let. Zúčastnil jste se studentské demonstrace 17. listopadu? Jak jste prožíval období studentské stávky a politických změn? Spíš ještě jako student, nebo již jako budoucí historik?
Listopad 1989 mě zastihl jako mladého, nezkušeného a politicky dosti naivního člověka. Páteční studentské demonstrace jsem se nezúčastnil. Až v pondělí 20. listopadu jsem se zapojil do studentské stávky na Filozofické fakultě UK. Kamarád mi hned ráno říkal: "Tohle je konec komunismu!" Nedokázal jsem mu uvěřit a pak už jsem jen žasnul.

V úvodu své publikace píšete, že podstatný problém spočívá v protikladnosti historie a paměti a že účastníci listopadových událostí mohou mít na politické dění onoho období různé pohledy a mohou události také různě interpretovat. Jak moc se lišily Vaše osobní prožitky z té doby od informací v archivech, např. od přepisů z jednání OF?
Osobní prožitek je skutečně něco zcela jiného než systematická práce v archivech. U revolucí to zřejmě platí dvojnásob, ve hře je příliš mnoho emocí, očekávání, euforie i zklamání. Dobové hodnocení musí být z podstaty věci hodně neadekvátní. Má tehdejší představa o krizovém štábu Občanského fóra byla značně nadnesená. To, k čemu jsem později jako historik dospěl, mě přivedlo k mnohem střízlivějším a kritičtějším úsudkům. Nechci však upírat historickým aktérům ctnosti, jakými jsou odvaha, odhodlání, osobní nasazení atd.

Jak vnímáte úlohu osobností "pražského jara 1968", např. Dubčeka, Císaře, Jičínského aj., v listopadových událostech roku 1989? Proč nehráli větší roli?
Nemyslím si, že osobnosti "pražského jara" hrály v roce 1989 zanedbatelnou roli. Dubček byl především politický symbol s mezinárodní působností, Jičínský se v praktické denní politice projevil jako velmi zdatný ústavní právník a politický realista. V revolučním a přechodném období se ve vedení OF rovněž uplatnil Věněk Šilhán a někteří další. Malou roli ovšem hrály ideály "pražského jara".

Důsledkem listopadu 1989 byl i zánik česko-slovenské federace. V čem byl vývoj na Slovensku jiný? Existovala nějaká možnost udržení společného státu?
Rozestupování mezi českou a slovenskou politikou začalo velmi záhy. Nastupující elita je však nepředvídala a dostatečně nereflektovala. A tak se již před parlamentními volbami v červnu 1990 vytvořil mezi nimi dosti hluboký příkop. Ve slovenské politice dominovaly jiné priority (především národní otázka) než v politice české (především otázka ekonomické transformace a vyrovnání s komunismem). Vytvářely se dvě paralelní politické linie, podepřené odlišnými představami a koncepcemi společného státu.

Komunistické straně Čech a Moravy stoupají preference, vzrůstá nezaměstnanost, lidé ztratili sociální jistoty a vzpomínají na doby "reálného socialismu". Myslíte si, že se česká společnost "vyrovnala" s listopadovou revolucí?
Nejde o to vyrovnat se s minulostí, protože představa o jednorázovém, časově omezeném aktu je iluzorní; jde o vyrovnávání se, což je v podstatě dlouhodobý komplikovaný proces, který má mnoho rovin a mnoho aktérů. Pokud se týká období, které jsem zkoumal (listopad ‘89–červen ‘90), pak si myslím, že politika OF neposkytla mnoho následováníhodných impulsů a podnětů k promyšlenému a důstojnému vyrovnávání.

________________

Jiří Suk (nar. 1966) vystudoval historii a archivnictví na Filozofické fakultě UK Praha. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a věnuje se česko-slovenským dějinám po roce 1948. Je autorem prací, jež se vztahují k období let 1968–1992, např. (s Františkem Koudelkou) Ministerstvo vnitra a bezpečnostní aparát v období "pražského jara" 1968 (leden–srpen 1968). Prameny k dějinám československé krize 1967–1970, Občanské fórum. Listopad – prosinec 1989. 1. díl – Události, 2. díl – Dokumenty.

ZUZANA BUKOVSKÁ