Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > únor  > obsah

Čestné medaile DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS

Obrázek k článku 

Dne 10. prosince 2003 převzali, na návrh Vědecké rady Archivu AV ČR, z rukou předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., v její pracovně v budově AV ČR na Národní třídě v Praze, dvě čestné medaile AV ČR DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS prof. PhDr. Ivan Hlaváček, DrSc., a doc. JUDr. Jiří Kejř, DrSc.

Prof. PhDr. Ivan Hlaváček, DrSc., nositel oborové medaile Františka Palackého, po dokončení studia archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zůstal fakultě věrný a své působiště za celý život nezměnil, ačkoli na profesuru mohl dosáhnout až po sametové revoluci 1989; také ji získal již v roce 1990. Trvale se zabýval především problematikou pomocných historických věd – diplomatikou, kodikologií a epigrafií. Během svého činorodého působení publikoval na 300 monografií, vědeckých studií, recenzí a zpráv.
Vedle vlastní vědecké práce se prof. Hlaváček věnoval výchově generací odborníků u nás i v zahraničí; v letech 1992–1998 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Kostnici.
Své organizační schopnosti uplatnil v mnoha organizacích a institucích. Je členem Akademického sněmu, členem Učené společnosti, předsedou Komise pro soupis a studium rukopisů, zasedá v několika komisích historických institucí a je členem grantových agentur a řady redakčních rad historických a archivních časopisů. Je členem Commission internationale de diplomatique, kde čtyři roky, do roku 1990 zastával funkci viceprezidenta, od roku 1993 je členem Rakouské akademie věd. Vedle toho působí v Monumenta Germania Historica, Konstanzer Arbeitskreis für mittelalterliche Geschichte, Kommission für die Neuarbeitung der Regesta Imperii a Collegium Karolinum – Forschungstelle für die Geschichte der böhmischen Länder.

Doc. JUDr. Jiří Kejř, DrSc., nositel oborové medaile Františka Palackého, původně směřoval k advokacii, ale přednášky profesora římského práva Miroslava Boháčka zvrátily jeho předsevzetí a nasměrovaly jej k právním dějinám. Po studiích nastoupil do Kabinetu (od roku 1956 Ústavu) státu a práva ČSAV, kde působil dvacet let. Jeho posledním pracovištěm před odchodem na odpočinek bylo rukopisné oddělení ÚA ČSAV. Habilitovat se mohl na Karlově univerzitě až v roce 1993, ačkoli přednášel na řadě zahraničních univerzit v německy hovořících zemích.
Vědecký zájem doc. Kejře lze rozdělit do pěti zájmových okruhů. Patří mezi ně dějiny měst, k nimž má blízko i druhý okruh zájmů, jímž jsou středověké dějiny pražské univerzity, především její právnické fakulty. S dějinami univerzity souvisí i další badatelský zájem – husitství. Čtvrtý okruh zájmů představují právní, správní a politické dějiny českého státu v raném a vrcholném středověku. Zde se jeho pozornost soustředila jak k nejstarším státním útvarům na našem území, tak později zejména k právním vztahům přemyslovského státu a německé říše. Poslední okruh badatelského zájmu patří kanonickému právu.
Bohatá publikační činnost doc. Kejře zahrnuje více než 200 titulů monografií, studií, recenzí a zpráv. Především dvě monografie vážící se k tematice husitství – Husovo odvolání od soudu papežova k soudu Kristovu a Husův proces – byly natolik přesvědčivým výkladem Husova sporu, že doc. Kejřovi byl jako prvnímu protestantovi v dějinách udělen řád sv. Silvestra papežem Janem Pavlem II.
Je členem řady zahraničních vědeckých společností, z nichž lze vyzvednout Collegium Karolinum v Mnichově nebo jmenování Fellow Commoner v Corpus Christi College v Cambridgi.V roce 1998 byl zvolen řádným členem Učené společnosti ČR.

________________

Z laudatia prof. PhDr. Pavla Spunara, CSc., na doc. JUDr. Jiřího Kejře, DrSc.:
"Jednou ze sentencí sahajících až k Pliniovi staršímu (79 po Kr.) a hojně citovaných i ve středověkých textech je výrok nulla dies sine linea – ani den bez čárky, jímž se řídil dvorní malíř Filipa II. a Alexandra Makedonského Apellés (2. pol. 4. st. po Kr.). Myslím, že tato výzva přešla do krve i Jiřímu Kejřovi. Ať mu bylo těžko nebo lépe, ať mu doba přála nebo nepřála, vždy pracoval, psal a nedal se zlomit žádnou nepřízní. Psal o tom, co promyslel a poznal, zůstával svůj."

IVO LINDOVSKÝ