Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > 14  > obsah

Písemný návrh Zásad předložený Akademickému sněmu

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

I. Preambule

Důležitým krokem při naplňování Koncepce Akademie věd ČR na začátku 21. století je tvorba odpovídajícího legislativního prostředí v Akademii. Hlavní zásady, týkající se právního postavení pracovišť a vztahu Akademie k ústředním orgánům státu, jsou dány navrhovaným zákonem o veřejných výzkumných institucích (VVI) a navazujícími změnami dalších zákonů.
V průběhu přechodu pracovišť AV na novou právní formu v období 2006–2008 bude především v návaznosti na výsledky hodnocení výzkumné činnosti pracovišť a jejich výzkumných záměrů na léta 2005–2010 optimalizována skladba pracovišť AV ČR.

II. Zákon o veřejných výzkumných institucích

Zákon o VVI – dále jen "zákon" – upravuje podmínky vzniku, existence a zániku VVI jako nového veřejnoprávního subjektu. Zákon odstraňuje některé nedostatky a omezení v současném režimu státních příspěvkových organizací (PO) z hlediska potřeb jejich činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (disponování s majetkem státu, postavení PO vůči zřizovateli, vztahy k ostatním právním subjektům a usnadnění spolupráce s nimi na národní i mezinárodní úrovni, sblížení podmínek, postavení a režimu pracovišť AV ČR a veřejných vysokých škol, pružnost a efektivnost v hospodaření s finančními prostředky). Návazně je novelizována i řada dalších zákonů (zákon o Akademii, zákon o podpoře výzkumu a vývoje, daňové zákony aj.).
Předpokládá se, že zákon nabude účinnosti vyhlášením v druhé polovině roku 2005. Do 1. ledna 2008 poběží transformační období, během kterého se ukládá zřizovatelům v příloze k zákonu vyjmenovaných PO zabývajících se výzkumem a vývojem (v případě AV ČR všech vědeckých pracovišť) povinnost změnit jejich právní formu na VVI nebo organizační složku státu (OSS), popř. je podle tohoto zákona zrušit. Přechod pracovišť na VVI se uskuteční vždy k 1. lednu příslušného roku.
Statutárním orgánem VVI je ředitel, který jedná samostatně v operativních věcech VVI. Vymezené okruhy otázek řeší v součinnosti s dalším orgánem VVI, Radou instituce, která je koncipována tak, že v sobě slučuje prvky vědeckého koncepčního a řídícího orgánu a obdoby správní rady u obchodních společností, neboť u vědeckých ústavů nelze zcela oddělit tvorbu vědecké koncepce od exekutivních funkcí. Ředitel a Rada instituce se ve svých kompetencích navzájem doplňují, přičemž role ředitele je posílena tím, že ředitel může, a v AV ČR zpravidla bude, Radě předsedat.
Zákon umožňuje zřizovateli vložit do VVI majetek státu, ke kterému má pracoviště příslušnost hospodaření a který VVI potřebuje ke své činnosti. Vlastní nemovitost není atributem VVI a tedy ani podmínkou pro transformaci. Na VVI proto mohou přejít i PO bez vlastní budovy, např. pokud bude možno zřídit jejich sídlo v budově jiné VVI.
S movitým majetkem (přístroje, zařízení, know-how) může VVI relativně volně nakládat; omezení jsou spíše technického rázu a týkají se převážně případů použití majetku pro jinou než hlavní činnost. Nakládání s nemovitým majetkem je značně omezeno (byť méně než v současné úpravě pro PO) a důsledně podléhá kontrole a schvalovacím procedurám.
Klíčovou roli hraje zřizovatel především při transformaci PO na VVI a při vzniku a zániku VVI. AV ČR jako zřizovatel bude dbát na dodržování obecných principů a pravidel vycházejících ze zákona o VVI a z novelizovaného zákona o AV ČR. Další pravomoci zřizovatele přímo ovlivňovat činnost VVI jsou v těchto zákonech explicitně definovány. Jinak uplatňuje zřizovatel svůj vliv na VVI pouze nepřímo prostřednictvím Dozorčí rady, která má vůči němu oznamovací povinnost a především kontroluje nakládání s majetkem, který zřizovatel do VVI vkládá.
Veřejná výzkumná instituce je financována především z veřejných prostředků na základě střednědobého výhledu. AV ČR jako zřizovatel VVI a správce kapitoly státního rozpočtu přiděluje institucionální prostředky jednotlivým pracovištím v souladu s vědeckou koncepcí AV ČR a podle výsledků hodnocení jejich výzkumných záměrů a vědecké výkonnosti.

III. Transformace pracovišť a struktura AV ČR

AV ČR jako soustava VVI bude nadále pokrývat širokou oblast výzkumu, s potřebnou centrálně zajišťovanou servisní a administrativní infrastrukturou a samosprávnými řídícími orgány. Tyto orgány – Akademický sněm, Akademická rada a její poradní orgán Vědecká rada – budou zastupovat zájmy a postavení Akademie a jejích pracovišť ve společnosti, podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce na všech úrovních, formulovat koncepční cíle a k jejich zajištění sdružovat potřebné finanční prostředky (zajištění nákupu nákladných přístrojů, investiční výstavby apod.), zajišťovat hodnocení vědecké výkonnosti včetně společenského využití výsledků výzkumu, podporovat vzdělávací a popularizační činnost pracovišť AV ČR atd.
Zachováno bude současné rozdělení pracovišť do tří vědních oblastí a náležité zastoupení pracovníků z těchto oblastí v orgánech AV.
Zákon posiluje samosprávnost, ale i zodpovědnost jednotlivých pracovišť AV ČR (Rada instituce) při zachování demokratických rozhodovacích mechanismů Akademie jako celku v zásadních otázkách (Akademický sněm) a s delegovanými výkonnými pravomocemi (Akademická rada). Novelizací zákona o Akademii bude upraven vztah Akademie k ústředním orgánům státu. Změní se postavení předsedy AV jako správce kapitoly státního rozpočtu. Vzhledem k předpokládaným změnám ve struktuře AV i k větší samostatnosti a odpovědnosti jednotlivých pracovišť a tedy zvýšené potřebě koordinace při hledání konsensuálních řešení a společných priorit bude třeba úpravou stanov posílit úlohu vědeckých sekcí a současně se i zamyslet nad jejich novým uspořádáním a úkoly.
Zákon dává předpoklady, aby změny struktury pracovišť AV ČR uskutečněné při transformaci pracovišť AV ČR na VVI vedly k celkovému zlepšení podmínek pro jejich vědeckou činnost. S cílem optimalizovat využití těchto podmínek, posílit postavení pracovišť v regionech a současně reflektovat výsledky hodnocení pracovišť AV a jejich záměrů dojde v některých případech ke slučování či rozdělování pracovišť.
Při transformaci pracovišť AV ČR z PO na VVI bude v rámci jednotlivých vědních oblastí hledána vhodná struktura, zajišťující podmínky pro optimální rozvoj každé jednotlivé VVI. Důraz přitom bude kladen především na koncepčně postavené výzkumné záměry a schopnost koncipovat a uplatňovat perspektivní vědní politiku pracoviště včetně jejího organizačního a personálního zabezpečení. Při hledání optimální skladby pracovišť bude přihlédnuto i k regionálním a areálovým aspektům. Případné dislokační přesuny by přitom měly co nejméně narušit práci v reorganizovaných ústavech.
Existence týmů s perspektivními mladými vědeckými pracovníky zapojenými do národní i mezinárodní spolupráce a schopnými uspět v mezinárodní soutěži, akreditace programů doktorského studia, úspěšnost v grantových soutěžích, spolupráce s uživateli výsledků výzkumu, ediční činnost a popularizace výsledků výzkumu jsou dalšími samozřejmými atributy životaschopných VVI.
Při budování nové struktury AV ČR bude dbáno, aby i v případě slučování či rozdělování zůstala v co největší možné míře zachována identita původních pracovišť (včetně používání původních názvů) a tím i návaznost na často po léta budované vědecké renomé. Harmonogram transformace pracovišť AV ČR na VVI, včetně podrobného popisu jednotlivých kroků, bude v písemné podobě předložen Akademickému sněmu na jeho zasedání na podzim 2004.
Dopady zákona o VVI i změn dalších zákonů (především zákona o podpoře výzkumu a vývoje) na AV ČR je třeba vzhledem k jejímu specifickému postavení (zákon o AV ČR, stanovy, organizační struktura zahrnující též servisní pracoviště) zvažovat ve výrazném časovém předstihu, a to v obecné i v konkrétní rovině.

IV. Zásady transformace soustavy pracovišť AV ČR

Navrhuje se, aby Akademický sněm schválil tyto zásady transformace pracovišť AV ČR z PO na VVI:

  1. Transformace bude probíhat v souladu s výsledky hodnocení činnosti pracovišť a jejich výzkumných záměrů.
  2. Strukturální změny budou prováděny před vlastní transformací s cílem zajistit efektivní řízení a správu pracovišť, s přihlédnutím k jejich velikosti a případně i k posílení jejich postavení v regionech.
  3. Strukturální změny budou prováděny tak, aby pracoviště při přechodu na VVI splňovala tato kritéria:
    • mají perspektivní, dobře definovanou vědní koncepci;
    • disponují dostatečnou vědeckou kapacitou tvůrčích vědeckých týmů, zajištujících řešení širších problémů a konkurenceschopnost pracoviště;
    • jsou úspěšná z hlediska kvality výsledků výzkumu a jejich uplatnění;
    • jsou dlouhodobě úspěšná při získávání účelových či jiných mimorozpočtových prostředků;
    • jsou perspektivní z hlediska věkové struktury a výchovy studentů v rámci magisterského a doktorského studijního programu;
    • jsou dostatečně velká, pokud jde o počet zaměstnanců z hlediska efektivního řízení, správy a kontroly, a disponují potřebnou infrastrukturou.
  4. Na transformovaná pracoviště přejde veškerý movitý majetek, se kterým PO ke konci daného kalendářního roku na základě účetní evidence hospodaří.
  5. Nemovitý majetek bude převeden rozhodnutím zřizovatele na jednotlivá pracoviště s přihlédnutím k potřebám pracoviště a AV, a to zpravidla při vlastní transformaci. Nemovitý majetek může být zatížen věcným břemenem, nebudou však převáděny nemovité majetky, u kterých nejsou jasně definované vlastnické vztahy státu (restituční spory atd.).

V Praze dne 23. března 2004
Akademická rada AV ČR