Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > 14  > obsah

Hlavní úkoly Akademie věd ČR v nejbližším období Projev předsedkyně AV ČR doc. Heleny Illnerové

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Vážené kolegyně,
vážení kolegové,
milí přátelé,
dámy a pánové!

Scházíme se v období relativního administrativního a řídícího klidu. Výzkumné záměry všech pracovišť AV ČR byly přijaty k posouzení a každý byl odeslán třem zahraničním a jednomu domácímu posuzovateli navrženým akademickými hodnotícími komisemi. V současnosti se oponentní posudky již vracejí a v květnu a červnu hodnotící komise spolu s posuzovateli navštíví jednotlivé ústavy, aby mohli konfrontovat různá stanoviska a zodpovědně porovnat odbornou úroveň jednotlivých pracovišť, kvalitu jejich záměrů a schopnost je naplnit. V průběhu léta a začátkem podzimu akademické hodnotící komise porovnají jednotlivé skupiny ústavů, aby Akademická rada mohla přistoupit k navržení diferencované výše podpory pro pracoviště na rok 2005 dle zjištěné úrovně. Současně byly všechny záměry předány Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k meziresortnímu hodnocení. Opět zde musím zdůraznit, že na rozdíl od vysokých škol jsou prostředky na výzkumné záměry jediným zdrojem institucionálního financování pracovišť Akademie a jejich infrastruktury a neudělení financí by znamenalo zrušení ústavu. Také již byly podány žádosti o granty GA ČR, na MŠMT ČR byly podány žádosti o výzkumná centra v rámci NPV, a tak snad již nastala kýžená doba pro vlastní výzkum.

Zasedání Akademického sněmu se dotklo či dotkne velmi závažných témat.
V prvé řadě se již dotklo možných způsobů spolupráce s podnikatelskou sférou a já velmi děkuji prof. Haňkovi za jeho inspirativní přednášku. Víme, že v této oblasti se máme co učit. Při Akademii existoval v letech 1994–2002 inkubátor pro malé firmy provozovaný Technologickým centrem AV ČR, prošlo jím 21 firem vybraných z 53 přihlášených, z nich se jich 18 úspěšně rozrostlo a inkubátor opustilo. V této chvíli však žádný inkubátor nemáme, ač nové spin-off firmy, zejména v biotechnologiích, vznikají. Musíme pečlivě a urychleně zvážit koncepci přenosu výsledků našeho výzkumu do podnikatelské sféry a možnost užít k tomuto přenosu strukturálních fondů EU. V realizačních programech strukturálních fondů, tj. v Cíli 1 určeném pro regiony s hospodářskou úrovní nepřesahující 75 % průměrné úrovně EU, v našem případě jde o mimopražské regiony, v Cíli 2 určeném pro území procházející strukturální transformací v ekonomické sféře, jako je např. Praha 8 a 9, či v Cíli 3 použitelném pro samotnou Prahu, jsou zakotvena opatření, která by mohla umožňovat spolufinancování uvedených aktivit z fondů EU. Možnosti pozorně sledujeme, jednáme o jejich praktickém využití, ať již s primátorem Prahy, radou a představiteli Magistrátu hlavního města Prahy či s představiteli CzechInvestu, a tam, kde je to možné, se snažíme přispět ke zdárnému průběhu implementace těchto programů.
Druhým vysoce závažným tématem bude Návrh zásad koncepčních a organizačních změn v soustavě pracovišť AV ČR v souvislosti s přípravou přechodu pracovišť na veřejné výzkumné instituce. Přednese jej místopředseda AV ČR Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc.
Ke třetímu závažnému tématu, Závěrečnému účtu Akademie věd ČR za rok 2003 a její současné ekonomické situaci, vystoupí člen předsednictva Akademické rady AV ČR RNDr. Jiří Rákosník, CSc.

Mohlo by se zdát, že pro mne již žádný závažný námět nezbývá. Ale přesto dovolte, abych se stručně vyjádřila k Návrhu výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2003 i zprávě o činnosti Akademické rady od posledního zasedání Sněmu, které jste již dostali v písemné podobě. Výroční zpráva snad alespoň trochu ukazuje, že jsme nelenošili. Zmíním se jen o některých anotovaných výsledcích, o nichž informace v mnoha případech již proběhly i denním tiskem.

  • Astronomický ústav a Ústav jaderné fyziky: Komplexní analýza pádu meteoritu Morávka. Jde o nejlépe dokumentovaný pád meteoritu; šest meteoritů bylo nalezeno později u obce Morávka v Beskydech.
  • Geofyzikální ústav: Opakované série zemětřesení v západní části České republiky. Bylo prokázáno, kde leží ohniska zemětřesných rojů v západních Čechách.
  • Ústav organické chemie a biochemie: Retrovirové proteázy – nové pohledy na jejich strukturu a funkci. Byly přineseny důležité poznatky o těchto proteinech, které štěpí virové polyproteiny na funkční proteiny a představují účinný cíl pro vývoj léků proti AIDS.
  • Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie: Vývoj nových strategií kultivace a řízená diferenciace embryonálních kmenových buněk. Byly nalezeny takové porézní hydrogely, které dovolují vyvinout techniku kultivace těchto buněk slučitelnou s budoucí buněčnou terapií.
  • Ústav státu a práva: Ústavní právo Evropské unie. Myslím, že není zapotřebí zdůrazňovat, jak je tato monografie, věnující se všem základním aspektům vytvářející se ústavní úpravy EU, potřebná při našem vstupu do Evropské unie.
  • Historický ústav: Mýty kmene Čechů. Tři studie ke starým pověstem českým. A opět není nutné dodávat, jak je tato práce důležitá pro uvědomění si naší národní identity právě při vstupu do Evropské unie.

Jak se vyvíjela naše spolupráce s vysokými školami v roce 2003? Až na pět pracovišť jsou všechny ústavy AV ČR akreditovány spolu s vysokou školou k doktorským studijním programům. Na našich pracovištích bylo v roce 2003 školeno 1786 studentů těchto programů. Diplomové práce vypracovávalo 959 studentů magisterského studia a do výzkumu bylo v roce 2003 zapojeno 691 pregraduálních studentů. Všechna tato čísla ve srovnání se situací před pěti lety výrazně vzrostla. Vzrostl i počet semestrálních přednášek, seminářů a cvičení, které vedli pracovníci Akademie na vysokých školách. V roce 2003 jich bylo 2316. Na 29 našich pracovištích byli v doktorském studiu i studenti ze zahraničí.
Trend narůstající spolupráce s vysokými školami ve výzkumu a vzdělávání nás samozřejmě těší. Odpovídá tomu i vzrůstající počet společných pracovišť. V roce 2003 přibyla čtyři a letos již další dvě; spolu s výzkumnými centry jich je nyní 75. Společně bylo řešeno okolo 600 výzkumných projektů a grantů GA ČR a GA AV. Potěšitelné zejména je, že narůstá počet společně řešených juniorských grantů GA AV; mladí si k sobě zřejmě nacházejí cestu. Ne všechna pracoviště jsou však ve spolupráci s vysokými školami stejně aktivní, prosím proto ta málo aktivní, aby své úsilí výrazně zesílila. Výzkum a vzdělávání musí tvořit v České republice jeden výzkumně-vzdělávací prostor.
Jaké máme pro tuto spolupráci nástroje? Samozřejmě projekty dvou grantových agentur, NPV a projekty resortních programů. Na rok 2005 již MŠMT ČR vypsalo nový program výzkumných center, do kterých jsou zapojeni uživatelé výsledků výzkumu. A stále se ještě jedná o badatelských výzkumných centrech. Na podnět místopředsedy vlády a předsedy Rady pro výzkum a vývoj uložila vláda na svém zasedání dne 4. února 2004 ministryni školství, mládeže a tělovýchovy předložit materiál týkající se postupu při řešení úkolu Návrh programu výzkumu a vývoje "Výzkumná centra badatelského vývoje". Stále však nevíme, jak se řešení tohoto úkolu vyvine. Mluvím-li zde tolik o spolupráci s vysokými školami, je to proto, že jsou to naši nejbližší partneři, s nimiž se musíme doplňovat na domácím poli a společně žádat o podporu projektů na poli mezinárodním.

V úvodu jsem se zmínila o nutnosti vypracovat dobrou koncepci spolupráce s podnikatelskou sférou. Mnohé náměty si odnášíme z přednášky prof. R. Haňky. Kdokoliv si však prohlédne návrh Výroční zprávy Akademie věd ČR, určitě uvidí, že této spolupráce v roce 2003 bylo ve skutečnosti mnoho. Namátkou uvedu, že výsledky badatelského výzkumu se dostávají do praxe rovněž formou hospodářských smluv – a v roce 2003 jich pracoviště Akademie uzavřela 600! Nemohu též pominout stovky expertiz, posudků a analýz pro uživatelskou sféru, včetně orgánů státní a územní samosprávy, které pracovníci ústavů AV ČR vypracovali.
V návrhu Výroční zprávy je stručně popsána obsáhlá zahraniční spolupráce, bez níž samozřejmě věda, jako oblast mezinárodní, nemůže existovat. Zmíním se krátce jen o jedné aktivitě, která se ve zprávě krčí v koutku a nemá co dělat s vlastním výzkumem, ale pouze se solidaritou akademické obce. Vy o ní možná ani nevíte. Jde o spolupráci v rámci International Human Rights Network of Academies and Scholarly Societies. Tato síť byla vytvořena na obranu nespravedlivě stíhaných členů akademické obce a naše Akademie je jejím členem od roku 1997. Od té doby jsme podali mnoho výzev ke slušnému zacházení, lékařské péči a případně i k propuštění odsouzených prezidentům, předsedům vlád a ministrům vnitra odpovídajících zemí. V současnosti jsme podali petici organizaci UNESCO o propuštění 60letého kubánského fyzika H. F. Masedy, který byl odsouzen pro svou disidentskou činnost na 20 let žaláře a při tomto odsouzení nebyly respektovány ani mezinárodní úmluvy. Mimo rámec této sítě jsme na vyslanectví Běloruska v Praze podali žádost o brzké propuštění bývalého rektora Státní lékařské univerzity v Gomelu prof. Jurije Bandaževského, který jako odborník v radiometrii varoval před osídlováním krajů zamořených radioaktivním spadem z Černobylu. V odpověď se nám dostalo oznámení, že mu byl trest zkrácen dvěma amnestiemi o dva roky, z 8 na 6 let. Ale zdá se, že mu do výkonu trestu vůbec nebyla započítána doba vazby během soudního vyšetřování! Myslím, že si stále dostatečně neuvědomujeme, jak jsme šťastni, že minula doba, kdy jiné země podávaly žádosti za naše disidenty, a že tento dluh můžeme nyní alespoň maličko splácet.
Při výčtu činností Akademie za minulý rok nesmím zapomenout na popularizaci vědy. Zasloužil se o ni převážně náš tiskový odbor. Připomenu jen krátce sérii přednášek Akademická Praha, pořádanou spolu s Univerzitou Karlovou, kterou navštěvuje, jak jsem sama na své přednášce pozorovala, spíše starší generace, dále sérii diskusí v kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí nazvanou Akademická kavárna či mnoho tiskových konferencí, např. úspěšnou konferenci Radioterapie pomocí hadronů. Než přejdu k vzdělávacím akcím pro mladé, zejména pro středoškoláky, zmíním se ještě o třech zajímavých aktivitách. Ing. Dagmar Dvořáková se v rámci projektu Evropské unie Ethnic zaměřila na naše romské etnikum, zvláště na děti a jejich rodiče, s cílem ukázat jim zajímavost a krásu výzkumu a vzdělání. V rámci tohoto projektu např. Romové navštívili Astronomický ústav či laserové pracoviště PALS ve Fyzikálním ústavu a dětem, případně jejich rodičům, přednášeli různí pracovníci Akademie, např. Dr. Grygar, prof. Pačes, prof. Motlík i já. Takovýchto projektů bychom měli mít více, i kdyby získaly třeba jen jednu jedinou dušičku pro krásu poznávání. Zajímavým se jeví i projekt, v jehož rámci bude Astronomický ústav, jako jedna ze čtyř evropských institucí, zajišťovat rozsáhlý evropský vzdělávací projekt Venus Transit 2004. Projekt je spojen s přechodem Venuše přes sluneční disk, který nastane v červnu 2004. A rýsuje se před námi ještě jedna důležitá událost, která by mohla ukázat, jaký význam Evropská unie připisuje vědě – předání prestižní Descartesovy ceny Evropské komise za vědecký objev. Byla jsem požádána, aby se letošní předání uskutečnilo v Praze a tohoto úkolu se ujala naše Akademie. Cena bude slavnostně předána začátkem prosince na Pražském hradě.

Mluvím obecně o popularizaci a vzdělávání, ale obrátím nyní svou pozornost na osvětu mladých, zejména středoškoláků, a jejich získávání pro výzkum. Akademie věd v loňském roce spolupořádala v Brně sérii přednášek vynikajících zahraničních vědců, často nositelů Nobelovy ceny, The Road to DNA, a chtěla by ve spolupořádání obdobných přednášek pokračovat i letos. Nedávných přednášek v Praze v rámci Evropského týdne mozku se zúčastnilo více než 900 mladých lidí a děkuji Ústavu experimentální medicíny za zorganizování této úspěšné akce. Konaly se a dále budou pokračovat přednášky pro středoškolské studenty Nebojte se vědy. Zvažujeme však, že bychom mohli zavést celý program Otevřená věda, který by studenty povzbudil k tvůrčí činnosti. Mnohá pracoviště to již sama dělají. Např. Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech, skládající se z Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity a z našeho Ústavu ekologie krajiny, pořádá spolu s dalšími dvěma pracovišti AV ČR od roku 2001 Letní akademické kurzy, během nichž středoškolští studenti ve třech turnusech vypracovávají odborné projekty v oblasti biofyziky, biochemie a biotechnologií. Ústav makromolekulární chemie v pravidelných celoročních cvičeních umožňuje studentům, aby pod odborným vedením zpracovávali různá zadání. A Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského organizuje letos na konci prázdnin kurz Spektroskopické metody a jejich užití, jehož se budou moci zúčastnit i vynikající středoškolští studenti.

Mluvím-li o aktivitách směrem ke středoškolské mládeži, dovolte, abych vyzdvihla Vaši velice kladnou odezvu na žádost o nabídku zasvěcených přednášek pro středoškolské učitele v Pedagogickém centru v Plzni. Sešla se nabídka 170 přednášek, kterou jsme zaslali řediteli Centra Dr. Caisovi a ten se z ní upřímně radoval. Směrem k naší mladé generaci mne napadá ještě jedna aktivita. Nedávno jsem dostala dopis paní Paddy Long, lektorky anglického jazyka v Plzni, v němž upozorňuje, že naše mladá generace si není dostatečně vědoma kořenů a tradic, že neví, co by pro ni mohlo znamenat být Čechy a čím by Česká republika mohla být přínosná pro EU. Myslím, že paní Long může mít pravdu. Akademie věd ČR jako národní kulturní instituce, zejména její humanitní a společensko-vědní obory, by mohly zorganizovat sérii přednášek pro středoškolské studenty seznamující je zajímavou formou s naší tradicí a kořeny. Jen zdravě sebevědomý občan, jistý si svou zemí, národní identitou a kořeny, se neuzavře do sebe a bude moci spolupracovat v rámci EU jako rovný s rovným.
Zcela krátce ještě k mladé a již téměř střední generaci vědců. Akademická rada dostala 48 žádostí na udělení Prémie Otto Wichterleho. Toto číslo je zhruba shodné s číslem loňským, takže se zdá, že dobrých mladších vědců neubývá. Jmenovaná komise tyto žádosti posoudí do konce dubna a v červnu budou odměny uděleny. Do konce dubna komise též posoudí vhodnost tří dosud došlých žádostí o udělení Fellowship J. E. Purkyně.

Prosincové zasedání Akademického sněmu zavázalo Akademickou radu, aby připravila memorandum o narůstání administrativy ve výzkumu. Akademická rada toto Prohlášení k narůstající administrativě v oblasti řízení a financování výzkumu a vývoje skutečně připravila a zaslala je místopředsedovi vlády a předsedovi Rady pro výzkum a vývoj, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, České konferenci rektorů, Radě vysokých škol a ČTK. Prohlášení je již vystaveno na webových stránkách Akademie věd ČR a bude uveřejněno v Akademickém bulletinu. Pročítám-li si text tohoto prohlášení, napadá mě jedna věc. Veškeré výkaznictví by se mohlo zmenšit a detailní roztřídění plánovaných prostředků na výzkum by se mohlo zrušit, kdyby panovala větší důvěra společnosti k jednotlivému badateli i k celé badatelské obci. Toto neplatí jen pro naši zemi, ale i pro celou EU.
Jak zvýšit tuto důvěru? Badatelé jsou v dnešní době pod silným tlakem, zaplať pánbůh ne politickým, ale konkurenčním. Honí se za granty, impakt faktory, patenty. Honí se i za slávou? Stále platí: "Publish or perish!" Nedomnívám se, že by u nás docházelo k výrobě dat či jejich falzifikaci. Ani se nedomnívám, že by v naší malé komunitě bylo vážným problémem plagiátorství či zcizení výsledků. V některých případech však již mohou být problematická autorská práva. A k faulování může docházet i při hodnocení prací či žádostí o projekty: hodnocení může být přehnaně pozitivní, negativní či jen prostě odbyté. Měli bychom i u nás zavést něco jako "good scientific practice" či "dobré chování ve vědě"? Není bez zajímavosti, že UNESCO vyhlásilo za jednu ze dvou priorit pro léta 2004–2005 právě etiku vědy a doporučilo členským státům ustavovat etické komise.
Akademie věd již Komisi pro etiku vědecké práce před rokem ustavila. Tento krok byl potřebný. Akademie je pro své ústavy poskytovatelem institucionálních prostředků na výzkum a je tudíž zodpovědná za dobré vědecké chování při užívání těchto prostředků. Akademie je však také poskytovatelem účelových prostředků, zejména Grantové agentury AV ČR, a v blízké době bude administrovat či již administruje dva programy NPV, a to Informační společnost a Podporu projektů cíleného výzkumu. Je tudíž zodpovědná za dobré vědecké chování i při užívání výše jmenovaných účelových prostředků.

V nedávné době se Komise pro etiku vědecké práce obrátila na pracoviště Akademie s dotazem, zda by bylo vhodné vytvořit pro Akademii jakési memorandum o vědecké integritě či dobrém vědeckém chování po vzoru ALLEA, jejímiž členy jsme. Mírná většina ústavů se domnívala, že by takovéto memorandum, byť v pozměněné formě, bylo zapotřebí, ostatní měly za to, že jde o obecnou lidskou slušnost, která má fungovat přirozeně, a případné nečestnosti se žádným memorandem ani striktními pravidly stejně nedá předejít. Nejhezčí odpověď dal pan profesor Kurzweil z Matematického ústavu AV ČR. Napsal: "Verba movent, exempla trahunt." Tj.: "Slova hýbají, příklady táhnou." A myslel tím jistě, že bychom se měli řídit dobrými příklady. Ale co když si vybereme příklady špatné? Pracoviště se také často domnívala, že etická pravidla by měla platit spíše pro biologii a medicínu, např. pro otázky geneticky modifikovaných organizmů či terapeutického klonování nebo užívání lidských zárodečných buněk ve výzkumu. To je zajímavý poznatek: Pracovníci pociťují, že chybí definice aplikované etiky, aniž postrádají definici etiky jako takové. Připomíná mi to situaci, kdy na Fakultě humanitních studií UK připravovali návrh studijního programu aplikované etiky a při diskusi o tomto programu se konstatovalo, že UK zřejmě nemá žádný studijní program zabývající se etikou jako takovou. Jsem velmi ráda, že Akademie má již ustavenu Komisi pro etiku vědecké práce a že její předseda, prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc., přednáší o této etice v kurzu pro doktorandy, pořádaném Akademií, jmenovitě Radou pro spolupráci s vysokými školami. Vyzývám nicméně ředitele pracovišť, vědecké rady a školitele, aby na etiku vědecké práce vysoce dbali a o nejčastějších přestupcích v této oblasti s kolegy i se studenty diskutovali.

Použila jsem zde již jednou slovo důvěra a měla jsem na mysli důvěru společnosti v badatele a v badatelskou obec. Dovolte, abych nyní řekla ještě pár slov k důvěře mezi badateli samotnými. Tato úvaha má své opodstatnění. Za rok budeme vybírat předsedu AV ČR, členy Akademické rady a členy Vědecké rady. Tento předseda i Akademická rada nás povedou v době transformace pracovišť na veřejné výzkumné instituce. Musí mít naši plnou důvěru. Akademická rada zůstane nadále samosprávným orgánem, role předsedy bude posílena. Jací by měli být tito lidé v čele? Měli by to být dobří vědci! Měli by mít schopnost řídit! Měli by být vysoce čestní a zodpovědní! A měli by být dostatečně altruističtí! Všeobecná encyklopedie Diderot z roku 1997 charakterizuje altruismus jako etický princip spočívající v odhodlání podřídit vlastní zájmy zájmu druhých. A tento altruismus by mělo mít každé vedení.

Je otázkou, nakolik musí mít vědec, stojící v čele Akademie, i charisma. Již zmíněná encyklopedie Diderot říká, ve zkrácené formě, že charisma je duchovní obdarování určené pro oslavu Boha a pro službu a v přeneseném významu zvláštní schopnost oslovovat druhé a přitahovat je. Mně se na této definici líbí zejména, že charisma je duchovní obdarování určené pro službu, a dodala bych, že v našem případě nejen pro službu Akademii, ale i celému výzkumu a vzdělání v naší zemi. Prosím, začněte již přemýšlet, jaké lidi budeme za rok volit do funkcí, aby měli naši důvěru. Lidé do funkcí se nehledají lehce a dobrého vědce s kontakty po celém světě přitahuje spíše volný život než limitující závazky. Vidíme to i při obsazování míst v Bruselu. Přistupující země mají možnost obsadit místo generálního ředitele Společného centra výzkumu, zástupce generálního ředitele výzkumu a dalších deset míst na středním stupni řízení výzkumu a nevím, kdo a zda se vůbec z České republiky přihlásil či ještě přihlásí. Prosím, berte to jako výzvu i pro sebe.

A ještě se navrátím ke slovu důvěra. Ing. Nekvasil Vám již za krátko vyjeví naši představu o přechodu pracovišť AV ČR na veřejné výzkumné instituce. V této představě samozřejmě zachováváme v Akademii všechny tři vědní oblasti, které se navzájem obohacují, společně formulují koncepční cíle a sdružují prostředky k jejich naplnění. Rozhodně si nepředstavujeme, že při přechodu pracovišť Akademie na veřejné výzkumné instituce vznikne mezi přírodovědnými, společenskými a humanitními obory válka, jak to např. popisuje Karel Čapek v Továrně na absolutno. Cituji: "Jo, a na universitě," pokračoval potichu pan Kéval, "tam se vám dnes seprala přírodovědecká fakulta s historickou. Víte, přírodovědecká popírá Zjevení, je jaksi pantheistická. Profesoři to vedou a děkan Rádl sám nesl prapor. Historikové obsadili universitní knihovnu v Klementinu a bránili se zoufale, hlavně knihami. Děkan Rádl dostal do hlavy vázaným Velenovským a byl na místě mrtev. Patrně otřesení mozku. Magnificus Arne Novák byl vážně poraněn jedním svazkem Vynálezů a pokroků. Nakonec historikové zasypali útočníky Sebranými spisy Jana Vrby. Teď tam pracují zákopníci, vyhrabali doposud sedm mrtvol, mezi nimi tři docenty. Myslím, že zasypaných není víc než třicet."
Pevně věřím, že nám nic podobného nehrozí. Vědy přírodovědné i vědy společenské a humanitní jsou potřebné, musí se navzájem doplňovat a musí si navzájem důvěřovat. Doufám, že touto důvěrou žádná transformace a přechod na veřejné výzkumné instituce neotřese.

Na závěr mi dovolte jednu krátkou poznámku. Až se za deset dní probudíme, budeme v Evropské unii. Stále všem tvrdím, že v Evropské unii se toho pro vědce mnoho nezmění, neboť na mezinárodním a tudíž i na evropském poli již spolupracujeme dlouho. Jedna změna se však nás všech, kteří zastupujeme ČR nebo české organizace v radách, komisích, komitétech a orgánech EU, přece jenom dotkne: Z pozorovatelů či účastníků se stáváme řádnými členy grémií Evropské unie se všemi právy a povinnostmi. Musíme zanechat všechno malicherné hašteření doma a myslet jen na blaho a zájmy České republiky, a pozor!, již i na blaho a zájmy Evropské unie. Až se za deset dní probudíme, budeme však nejenom v Evropské unii, ale i v měsíci máji. Lidová pranostika říká: "Trnopuk – od kamen fuk." Trnopuk je staročesky květen. Nebo jinými slovy: "Máj – od pece dál." Ale říká také: "Máj otvírá ráj." A tak ať se hezky probudíme do ráje i do Evropy.

Doc. RNDr. HELENA ILLNEROVÁ, DrSc.