Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > listopad  > obsah

Stavovství a parlamentarismus

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Ve dnech 7. až 10. září 2004 se v Praze uskutečnila 54. konference Mezinárodní komise pro dějiny stavovství a parlamentarismu (International Commission for the History of Representative and Parliamentary Institutions – ICHRPI).

Záštitu nad celým projektem převzal Senát Parlamentu České republiky v čele s předsedou Senátu Petrem Pithartem, odborným garantem konference byl Historický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem českých dějin a Ústavem politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národním muzeem.

Na zahajovacím ceremoniálu v Rytířském sále Valdštejnského paláce se českým a zahraničním účastníkům představil organizační výbor konference ve složení doc. Milan Hlavačka, PhDr. Marcela Rossová a JUDr. Jiří Georgiev.

Úvodní slovo přednesl předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Nastínil historii a současnou roli horní komory českého parlamentu a nezastupitelnost role Senátu v ústavním systému České republiky. Za Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze pozdravil přítomné její děkan prof. Jaroslav Vacek. Poté oslovil účastníky konference ředitel Historického ústavu AV ČR prof. Jaroslav Pánek. Ve své přednášce nastínil staletou tradici českého raně novověkého stavovství a českých zemských sněmů a její odraz v díle Pavla Stránského ze Zhoře De Respublica Bojema. Poté promluvil náměstek generálního ředitele Národního muzea dr. Michal Stehlík. Přítomné uvítal a konferenci oficiálně zahájil prezident ICHRPI prof. Wilhelm Brauneder z právnické fakulty vídeňské univerzity. Slavnostní ceremoniál uzavřel koncert Akademického komorního orchestru a prohlídka Senátu.

Následující den probíhal zcela ve znamení vědeckých referátů a přednášek. V dopoledním bloku přednesl José M. Cerda referát na téma Anglický parlament v éře svého utváření, královská rada a politika za Jindřicha II. Prof. Wacław Uruczak z Jagellonské univerzity v Krakově vystoupil s přednáškou na téma Generální sněm Polského království v éře Jagellonců (1385–1572). Na něj navázal další polský účastník konference prof. Janusz Małłek s referátem Zemské zřízení a politická kultura v obou částech Pruska v raném novověku. Následovaly příspěvky Marie-Laure Legayové o provinčním státním despotismu ve Francii v 18. století a Alexandra Buczynského o chorvatském sněmu v raném novověku. Bohumil Jiroušek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích seznámil účastníky s českou stavovskou politikou v díle historika Antonína Rezka. Velký zájem a živou diskusi vzbudil poslední dopolední příspěvek prof. Pauline Croftové Londýn a Westminster: hlavní město a oko království v 16. a 17. století.

V odpoledním programu zazněly referáty Valeria Ferrariho Poslanci neapolského parlamentu let 1820–1821, Marie Sofie Corciulové Vliv konstitučního evropského veřejného mínění na politické děje Neapolského království v letech 1855–1861, Francesca Sodduy Fungování italského parlamentu v letech 1861–1876 a Sandra Guerrieriho Francouzské republikánské zřízení a ústava z roku 1946. Velké množství přihlášených referátů si vynutilo rozdělení dopoledního programu třetího dne konference do dvou paralelně probíhajících sekcí. První sekce byla věnována parlamentarismu v habsburské monarchii, druhá se věnovala středoevropskému parlamentarismu ve 20. století. V prvé sekci byly předneseny referáty Franze Adlgassera z Rakouské akademie věd Kontinuita nebo změna? Volební reforma a rakouský parlament 1861–1918, Jiřího Georgieva Česká šlechta a počátek rakouského parlamentarismu, Karla Schelleho a Renaty Veselé z Masarykovy univerzity K tradicím českého státoprávního myšlení: boj o státní právo a parlamentarismus, Lothara Höbelta Volby do předsednictva Poslanecké sněmovny 1867–1918, Christiana Neschwary Parlament a ústavní soudnictví v Rakousku 1869–1918. Ve druhé sekci zazněly referáty především českých historiků: Martiny Lustigové z Ústavu politologie FF UK Projevy Karla Kramáře v Národním shromáždění 1918–1937 a Michala Pehra z Masarykova ústavu AV ČR Prozatímní národní shromáždění 1945–1946, ve kterém popsal neobvyklý způsob utvoření i způsob práce a vnitřní organizaci tohoto prvního poválečného československého zákonodárného sboru. Velice zajímavý referát, pojednávající o zvláštnostech parlamentarismu uvnitř totalitního československého státu, přednesl prof. Jan Rychlík z Ústavu českých dějin FF UK. István Kajtár z Právnické fakulty z Pětikostelí vystoupil s příspěvkem Zákonodárství a změny systému: Uhry a Maďarsko v 19.–21. století; jihoamerický host Estevao Martins de Rezende seznámil přítomné s Legislativními procedurami brazilského parlamentu v letech 1945–1988.

Odpolední program zahájil prof. Mario di Napoli z Říma, který vystoupil s přednáškou Parlamentní skupiny v historické perspektivě. Jolanta Choińska--Miková z Varšavy přednesla referát na téma Místní parlamentní kampaně a jejich efektivnost v polské společnosti 17. století, prof. John R. Young z edinburghské univerzity zaujal posluchače projevem na téma Skotský parlament a smlouva o unii z roku 1707 a prof. Jean Garrigues seznámil přítomné s tématem Parlamentní skupiny středu na počátku III. republiky (1870–1880). Slováci, príslušníci štátotvorného národa, v pražskom parlamente 1918–1938 byli námětem vystoupení mladého slovenského vědce Mateje Hanuly z Historického ústavu SAV. Odpolední program zakončil prof. René Grevet přednáškou na téma Parlament, politika a vzdělání ve Francii 1753–1783.

Poslední den konference zazněly příspěvky Cristiany Senigagliové Subjektivita a politika u Maxe Webera: funkce parlamentarismu, Güntera Christa Jan Lohelius – z pacholka arcibiskupem pražským. Kariéra v období katolické reformy a protireformace a Rudolfiny von Oer Konec říšské církve za velké sekularizace roku 1803. Pak následovala prohlídka Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Konferenci ICHRPI zakončilo zasedání statutárních orgánů komise, které rozhodly, že další konference se uskuteční v Krakově (garant prof. Wacław Uruczak) a následné jednání v roce 2007 ve skotském Edinburghu. Garantem této akce bude prof. John R. Young. 56. konference tak bude spojena s oslavami 300. výročí vzniku anglo-skotské unie z roku 1707.

Organizační tým se věnoval přípravě konference dva roky a svůj úkol splnil dokonale. Akce proběhla bez sebemenších organizačních problémů, za což patří poděkování Senátu České republiky, který pro účastníky vytvořil příjemné domovské prostředí. Mnozí zahraniční účastníci si "slunečné pražské dny" nemohli vynachválit a zvláště vřelé díky organizátorům veřejně vyslovil především prof. Roger Baudry a prof. John Rogister. Setkání přispělo k upevnění dobrého jména nejen organizátorských institucí, Senátu České republiky, Historickému ústavu AV ČR, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního muzea, ale i hlavního města Prahy a České republiky ve světě. Konference ICHRPI ukázala, že česká metropole je vhodným místem pro konání mezinárodních vědeckých a společenských setkání.

Mgr. ROMAN VONDRA,
Ústav českých dějin FF UK