Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > listopad  > obsah

Patnáct let poté...

Obrázek k článku 

Patnáct let je proklatě dlouhá doba v lidském životě i v dějinách. Když uplynulo patnáct let od vzniku samostatné Československé republiky, psal se rok 1933, nad demokracií se stahovala mračna a republice zbývalo již jen několik málo let samostatnosti. Když uplynulo patnáct let od komunistického únorového puče, psal se rok 1963, komunistická ideologie příjemně zvětrávala a lidé si z ní stále snadněji nalézali své vlastní cestičky ke svobodnému světu; velmi snadno se tehdy rozhostila iluze, že takový vývoj je nezvratný a že mohou následovat již jen lepší zítřky. A kam jsme došli my patnáct let od studentské demonstrace 17. listopadu a od pádu režimu, který nám po způsobu chicagských mafiánských gangů z třicátých let vnucoval svou ochranu a péči? Pokud si bude někdo chtít odpovědět na tuto otázku, nepochybně tak učiní i sám bez historikovy pomoci. Mohu zde k takové sebereflexi napomoci pouze tím, že připomenu základní fakt, jehož pravdivost bývá v dnešním každodenním šumu a ruchu již poněkud zasunuta do pozadí.

A tak – i když to možná mnohým bude připadat dnes již banální a trapné – dovolím si i při této příležitosti připomenout, že komunistický režim byl režimem zločinným a že za sebou nechával nejen tuny ztracených iluzí a odříznutých šancí, ale i hromady mrtvol. Na tomto konstatování nemění nic fakt, že si dnes raději připomínáme jeho poslední vůdce z osmdesátých let jako spíše tragikomické postavičky bojující s gramatikou a že dnes jsou z nich neškodní a vlastně sympatičtí důchodci. Jenže – kolik bylo těch, kterým takto zestárnout prostě dáno nebylo?

Antonín Kostlán