Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > listopad  > obsah

Duševní bolest skutečně bolí

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Podzimní sychravý den, šero a z těžkých mraků padá drobný déšť. Přímo stylově vykreslila příroda pozadí tiskové konference s aktuálním tématem Diagnóza: Deprese. Na čtvrtek 7. října 2004 připravilo Občanské sdružení MEDINFO a Tiskový odbor AV ČR setkání s předními odborníky, kteří se snažili opět o kousek poodhalit závoj tajemné, zlé a stále mocnější víly \"Deprese\".

Každý, kdo se setkal s člověkem trpícím depresí, ví, jak je to zlé, tím spíš, když je to v rodině, dotkla se ve svém úvodním slově předsedkyně AV ČR prof. Helena Illnerová, DrSc., citlivé struny mnohých z nás přítomných v bohatě obsazeném sále 108 na pražské Národní třídě. Vždyť depresivní poruchou trpí 10–15 % populace a téměř u desetiny nemocných je stav jejich "duše" natolik trýznivý, že své trápení ukončí sebevraždou.

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., předseda občanského sdružení MEDINFO, krátce pohovořil o tom, proč vzniklo sdružení MEDINFO a co je jeho cílem. Zdůraznil, že pro pacienta jsou ke včasné a úspěšné léčbě nezbytné informace o chorobě stejně jako možnost vybrat si podle kvality práce lékaře a zdravotnické zařízení. Tím by současně vznikal tlak na neustálé zvyšování kvality těchto zařízení a personálu. Možný pokrok výrazně brzdí i nedostatečný zájem některých zdravotníků o výsledky výzkumu. Takoví lékaři pak setrvačně lpí na rutinní praxi a v konečném důsledku mohou poškozovat část pacientů. Nejlépe o tom svědčí prokazatelné rozdíly v úrovni péče. Smutné je, že se pacienti a lékaři stále ještě nedostali do role partnerů a pacient nemá možnost o své léčbě spolurozhodovat. Konečným důsledkem je pak neefektivní nebo málo efektivní léčba zatěžující pacienty i zdravotní pojišťovny, vlastně nás všechny.

Ve vystoupení nazvaném Deprese a mozek upřesnil doc. Vinař oblíbený termín "depka", která zpravidla vyjadřuje jen určitou mrzutost, rozladění, zhoršenou náladu. To není nemoc, ani symptom nemoci. Abychom odlišili nemoc od těchto nepříjemných pocitů provázejících někdy všední život, mluví lékaři o depresivní poruše, která neznamená jen přechodnou změnu nálady, skleslost či tzv. sezonní blues, ale skutečné duševní utrpení trvající alespoň 2 týdny a přinášející většinou hluboké pocity viny, všeobjímající pesimismus a zpravidla také úzkosti. Tento stav působí organické změny na mozku – tím větší, čím déle trvá neléčený těžký stres – provázejí jej totiž vysoké koncentrace stresových hormonů, které poškozují a nakonec i ničí nervové buňky. V krvi se ve vysoké koncentraci objevuje kortison. Mozek poškozují také některé cytokiny a nervový přenašeč substance P. Tyto škodlivé látky by měl kompenzovat serotonin, ale jeho funkce je právě u depresivní poruchy snížena. Mnozí máme zkušenost, že během stresového období nebo při starostech vyhledáváme sladkosti. Mozek totiž syntetizuje potřebný serotonin z tryptofanu přijímaného s potravou a makromolekuly cukru jsou transportérem, který ho dopraví do mozku přes hematoencefalickou bariéru. Jak ubývá nervových buněk, snižuje se objem mozku, především hipokampu a prefrontální mozkové kůry. Změny zapříčiněné depresivním poškozením se liší u mužů a žen.

Mozek se však může také hojit. Většina léků – antidepresiv – pomáhá zlepšit funkci serotoninu. Pro vyhojení mozku je však třeba antidepresiva užívat řadu týdnů a má-li se předcházet další epizodě depresivní poruchy, musí je až 80 % nemocných užívat aspoň rok. Dochází-li u nemocného k opakování depresivních epizod, lze jim předcházet trvalejším užíváním antidepresiv nebo některých dalších léků.

Jak veliký a přitom podceňovaný je Společenský význam depresí vysvětlil prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF  UK a mj. předseda České psychiatrické společnosti, mezinárodně uznávaný vědec. Upozornil, že duševní poruchy způsobují téměř 40% pokles pracovní výkonnosti, což je horší než u závažných tělesných nemocí, jako např. u diabetu či kardiovaskulárních chorob. Závažným faktem je, jak velmi často jsou duševní choroby nerozpoznány nebo špatně poznány – a tudíž často neléčeny. Strohá řeč statistiky prozrazuje: nejmenší naději na rozpoznání nemocné duše mají mladí muži. Prokazatelně nejvíce sebevražd páchají právě muži ve věku kolem 40 let. Neradostná byla řada grafů a celosvětových srovnání, jimiž prof. Raboch svou přednášku podepřel.

Naštěstí téměř jako podle filmového scénáře prosvítilo podzimní šero sluníčko, jemuž se podařilo zvítězit nad mraky a vyslat své paprsky skrze okna do konferenční místnosti. Potvrdilo tak bezděky, že jasné světlo je jedním ze způsobů léčby a prevence sezonní deprese vznikající v souvislosti se zkracováním dne na podzim.

V porovnání s předchozími přednáškami působily poněkud kontrastně statistické údaje vedoucího oddělení léčiv VZP doc. MUDr. Karla Němečka, CSc., v závěrečném vystoupení Kolik nás stojí antidepresiva? Tabulky jasně dokazují, že právě tato skupina léčiv v současnosti nadměrně narůstá, to znamená, že choroby duše pozornost přitahují a jsou léčeny. Jde však o to, jestli správně. Role "strážce pokladny", který musí chránit peníze, je vždy těžká a nevděčná. Zájem pojišťovny o co nejefektivnější hospodaření vede přes správné diagnózy a následné efektivně vedené léčby. A tato cesta bude zcela evidentně ještě dlouhá a velmi náročná. Jedním ze způsobů, jak na ni úspěšně vykročit, je to, oč se snaží MEDINFO: Co nejvíce informací na obou stranách, možnost výběru lékařů a zdravotnických zařízení ze strany pacientů, možnost porovnání výsledků léčby na jednotlivých pracovištích. Zatažené komunikační žaluzie bohužel žádnou osvětu a ani výsledky nepřinesou.

Marina Hužvárová