Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2004  > listopad  > obsah

Ceny Grantové agentury ČR v roce 2004

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Předsednictvo Grantové agentury ČR udělilo řešitelům tří vědecko-výzkumných projektů Cenu předsedy GA ČR za rok 2004. Ceny, které byly slavnostně předány 21. září 2004 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, byly letos uděleny podruhé.

Podle pravidel grantového systému GA ČR se k ocenění vybírají projekty ze všech vědních oborů, které byly ukončeny v předchozím kalendářním roce a jejich průběh a vědecké výsledky hodnotily odborné orgány GA ČR jako vynikající.

Ocenění v tomto roce získaly:

  • tým Ing. Jiří Raise, CSc., za projekt Zdokonalená dikarbollidová extrakční technologie pro izolaci 137Cs, 90Sr a trojmocných elementů jaderných odpadů (číslo grantu GA ČR 104/01/0142)
  • týmy RNDr. Aleše Kovaříka, CSc., a RNDr. Antonína Holého, DrSc., za projekt Úloha epigenetických faktorů v regulaci genové exprese u vyšších rostlin (číslo grantu GA ČR 521/01/0037)
  • tým doc. RNDr. Mariana Fabiana, DrSc., za projekt Geometrická analýza v Banachových prostorech (číslo grantu GA ČR 201/01/1198)

Výsledky výzkumu separačních metod pyrochemickými i vodnými metodami představil vedoucí týmu Ing. J. Rais, CSc., z Ústavu jaderného výzkumu Řež.
Použití jaderné energie pro výrobu elektřiny přináší nerudovský problém – kam s jaderným odpadem. Jednou z možností je uložit odpad do geologických formací. Toto řešení, i když se mu dává přednost, může být v budoucnu nahrazeno nebo kombinováno s transmutací odpadů, při které by bylo konečným cílem úplné zneškodnění odpadu. K tomu slouží separace jaderných odpadů na jednotlivé komponenty.
V ÚJV ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie tehdejší ČSAV již v 70. letech nalezli látku vhodnou pro separační vodné procesy – dikarbollidový anion. Testy s dikarbollidy ústav prováděl společně s pracovištěm v bývalém Leningradu a nyní se v Rusku průmyslově používají v blízkosti jaderných odpadišť u Čeljabinsku. Po roce 1989 projevila o toto činidlo zájem pracoviště v USA a Japonsku a nyní se plánuje jeho použití v souvislosti s přepracováním jaderného paliva v procesu UNEX v USA. Na základě dosažených zkušeností se zkoumají další vhodné modifikace procesu.
Týmy RNDr. Aleše Kovaříka, CSc., a RNDr. Antonína Holého, DrSc., se zabývaly transgenními molekulami DNA vpravenými do rostlinného genomu. Zjistily, že některé transgenní lokusy jsou velmi stabilní a nepodléhají změnám, zatímco u jiných se projevují změny v expresi. Stabilita exprese tedy zřejmě souvisí s fyziologickým stavem buňky, strukturou a genetickým okolím transgenu. Molekulárními metodami vědci ukázali, že se nejedná o mutace, ale o změny v metylační modifikaci DNA, která prozatím málo objasněným mechanismem ovlivňuje expresi genetické informace. Svými experimenty prokázali, že růst buněk mimo organismus může výrazným způsobem přispět k přeprogramování epigenetického obrazu transgenu. Tyto poznatky lze využít při aplikaci transgenní technologie v zemědělství nebo při kultivaci kmenových buněk pro léčebné účely. Výsledky výzkumů také naznačují, že se podařilo identifikovat nový mechanismus regulace exprese mnoha kopií genových rodin, který je založen výhradně na struktuře DNA, její epigenetické modifikaci a transkripci.
Teorii Banachových prostorů vypracoval polský matematik Stefan Banach před 80 lety. Použil matematický jazyk a metody, které se staly základem rozsáhlých oblastí matematiky. Bez jejího přispění by nemohly existovat moderní teorie diferenciálních rovnic se svými aplikacemi ve fyzice nebo kvantová fyzika.
Tato teorie také umožňuje zkoumat geometrie a struktury nekonečně dimenzionálních lineárních prostorů. Tímto směrem se orientuje výzkum týmu vedeného doc. RNDr. M. Fabianem, DrSc. Výsledky dosažené v grantu se týkají geometrie a struktury jistých tříd Banachových prostorů, jejichž zkoumání začalo v šedesátých letech 20. století a stále pokračuje. Jeho týmu se podařilo završit teorii těchto tříd prostorů charakterizováním geometrických vlastností (tvary těles uvnitř těchto prostorů) pomocí topologických či strukturních vlastností. Mezi další výsledky patří zkoumání vlastností hladkých funkcí na Banachových prostorech či zobecnění některých klasických vět této teorie.

IVO LINDOVSKÝ