Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > září  > obsah

Otevření rekonstruovaného pavilonu ÚŽFG AV ČR

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

V roce 2002 dostal do vínku nově zvolený ředitel a vedení Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (ÚŽFG) výpověď z pronajatých prostor Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV), původně využívaných jako muzeum zemědělské techniky, kde pražská sekce ÚŽFG působila celých 40 let. Výpovědním termínem k 31. 12. 2002 vznikla situace hrozící zrušením důležitých organizačních a výzkumných celků (laboratoře fyziologie reprodukce, laboratoře endokrinologie a laboratoře anaerobní mikrobiologie), což vyvolalo několik jednání s vedením AV ČR.

Na těchto jednáních byla stanovena tři alternativní řešení. V dané době se jako nejracionálnější a nejschůdnější jevila varianta rekonstrukce jedné z budov v krčském areálu AV ČR. Zcela nezastupitelnou roli v procesu hledání a zvažování způsobu řešení nezáviděníhodné situace ÚŽFG sehrál především místopředseda AV ČR RNDr. J. Velemínský, DrSc., dále RNDr. J. Rákosník, CSc., RNDr. J. Hrušák, CSc., i další členové Akademické rady AV ČR. Rovněž díky pochopení vedení celé AV ČR v čele s doc. RNDr. H. Illnerovou, DrSc., i díky pochopení a vstřícnosti ředitelů ústavů AV ČR umístěných v kr€kém areálu mohla být již v listopadu 2002 zahájena blesková rekonstrukce budovy "S" s neuvěřitelným kolaudačním termínem 25. 6. 2003. Tento termín zaručila nejen stavební firma realizující vlastní stavbu, ale i vedení Správy areálu v čele s RNDr. Ing. P. Hiršem, CSc.

Dalimil zřejmě citoval nějakou skutečnou, vyprávěnou pověst, které ovšem ne docela dobře rozuměl. Tam kde Kosmas mluví o "penates", bůžcích nesených na zádech osadníků, kteří jim ukazovali cestu a jejichž postavení u Řípu zřejmě symbolizovalo usazení se v zemi, mluví Dalimil o obyčejných dětech. Penáti byli ve starém Římě obrazy předků. Slované je nazývali starým pěkným slovem "dědci" – předkové (ne otcové otců – dědové!). Kosmas je tedy přeložil do latiny správně. Staré pohanské dědky známe velmi dobře, kronikáři, kteří je viděli u polabských Slovanů, je (jako Kosmas) nazývali latinsky "penates". Chránili nejenom rodiny, ale celé kmeny. Jejich sošky (které Čechové nesli na zádech) známe i z archeologických nálezů. Dalimil ale pohanskému termínu už nerozuměl a divil, se proč by Čechové s sebou táhli své starce ("dědy, dědečky") na zádech. Vyložil si tedy "dědky" (diedky) jako "dietky", u kterých je takový způsob transportu přece přirozený.

Dnes, s téměř ročním odstupem, lze konstatovat, že se započaté dílo podařilo. Dne 25. 6. 2003 byl podle původního příslibu slavnostně otevřen rekonstruovaný pavilon "S", který nejenže v rekordním čase poskytl nové prostory více než dvaceti badatelům ÚŽFG, ale současně jim vytvořil i moderní laboratorní zázemí, jež by mohlo přispět k tak potřebnému zvyšování objemu i kvality vědeckých výsledků. I když se původně předpokládalo, že přemístění ústavu bude provázeno odchodem vědeckých i technických pracovníků, skutečnost byla mnohem příznivější. Do krčského pracoviště se nakonec přesunuli všichni vědečtí a většina technických pracovníků. ÚŽFG ještě v těchto dnech dokončuje v novém pavilonu instalace a zprovozňování důležitých přístrojů tak, aby přerušení experimentální činnosti a řešených grantových projektů bylo co nejkratší. Ke zvýšení kvality práce zcela jistě přispěje i možnost využití služeb centrální knihovny v areálu, spravované FGÚ AV ČR, a v budoucnu rovněž potenciální možnost využití nákladných vědeckých přístrojů provozovaných MBÚ, FGÚ či ÚEM.

Můžeme si to ověřit i jinak. Již někdy ve druhé polovině 10. století dal na samotném vrcholku Řípu některý z knížat vystavět kostel. Bylo to v době, kdy panovník stavěl kostely výhradně na svých hradech, aby zde z nich učinil centra christianizace. Rotunda na Řípu žádný takový a vlastně vůbec žádný praktický význam mít nemohla. Její význam byl pouze symbolický, měla posvětit místo, odkud kdysi vzali Čechové zemi do vlastnictví, a snad také zabránit nějakým pohanským praktikám, které se tu odbývaly. V roce 1126 ji dal kníže Soběslav I. přestavět a slavnostně vysvětit. Oslavil tak symbolicky své slavné vítězství nad císařem Lotharem v bitvě u Chlumce. Přihlásil se na Řípu, ve starém středu české země, k dědictví Čecha a jeho bratří.

Závěrem lze konstatovat, že přemístění části ÚŽFG do krčského areálu bylo dalším důležitým krokem k zařazení ústavu mezi úspěšné biomedicínské ústavy AV ČR i po stránce geografické. Nyní bude již jen na samotných vědcích, aby svoji pozici v Krči se ctí obhájili i svými výbornými badatelskými výsledky.

IVAN MÍŠEK,
ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR