Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > září  > obsah

Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum

Obrázek k článku 

Letos v srpnu jsme vzpomněli 250. výročí narození Josefa Dobrovského (17. 8. 1753 až 6. 1. 1829). Jako autor prvních dějin české řeči a české literatury, jako autor monumentálního díla o církevní slovanštině i jako autor prvního pokusu o popis etymologických kořenů slovanských jazyků a jejich roztřídění je Dobrovský všeobecně považován za zakladatele vědecké bohemistiky a slavistiky. Svým dílem předznamenal a vlastně podnítil naše národní obrození, přestože sám k romantickým obrozencům nejen chronologicky, ale ani svým založením ještě nepatřil. Byl největším představitelem racionalistického osvícenství v našich zemích a k jeho největším zásluhám patří zavedení a soustavné uplatňování kritické metody ve vědeckém bádání bez ohledu na dopad jeho výsledků. Byl jedním z prvních členů Královské české společnosti nauk a společně s hrabětem Kašparem Šternberkem i spoluzakladatelem Vlasteneckého (dnes Národního) muzea. Kromě znalosti klasických jazyků (jež byla pro tehdejšího vzdělance samozřejmostí) ovládal i hebrejštinu a některé další orientální jazyky (jimž se chtěl původně vědecky věnovat) a postupně ovládl i všechny jazyky slovanské. Udržoval rozsáhlé písemné i osobní styky s předními evropskými učenci své doby, jimiž byl vysoko uznáván a ceněn. Právem bylo řečeno, že po Husovi a Komenském byl Dobrovský třetím Čechem světového významu, a toto hodnocení bylo potvrzeno i tím, že jeho výročí bylo zařazeno mezi velká světová kulturní výročí, která vyhlašuje UNESCO.

Toto výročí dalo podnět k uspořádání mezinárodního sympozia, které se pod názvem Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum uskutečnilo ve dnech 10.–13. června 2003 v Praze. Jeho organizace se ujal Slovanský ústav AV ČR společně s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, Ústavem pro jazyk český AV ČR, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Národním muzeem a ve spolupráci se Slovanskou knihovnou při Národní knihovně ČR a Památníkem národního písemnictví. Záštitu nad sympoziem převzali předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart, ministr kultury ČR Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová a rektor Univerzity Karlovy prof. Ing. Ivan Wilhelm.

Slavnostní zahájení sympozia se symbolicky uskutečnilo v Panteonu Národního muzea, kde ve středu bust a soch jiných českých kulturních velikánů je právě busta J. Dobrovského. Konferenci otevřel úvodním slovem předseda organizačního výboru sympozia, ředitel Slovanského ústavu PhDr. Vladimír Vavřínek. Slavnostní projevy věnované významu Josefa Dobrovského v dějinách české vědy i českého kulturního a duchovního života pronesli předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart, předsedkyně AV ČR doc. Helena Illnerová a ředitel Národního muzea PhDr. Michal Lukeš. Při této slavnostní příležitosti předala paní doc. RNDr. Helena Illnerová doc. PhDr. Zoe Hauptové, předsedkyni Vědecké rady Slovanského ústavu, čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve společenských vědách, kterou jí Akademická rada AV ČR udělila jako uznání za její celoživotní vědecké dílo. Slavnostní přednášku hodnotící význam J. Dobrovského pro vytvoření slavistiky jako moderní vědní disciplíny přednesl prof. PhDr. Radoslav Večerka. Jako doklad zájmu naší veřejnosti o osobu J. Dobrovského byla na zahájení představena i poštovní známka, kterou k 250. výročí jeho narození vydala podle návrhu M. Kulhánka Česká pošta. Na závěr slavnostního aktu zazněl koncert Kociánova kvarteta, které zahrálo skladby dvou současníků J. Dobrovského – Wolfganga Amadea Mozarta a Jana Křtitele Kalivody.

Vlastního vědeckého jednání sympozia, jež se konalo v budově AV ČR, se aktivně zúčastnilo 60 předních badatelů ze 14 slovanských i západoevropských zemí a z USA. Jejich přednášky byly soustředěny do tematických okruhů, které nejenom ukázaly šíři vědeckých zájmů Josefa Dobrovského a často průkopnickou původnost jeho díla, ale diskuse k jednotlivým konkrétním otázkám dokázala, v čem je jeho vědecký odkaz dosud živý a podnětný. Projevilo se to výrazně v sekci nazvané Dobrovský a čeština, z níž jasně vyplynulo, že dnešní diskuse o tom, jak přistupovat k současnému vývoji jazyka, jsou vlastně pokračováním polemik, které o české gramatice vedl už Dobrovský se svými současníky. Průkopnické dílo J. Dobrovského v oblasti indoevropské lingvistiky a zvláště pak církevněslovanského bádání, jehož byl Dobrovský svými monumentálními Institutiones skutečně zakladatelem, zhodnotili v plenárních zasedáních Z. Hauptová (Praha) a Ch. Hannick (Würzburg); s tím souviselo i Dobrovského bádání o dějinách slovanského znění bible, jehož závěry, jak názorně ukázal F. Thomson (Antverpy), zůstávají dodnes platné; této problematice bylo poté věnováno ještě zasedání celé jedné sekce. V dalších sekcích přednášející podrobně rozebírali ohlas díla Dobrovského v jednotlivých slovanských filologiích (ruské, ukrajinské, slovinské, chorvatské) a význam díla Dobrovského pro rozvoj těchto filologií. Jiná sekce se zabývala kritickými studiemi J. Dobrovského k hodnocení našich nejstarších literárních památek a vůbec otázek našich nejstarších dějin, jimiž se do naší historiografie zapsal jako jeden z tvůrců kritické metody při studiu historických pramenů. Přednášky P. Drewse (Freiburg) a S. Reynolds (Oxford) na základě důkladné dokumentace ukázaly ohlas díla Dobrovského v západní Evropě, zatímco přednášky M. Fryscaka (New York) a S. Petra (Praha) byly věnovány jeho cestě do Švédska a Ruska, která znamenala obrovský přínos pro poznání a studium nejstarších slovanských rukopisů. Určitý rozruch na konferenci způsobila přednáška profesora Harvardské univerzity a ředitele Dumbarton Oaks ve Washingtonu, D.C., Edwarda Keenana, který se ve svém vystoupení pokusil dokázat, že proslulé Slovo o pluku Igorově, považované za nejstarší ruskou epickou památku z 12. století, je ve skutečnosti falsum pocházející z konce století osmnáctého, jehož autorem byl sám Dobrovský, anebo že alespoň bylo jeho textů při sestavování této básně použito.

Na tomto místě není možné připomenout jména všech přednášejících a názvy jejich příspěvků. Aspoň zmínky si však zasluhují dvě přednášky, jimiž bylo jednání sympozia zahájeno, a ty, jež je pak ukončily. M. Hlavačka (Praha) v úvodní přednášce výstižně zhodnotil vědecký i morální profil osobnosti J. Dobrovského v kontextu jeho doby a J. Brabec (Praha) ukázal, jakou mírou k poznání jeho díla přispěl T. G. Masaryk. Závěrečnou přednášku věnovanou filozofickým a etickým postojům J. Dobrovského proslovil F. Daneš (Praha). Jednání ukončilo mimořádně zajímavé vystoupení L. Sršně (Praha), který zúčastněným představil všechny dochované podobizny J. Dobrovského vytvořené jeho současníky.

Resumé konferenčních příspěvků byla vydána ve společné brožuře s programem konference a celá znění přednesených referátů budou publikována v samostatném sborníku pod názvem Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum.

V souvislosti s mezinárodním sympoziem bylo uspořádáno i několik doprovodných akcí. Slovanská knihovna při Národní knihovně ČR připravila o Josefu Dobrovském rozsáhlou výstavu. Na vernisáži 10. června odpoledne promluvila autorka výstavy F. Sokolová mj. i o vztahu Josefa Dobrovského ke Klementinu. H. Gladkova poté na základě obsáhlých informací o recepci díla Josefa Dobrovského upozornila na dluh naší společnosti vůči této osobnosti.

V Kabinetu knižní kultury Národního muzea bylo možno shlédnout výstavu Josef Dobrovský a Knihovna Národního muzea, která připomněla významnou činnost ve prospěch této instituce (aplikace znalostí z řady vědeckých oborů a vlastních knihovnických zkušeností při budování knihovny, knižní dary). Pro vědce byly připraveny také exkurze do Památníku národního písemnictví s prohlídkou rukopisů Josefa Dobrovského. Při závěrečné procházce po místech spojených se životem J. Dobrovského účastníci sympozia mj. navštívili Nostickou knihovnu, kde Dobrovský působil v letech 1776–1787, a položili kytici u busty Josefa Dobrovského na Kampě.

Na sympoziu byla zdůrazněna nutnost obnovit činnost Komise pro vydávání Spisů Josefa Dobrovského. Velký zájem o práci Komise projevili kromě českých badatelů i vědci z Německa a Rakouska.

Věříme, že sympozium Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum bylo důležitým krokem na cestě k poznání osobnosti a díla Josefa Dobrovského, že vzneslo mnohé zásadní otázky a podnítilo další bádání v rozmanitých oblastech činnosti této významné osobnosti české kultury.

KAROLÍNA SKWARSKA,
Slovanský ústav AV ČR