Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > září  > obsah

Fyzika na LHC

Obrázek k článku 

MFF UK hostila od 6. do 12. 7. 2003 konferenci Fyzika na LHC. Konala se v rámci Institutu pokročilých studií a byla organizována s podporou CERN, Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, ČVUT v Praze a University of Florida. V centru pozornosti byl plánovaný vědecký program na novém urychlovači protonů (LHC), který se staví v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN) nedaleko Ženevy. Obrovské zařízení tvaru prstence s obvodem 27 km je umístěné v tunelu v hloubce zhruba 100 m pod zemí. Po uvedení do provozu se má stát nejvýkonnějším zařízením pro zkoumání elementárních částic: protony v LHC totiž budou urychlovány na energie, jichž dosud na světě nebylo dosaženo. Vědci doufají, že jim pomůže objasnit otázky o nejzákladnějších stavebních kamenech hmoty a interakcích mezi nimi, mimo jiné proč mají elementární částice právě takové hmotnosti, jaké se u nich pozorují. V této souvislosti se odborníci snaží potvrdit existenci teoreticky předpovídané částice zvané Higgsův boson. Nový urychlovač může přinést i zcela nečekané objevy. Mezi 150 odborníky z mnoha zemí byli v Praze i ředitel výzkumu v CERN prof. Roger Cashmore a prof. Guenakh Mitselmakher z katedry fyziky Floridské univerzity.

"Úkolem LHC je srážet elementární částice – v tomto případě protony – při nejvyšších možných energiích… Přitom můžeme reprodukovat jevy, které byly pro vědce dosud nedostupné, jako je tvorba nových částic, jež mohou vysvětlit, jak svět funguje, včetně samého počátku vesmíru či struktury hmoty, proč hmota vypadá tak, jak vypadá..." uvedl profesor Mitselmakher. Profesor Cashmore doplnil: "...V současné době docela dobře rozumíme mnoha elementárním částicím, které tvoří přírodu. Nechápeme však například, proč mají částice právě takové hmotnosti, jaké mají. Jedním z velkých cílů LHC je pomoci pochopit tuto zatím nerozřešenou hádanku. Víme, že pokud do své současné teorie něco nedoplníme – a to něco se často nazývá Higgsův boson – při vysokých energiích nebude fungovat, budou v ní rozpory. Cílem tedy bylo postavit urychlovač, s nímž se dostaneme až na energie, kde se tyto rozpory musí projevit. Z toho důvodu také musíme zjistit, co máme doplnit do současných teorií. Může to být Higgsův boson, může to být něco zcela jiného. Je tu i řada dalších hlavolamů, například proč ve vesmíru, třeba v naší galaxii, nevidíme dost hmoty. Doufáme, že s LHC dokážeme tuto otázku trochu osvětlit ... třeba trochu té hmoty vytvořit a zjistit, z čeho jsou dotyčné části galaxie vytvořeny, proč to nyní nevidíme dalekohledy..."

Někteří přednášející na konferenci hovořili o "nové fyzice". Na otázku, co se tím míní, profesor Mitselmakher Akademickému bulletinu řekl:

"Nejzajímavější je, že nevíme přesně, co uvidíme. Víme však, že překračujeme hranice toho, čeho mohla zatím věda dosáhnout. V jistém smyslu opravdu zkoumáme nové území. Teoretici samozřejmě něco předpovídají. Někdy jsou jejich předpovědi založeny na solidních extrapolacích toho, co už znají, někdy jde o čiré spekulace, něco je jen krásná matematika, o níž předpokládají, že bude fungovat, protože je krásná. Jsem si jist, že některé z těchto předpovědí jsou správné, ale s největší pravděpodobností spatříme něco, co se vůbec nepředvídá."

Profesoři Roger Cashmore i Guenakh Mitselmakher se shodli, že hlavním úkolem na urychlovači LHC je základní výzkum, který má pomoci co nejlépe pochopit svět kolem nás. Jak ovšem zdůraznil Guenakh Mitselmakher, budoucích objevů dříve či později lidstvo bezpochyby využije:

"Ve 30. letech 20. století, když Fermiho skupina v Itálii objevila, že s neutrony lze přeměnit jeden prvek na jiný, což naplňuje sen alchymistů, dokázali to s jednotlivými atomy… Bylo to naprosto nepraktické, dokonce i oni sami si to mysleli. Nyní víme, že po vynálezu reaktoru jde o mocný zdroj pro výrobu energie, který pravděpodobně v dlouhodobé perspektivě lidstvo zachrání, protože zdroje, jež nyní využíváme, se brzy vyčerpají..."

Podle Rogera Cashmora však mohou vědci při stavbě urychlovačů a výzkumech s nimi spojených objevit zařízení a postupy přinášející bezprostřední užitek. Příkladem je celosvětová počítačová síť www, kterou vymysleli odborníci v CERN.

"...Když chceme postoupit v této vědě kupředu, musíme posouvat kupředu i techniku, až na samé hranice možností, a přitom často vyvineme věci, které jsou velice užitečné jinde... Pro tzv. zobrazování magnetickou rezonancí potřebujeme velké supravodivé magnety. A velké supravodivé magnety byly poprvé průmyslově vyrobeny pro urychlovač částic. Toto zobrazování změnilo medicínu a lékařskou péči... Takže není přímo výsledkem výzkumu, ale je výsledkem techniky, kterou zdokonalujeme."

JANA OLIVOVÁ