Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Zachráníme sakrální památky?

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Prázdné kapličky, polámané křížky, poničená Boží muka, opuštěné, sešlé kostelíky, jejichž dveře se už dávno neotevřely. Památky, které spoluvytvářejí podobu našeho domova, české krajiny, opuštěny, vykradeny, chátrají a pomalu, ale jistě nám mizejí před očima. Navíc nyní hrozí rozprodej desítek kostelů, protože římskokatolická církev nemá prostředky na jejich údržbu.

O obsahu otevřeného dopisu Ohrožení sakrálních památek v ČR, který napsali a začátkem června tohoto roku rozeslali představitelé vědeckých a univerzitních kruhů, hovořili s novináři na tiskové konferenci 5. 6. 2003 v Týnské škole v Praze prof. PhDr. Mojmír Horyna, ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK, prof. PhDr. Jiří T. Kotalík, generální ředitel Národního památkového úřadu, Richard Biegel, jednatel Klubu za Starou Prahu, a prof. PhDr. Ivo Kořán z Ústavu dějin umění AV ČR. Adresáty se stali ministři kultury, životního prostředí, pro místní rozvoj a financí, hejtmani krajů, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a předseda České biskupské konference, olomoucký katolický arcibiskup Jan Graubner.

Podle profesora M. Horyny se v 90. letech minulého století ujala myšlenka, že majetkové problémy vyřeší restituce. Ale jak, bez finančních příspěvků? Katolická církev sice dostala mnoho staveb zpět, avšak bez ekonomického zázemí a bez někdejších patronů. Jsme ateistický národ, změnil se liturgický život věřících, v řadě venkovských kostelů se nic neděje. Navíc při dnešním stylu života se mnozí lidé už ani neumějí v klidu podívat na obrazy, natož zajít do kostela. A tak se objevují úvahy: kolik kostelů církev vlastně potřebuje? Co s těmi zbývajícími? Nabízejí se pouze dvě možná, obě však nepřijatelná, řešení - prodej nebo pronájem. Do jaké míry má společnost, resp. lidé, kteří žijí v dané oblasti, v konkrétní obci, zájem se o památky starat? Některé obce jsou ochotny, některé dokonce i schopny. Smyslem otevřeného dopisu je proto snaha inspirovat ostatní, vyvolat potřebu mezi lidmi o problému hovořit, domluvit se, hledat řešení k záchraně a hlavně - rychle jednat.

Profesor Ivo Kořán z ÚDU AV ČR nabádal, aby si lidé uvědomili, že v jednom jediném kostele je zachycena celá historie nejbližšího okolí, že hmotná cena zařízení kostelů je nevyčíslitelná. Česká republika ve srovnání s okolními státy přináší do Evropské unie nesmírné bohatství. Kostely ve Francii zejí v důsledku francouzské revoluce prázdnotou, severní Německo podlehlo vlivu protestantů, Polsko zpustošila druhá světová válka… Profesor Jiří T. Kotalík mj. připomněl mimořádnou hodnotu neprávem opomíjené náhrobní funebrální plastiky.

Budoucnost sakrálních památek není podle signatářů dopisu jen vnitřní věcí církve, ale celospolečenským problémem. Jde o to, do jaké míry má společnost zájem na zachování tohoto kulturního dědictví, upozornil profesor Horyna. Na řešení se podle něj musí společně podílet stát, kraje, obce a občanská sdružení, protože v možnostech samotného státu to není. Stát se ovšem musí spolupodílet a může motivovat; musí převzít odpovědnost za uplynulá desetiletí devastace.

Signatáři dopisu, mj. PhDr. Lubomír Konečný, ředitel ÚDU AV ČR, prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc., vedoucí Semináře dějin umění FF MU v Brně, a další upozorňují na nutnost vytvoření legislativních a daňových podmínek umožňujících základní opravy bez nutnosti komerčního využití sakrálních staveb. Jsou zároveň přesvědčeni, že ani havarijní stav nemůže být důvodem pro prodej kostela a jeho následné zneužití. Požadují proto vytvoření fondu ke konzervaci takových objektů do doby, než budou příznivější podmínky pro jejich obnovu.

Irena Webrová