Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Výročí DNA a funkční genomika v medicíně

Obrázek k článku 

Mezinárodní konference nazvaná Funkční genomika v medicíně, která se konala v květnu v Praze, přilákala na 500 předních odborníků z Evropy a dalších částí světa. Jak už jsme informovali, přijeli diskutovat o tom, co může přinést dokončení projektu \"Lidský genom\" medicíně, o pokroku v poznávání dědičných chorob, ale i o nejnovějších objevech týkajících se genomu jiných organismů.

Zeptala jsme se při této příležitosti některých účastníků, co považují ve svém oboru za největší úspěch za 50 let, která uplynula od rozluštění struktury DNA.

Dr. Andrew Harrison z University of London ve Velké Británii soudí:

"Do velké míry je to objev, jak společně pracují DNA, proteiny a buňky. Snažíme se nyní určit konkrétní specifické proteiny, které způsobují choroby…"

Za hlavní úkol genomiky a molekulární biologie pro příštích 10 let považuje právě přesné stanovení genů a proteinů, které souvisejí s nemocemi jako rakovina nebo AIDS.

Dr. Patrick Gaudray z francouzského Centre National de la Recherche Scientifique soudí, že poznatky, které získáme v příštích několika letech, budou pravděpodobně daleko důležitější než to, co se zatím zjistilo sekvenováním lidského genomu:

"…Došli jsme ve skutečnosti ke složitější definici toho, co gen je a jak může být mnoha a mnoha způsoby řízen a usměrňován. Pojem genu se velmi rychle vyvíjí a v současné době nemáme příliš jasný obrázek toho, co je gen. Když jsme toho mnoho nevěděli, tak to bývalo velmi jasné. Nyní, když máme sekvence a máme proteomiku, tanskriptomiku a další -omiky, na jaké jen můžete pomyslet, tak je to velice komplikovaná otázka. "

Dr. Daniela Gerhardová z National Cancer Institute v Bethesdě v USA považuje za největší objev od rozluštění DNA poznání, že geny člověka jsou homologické s geny jiných organismů a že geny, které se vyvinuly za dlouhé věky, fungují v tak rozdílných organismech. Na otázku, zda a kdy budeme mít účinné genové terapie, Daniela Gerhardová odpovídá:

"Domnívám se, že představa genových terapií jako zavádění nových genů do buněk, protože tam geny řádně nefungují, nebude pro většinu dědičných chorob účinkovat. Myslím však, že opanujeme nové pole zvané chemická genetika: malé molekuly, které se nasměrují na vadné proteiny. Tam nastane největší přínos pro léčení. Genová terapie je příliš nejistá, etika tohoto konkrétného procesu je podle mého názoru příliš sporná. Ale malé molekuly zaměřující se na proteiny nebo na jiné chyby objevující se v genomu budou daleko důležitější. "

Dr. Patrick Gaudray považuje za zajímavější než genové terapie léčebné postupy doslova šité na míru každého pacienta:

"…Z tohoto hlediska si myslím, že tzv. farmakogenomika, poznání genetického základu reakce jednotlivce nebo skupiny jednotlivců na ten či onen druh léčby, bude opravdu velkým úspěchem, který můžeme očekávat, řekl bych, dost brzy na základě toho, co jsme se naučili ze sekvenování genomu. "

Profesor Eero Vuorio z univerzity ve finském Turku zdůrazňuje nutnost dalšího zkoumání, jak genom, životní prostředí a životní styl ovlivňují zdraví.

"Jsme teprve na počátku poznávání toho, jak geny a jejich produkty - proteiny - interagují a jaké jsou mechanismy vedoucí k onemocnění. Nepochybně přijde individuální lékařská péče. Pomůže ušetřit spoustu peněz, protože se pacienti budou léčit pouze správnými léky, protože bude známo pozadí jejich nemocí. Ale k tomu je samozřejmě ještě daleko. "

Profesor Ivan Lefkovits z Basileje připomněl, že už byl rozluštěn lidský genom a poznány souvislosti mezi genomy různých druhů organismů a nyní začíná nové období, kdy je třeba přiřadit jednotlivým už známým strukturám funkce. Důležité je, že zatímco se dřív studovaly geny jeden po druhém, dnes jsou k dispozici postupy umožňující zkoumat jich mnoho současně.

"…Každý výzkum za posledních 50 let jednotlivě byl naprosto nutný, nic nebylo zbytečné v tom smyslu, že teď můžeme dělat 10 000 genů najednou a dříve jsme vlastně ztráceli čas tím, že jsme to dělali po jednom. Naopak - předtím jsme se vlastně učili, jakým způsobem přejdeme jednoho dne na to, čemu se říká "high throughput analysis". To znamená, že se dnes dělá současně několik set nebo i několik tisíc, možná i desítek tisíc analýz. "

Profesor Lefkovits věří, že nové poznatky pomohou kromě jiného v boji proti rakovině:

"…Nemyslím si, že v případě rakoviny existuje přímo jedna jediná léčba nebo jediný způsob, jakým bychom ji mohli vyléčit. Ale myslím, že v posledních 10 letech byla objevena řada látek, které umožnily natolik zastavit vývoj určitých druhů rakoviny, že kvalita života lidí takto léčených se podstatně vylepšila. A toto podle existujících prognóz bude pokračovat. To znamená, že se v podstatě vezme rakovině stigma smrtelného onemocnění, protože se řekne: Tento člověk má před sebou 10, 15 let nebo se vůbec nezmění délka jeho života, nebo ani kvalita. Ale bude muset být pod kontrolou, bude muset brát určité léky: a genomika právě tuto kontrolu a tyto léky umožní. "

Jana Olivová