Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2003  > červenec  > obsah

Studentská konference bohemistů

Obrázek k článku 

Celostátní studentská literárněvědná konference se uskutečnila 14. května 2003 v budově AV ČR na Národní třídě. Zúčastnilo se jí 14 studentů ze sedmi fakult. Pořadatelství akce se opět ujal Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Katedrou české literatury Pedagogické fakulty UK. Reprezentanti těchto pracovišť zároveň setkání moderovali a vystupovali v debatě; zpravidla s ohledem na svou specializaci a zájmy konferenci navštívila i řada jejich kolegů, mezi hosty byla uvítána také místopředsedkyně AV ČR doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc. Celostátní studentská literárněvědná konference se uskutečnila 14. května 2003 v budově AV ČR na Národní třídě. Zúčastnilo se jí 14 studentů ze sedmi fakult. Pořadatelství akce se opět ujal Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Katedrou české literatury Pedagogické fakulty UK. Reprezentanti těchto pracovišť zároveň setkání moderovali a vystupovali v debatě; zpravidla s ohledem na svou specializaci a zájmy konferenci navštívila i řada jejich kolegů, mezi hosty byla uvítána také místopředsedkyně AV ČR doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc.

Svým názvem Vteřina a dějiny, zastavení a trvání - tematizovaný a konstrukční čas v české literatuře postavila konference do centra fenomén a rozměr temporality uměleckého textu v synchronních i diachronních aspektech a v rozličných interpretačních perspektivách a kontextech - pří-spěvky účastníků až na výjimky (které ovšem zvyk-losti tohoto jednání připouštějí s cílem poskytnout prostor nápaditým referátům odlišného zaměření) tvořivě korespondovaly s uvedeným zadáním. Jednání bylo rozděleno do pěti bloků (Pořádek a románový tvar; Časnost a věčnost; Ta chvíle, kdy.. ; Dimenze paměti; Dvojí skutečnost) umožňující konfrontaci příbuzných textů a produktivitu následné diskuse, kterou řídili sami studenti. Relativně široké vymezení umožnilo přistoupit k tématu z mnoha stran: čas byl traktován jako podmínka otevřenosti literárního díla, instrument dynamiky, hry a mystifikace, místo vstupu do proudu dějin i jejich překonání v dichotomiích mezi časem srdce a časem světa, časem jedince a časem mýtu, časem lineárním a časem cyklickým.

První okruh referátů se zaměřil na význam prvku času ve strukturálních vazbách jednotlivých děl. Miroslav Kotásek (FF MU Brno) poukázal na čtenářsky dotvářené možnosti časových os v románu Milady Součkové Amor a Psýché; Lukáš Kramný (FPF SU Opava) se zabýval rafinovaností časoprostorových sítí v prózách Jana Křesadla, Jana Vočková (FPF SU Opava) analyzovala kompozici románu I. B. Singra Otrok z hlediska vztahu času, fabule a retrospektivy. Příspěvky literárněhistorické někdy zápasily s pokušením spočívajícím v množství pojednávaného materiálu (například kultivovaný příspěvek Barokní věčnost času Ivy Dobiášové z PedF Univerzity Hradec Králové), přinášely ovšem též materiálově objevné či nezvyklé komparace (Vít Černý z PedF UK Praha v práci Dvoje paměti: Malý a Turnovský; Lucie Koryntová z téže fakulty ve srovnání dvojí duchovnosti Březinův chrám a Zeyerův kostel). Iva Homolová (FF MU Brno) v interpretaci díla J. E. Vocela Kalich a meč předvedla subtilní práci s textem a vysokou pregnantnost svých závěrů. Mezi texty s převážně interpretační intencí zaujaly ještě dvě práce studentů PedF UK věnované nevyčerpatelnému dílu Vladimíra Holana: Holanův čas Bolesti Karla Pioreckého a Pojetí času v Noci s Hamletem Petry Karáskové; první se zaměřila na vztah linearity a kruhovosti v básníkově tvorbě, druhá zkoumala poměr časovosti a dějinnosti v titulní skladbě. Výrazné pasáže konference představovaly hutné a vervní výklady Kateřiny Farkasové (PedF MU Brno), která s ohledem na klíčová topoi postihovala světonázorový smysl Durychova Bloudění, a Lenky Krausové, usilující v referátu Mystifikace jako cesta k pravdě o charakteristiku významu a logiky románového díla Vladimíra Macury.

Porota pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR konstatovala velmi dobrou úroveň a vyrovnanost příspěvků; Cenu Vladimíra Macury za nejinspirativnější vystoupení udělila Ivě Homolové (FF MU Brno), čestnými uznáními ocenila práce Karla Pioreckého (Pedf UK Praha) a Kateřiny Farkasové (PedF MU Brno). Setkání přesvědčivě prokázalo svou užitečnost spočívající v živé, inspirující a motivující konfrontaci ambiciózních studií budoucích pedagogů a badatelů.

Jiří Zizler,
Ústav pro českou literaturu AV ČR